Kaluš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaluš
Калуш
Centrum města s radnicí a zábavní park
Centrum města s radnicí a zábavní park
Kaluš – znak
znak
Kaluš – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška318 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastIvanofrankivská
Kaluš
Kaluš
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha65 km²
Počet obyvatel66 260 (2019)
Správa
Vznik1437
Oficiální webkalushcity.gov.ua
Adresa obecního úřaduвул. Гагаріна 1
77300 м. Калуш
Telefonní předvolba3472
PSČ77300–77309
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaluš (ukrajinsky Калуш) je město v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině. Leží na východním okraji Karpat na historickém území Haliče. V roce 2019 v něm žilo přes 66 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení zde existovalo od středověku, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1437. Roku 1469 dal král Kazimír IV. Jagellonský založit římskokatolický farní kostel. Roku 1534 bylo založeno a lokátorem vysazeno královské město Ruského vojvodství, v němž byla početně zastoupena židovská komunita.[1]. Roku 1675 se u kaluše odehrála rozhodující bitva, v níž vojsko haličského hejtmana Potockého porazilo Tatary. Roku 1770 obyvatelstvo města zdecimovala epidemie moru. V letech 1772-1918 bylo město pod správou Rakouské monarchie a rozvinul se zde chemický průmysl. V ukrajinské Západní lidové republice se Kaluš octla krátce od listopadu 1918 do března 1919. Roku 1939 město obsadili Sověti a roku 1941 němečtí nacisté. Ihned poté byla vypálena synagoga a začala deportace Židů do koncentračních táborů. V letech 1945-1991 město patřilo do Ukrajinské sovětské socialistické republiky, od roku 1991 je pod ukrajinskou správou.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Jeden z nejstarších pivovarů v Haliči, Kaluskyj brovar byl založen roku 1649, a je činný dosud, stejně jako jeho sladovna. Dávnou tradici zde měla také těžba a zpracování potaše. Chemický průmysl se specializuje na zpracování ropy, které zde má závod Karpatněftechim, a na výrobu průmyslových hnojiv.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes Kaluš vede železniční trať ze Lvova do Černovic.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek v Kaluši - založen roku 1661, nyní ruiny s dochovaným valem [2]
  • Zámek v Chocině nad Lomnicí[3]
  • Bývalá radnice (ruina)
  • Současná radnice (dům městské správy) - slouží také jako koncertní síň
  • římskokatolický kostel sv. Valentina
  • Řeckokatolický chrám Archanděla Michaela
  • chrám ukrajinské pravoslavné církve
  • Dům kultury
  • Židovský hřbitov[4]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hryhorij Cehlynskyj (1853-1912) - rakouský politik rusínské národnosti
  • Pavlo Kovšun (1896-1939) - grafik a malíř futurista; s Vasylem a Mychaljlem Semenkem založili tvůrčí skupinu "Kvero", zemřel na onemocnění žaludku.
  • Vasyl Fedoryšyn (* 1981) - ukrajinský zápasník volnostylař
  • Roman a Leonid Butusinovi († 2022) - váleční hrdinové Ukrajiny, padli v rusko-ukrajinské válce[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zenon Guldon, Jacek Wijaczka, Skupiska i gminy żydowskie w Polsce do końca XVI wieku, in: Czasy Nowożytne, 21, 2008, s. 168. 168.
  2. Polská zpráva z 15.8.2013[
  3. Władysław Łoziński: Prawem i lewem. Obyczaje na Czerwonej Rusi w pierwszej połowie XVII wieku, 1903, s. 98
  4. Jewish cemetery in Kalush
  5. zpravy.aktualne.cz 8.4.2022: video reportáž z pohřbu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]