Kaluš
| Kaluš Калуш | |
|---|---|
Centrum města s radnicí a zábavní park | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°1′ s. š., 24°22′ v. d. |
| Nadmořská výška | 318 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát | |
| Oblast | Ivanofrankivská |
| Rajón | Kalušský |
Kaluš | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 65 km² |
| Počet obyvatel | 65 088 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1 001,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1437 |
| Oficiální web | kalushcity |
| Adresa obecního úřadu | вул. Гагаріна 1 77300 м. Калуш |
| Telefonní předvolba | 3472 |
| PSČ | 77300–77309 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaluš (ukrajinsky Калуш) je město v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině. Leží na východním okraji Karpat na historickém území Haliče. V roce 2022 v něm žilo přes 65 tisíc obyvatel.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osídlení zde existovalo od středověku, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1437. Roku 1469 dal král Kazimír IV. Jagellonský založit římskokatolický farní kostel. Roku 1534 bylo založeno a lokátorem vysazeno královské město Ruského vojvodství, v němž byla početně zastoupena židovská komunita.[2] Roku 1675 se u Kaluše odehrála rozhodující bitva, v níž vojsko haličského hejtmana Potockého porazilo Tatary. Roku 1770 obyvatelstvo města zdecimovala epidemie moru. V letech 1772-1918 bylo město pod správou Rakouské monarchie a rozvinul se zde chemický průmysl. V ukrajinské Západní lidové republice se Kaluš octla krátce od listopadu 1918 do března 1919. Roku 1939 město obsadili Sověti a roku 1941 němečtí nacisté. Ihned poté byla vypálena synagoga a začala deportace Židů do koncentračních táborů. V letech 1945-1991 město patřilo do Ukrajinské sovětské socialistické republiky, od roku 1991 je pod ukrajinskou správou.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Jeden z nejstarších pivovarů v Haliči, Kaluskyj brovar byl založen roku 1565, a je činný dosud, stejně jako jeho sladovna (postavena roku 1890). Dávnou tradici zde měla také těžba a zpracování potaše. Chemický průmysl se specializuje na zpracování ropy, které zde má závod Karpatněftechim, a na výrobu průmyslových hnojiv.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Památky
[editovat | editovat zdroj]- Zámek v Kaluši – založen roku 1661, nyní ruiny s dochovaným valem [3]
- Zámek v Chocině nad Lomnicí[4]
- Bývalá radnice (ruina)
- Současná radnice (dům městské správy) – slouží také jako koncertní síň
- římskokatolický kostel sv. Valentina
- Řeckokatolický chrám Archanděla Michaela
- chrám ukrajinské pravoslavné církve
- Dům kultury
- Židovský hřbitov[5]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Chrám archanděla Michaela
- Pravoslavný chrám se zvonicí
- Dům kultury
- Multikulturní centrum
- Ruina staré radnice
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hryhorij Cehlynskyj (1853-1912) – rakouský politik rusínské národnosti
- Pavlo Kovšun (1896-1939) – grafik a malíř futurista; s Vasylem a Mychajlem Semenkem založili tvůrčí skupinu "Kvero", zemřel na onemocnění žaludku.
- Vasyl Fedoryšyn (* 1981) – ukrajinský zápasník volnostylař
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Zenon Guldon, Jacek Wijaczka, Skupiska i gminy żydowskie w Polsce do końca XVI wieku, in: Czasy Nowożytne, 21, 2008, s. 168.
- ↑ Polská zpráva z 15.8.2013[
- ↑ Władysław Łoziński: Prawem i lewem. Obyczaje na Czerwonej Rusi w pierwszej połowie XVII wieku, 1903, s. 98
- ↑ Jewish cemetery in Kalush
- ↑ BERIT, Město Český Krumlov, webová platforma @OIS-Lubor Mrázek, Jaroslav. Partnerská města. www.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaluš na Wikimedia Commons