Kosiv
| Kosiv Косів | |
|---|---|
.jpg) | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′11″ s. š., 25°5′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 362 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Ivanofrankivská |
| Rajón | Kosivský |
  Kosiv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,38 km² |
| Počet obyvatel | 8 278 |
| Hustota zalidnění | 727,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1424 |
| Adresa obecního úřadu | майдан Незалежності 11 78600 м. Косів |
| Telefonní předvolba | 3478 |
| PSČ | 78600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kosiv (ukrajinsky Косів, rusky Косов, Kosov, polsky Kosów, rumunsky Cosău) je město v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině. Leží na jihozápadě státu na řece Rybnycja zhruba 73 kilometrů na jih od hlavního oblastního města Ivano-Frankivska.
Město je známé jedním z nejteplejších termálních pramenů v Evropě, který proslavil v 19. století polský lékař Apolinary Tarnawski (1851-1943).[1]
Kosivská městská územní hromada
[editovat | editovat zdroj]Ve městě je centrum Kosivské městské územní hromady, která má 34 010 obyvatel[2] a do které patří město Kosiv (8 456 оbyvatel)[2] a tyto vesnice:
- Babyn (Бабин)
- Čerhanivka (Черганівка)
- Horod (Город)
- Javoriv (Яворів)
- Mykytynci (Микитинці)
- Pistyň (Пістинь)
- Rička (Річка)
- Smodna (Смодна)
- Snidavka (Снідавка)
- Sokolivka (Соколівка)
- Staryj Kosiv (Старий Косів)
- Šepit (Шепіт)
- Šešory (Шешори)
- Verbovec (Вербовець)
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1774 do roku 1918 byl Kosiv součástí Rakouska-Uherska, kde patřil do Haliče. Mezi světovými válkami byl součástí Druhé Polské republiky, kde patřil od roku 1921 do Stanisławowského vojvodství. Na začátku druhé světové války se stal součástí Sovětského svazu, nicméně byl následně v letech 1941–1944 obsazen Německem.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Vasila Velikého – huculský dřevěný kostel sv. Vasila Velikého byl postaven v roce 1895. Bohoslužby byly ukončeny v roce 1961. Od roku 1969 bylo v kostele umístěno muzeum lidového umění a každodenního života Huculské oblasti, založené na domácí sbírce manželů Sagaidačných..Dne 19. června 2009 kostel vyhořel. Byl obnoven podle dochovaných plánů a vysvěcen 19. června 2011.[3]
Lázeňské léčebny, SPA resorty
[editovat | editovat zdroj]- Sanatorium „Kosiv“, na místě bývalého sanatoria doktora Tarnawského[4]
- Léčebný a zdravotní komplex "Karpatské úsvity" (ukrajinsky Карпатські зорі)[5]
- SPA resort Bayka[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kossiw na německé Wikipedii a Косів na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ TARNAWSKI, Apolinary. Objaśnienie sposobu leczenia w lecznicy d-ra A. Tarnawskiego w Kosowie w Galicyi. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- 1 2 Косівська міська громада - Івано-Франківська область,. gromada.info [online]. [cit. 2026-06-29]. Dostupné online.
- ↑ «Християнські святині Косова». Василь Курищук. Видавництво «Писаний камінь». 2018-01-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-12. (ukrajinsky)
- ↑ Санаторій "Косів": місце, яке три століття поспіль приймає відвідувачів. Інформатор Коломия [online]. 2025-08-10 [cit. 2026-06-29]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Комплекс «Карпатські Зорі» — курортний готель в м.Косів Івано-Франківській області — Офіційний сайт комплексу «Карпатські Зорі» в м.Косів [online]. [cit. 2026-06-29]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Hotel BAYKA, Косов - Hotel site. bayka-kosiv.com [online]. [cit. 2026-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosiv na Wikimedia Commons
