Bolechiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bolechiv
Болехів
Kostel Nanebevstoupení
Bolechiv – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo UTC+2
Stát Ukrajina Ukrajina
oblast Ivano-Frankivsk Oblast Ivanofrankivská oblast
Bolechiv na mapě
Ivanofrankivská oblast na mapě Ukrajiny
Bolechiv
Bolechiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 36,69 km²
Počet obyvatel 10 623 (2017)
Hustota zalidnění 289,5 obyv./km²
Etnické složení Ukrajinci
Náboženské složení Řeckokatolické, pravoslavné
Správa
Status Město oblastního významu
Vznik 1612
Oficiální web ww2.gov.if.ua/bolehivskiy/ua/
Telefonní předvolba +380-3437
PSČ 77200—77204
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolechiv (ukrajinsky Болехів, polsky Bolechów, rusky Болехов) je město oblastního významu v Ivanofrankivské oblasti Ukrajiny.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží v podhůří Karpat na řece Sukil (povodí Dněstru), na železniční trati LvovČernovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1371. V roce 1546 byl postaven první solivar. V roce 1603 město obdrželo magdeburská práva a stalo se důležitým opěrným bodem. Součástí Polska bylo až do dělení roku 1772, kdy připadlo Rakousku, tehdy začalo období úpadku. V roce 1918 se Bolechiv stal součástí Polska, v roce 1939 byl násilně připojen k Ukrajinské SSR.

1. září 1939 vpadla německá vojska do Polska, Rudá armáda následovala německého spojence a 17. září zaútočila na Polsko. 28. září byla podepsána sovětsko-německá smlouva o přátelství a spolupráci a 27. října byla ve městě utvořena vláda sovětů.

V Sovětském svazu[editovat | editovat zdroj]

Do Ukrajinské SSR bylo město včleněno 14. listopadu 1939. Německá vojska zaútočila na Sovětský svaz 22. června 1941, po vyhlášení bojové pohotovosti sovětští vojáci opustili město a začali se podle plánů soustřeďovat na státní hranici. Německá vojska obsadila Bolechov 3. července 1941. V rámci Lvovsko-sandoměřské operace byl osvobozen 7. srpna 1944 vojsky 4. ukrajinského frontu.

Bolechivští Židé[editovat | editovat zdroj]

Synagoga v roce 2009

Židovská komunita žila v Bolechově od dob založení. Poláci, Židé a ortodoxní Rusíni měli ve městě zaručena stejná práva, která potvrdil Zikmund III. Vasa.[1] V roce 1890 žilo v Bolechově 4237 obyvatel, z nichž byly tři čtvrtiny Židé.[2]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Chrámy svaté Paraskevy (1891), svaté Anny, žen myrhonosnic,
  • Římskokatolický kostel Nanebevstoupení matky Boží,
  • Solivar (z poloviny 19. století),
  • Radnice (1863),
  • Synagoga,
  • Obytné domy z konce 19. století v ulici Konovalece,
  • Památník Ivana Franka,
  • Budova soudu a lesnické školy, nyní střední škola.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Болехов na ruské Wikipedii a Bolekhiv na anglické Wikipedii.

  1. JewishEncyclopedia.com podle vzpomínek rabi Dova z Bolechova "Memories of Reb Dov of Bolechov" strana 8. Starosta může pocházet z libovolné etnické skupiny a odpřisáhne, že se bude starat o všechny tři.
  2. Bartov O. "Erased: vanishing traces of Jewish Galicia in present day Ukraine." Princeton University Press, 2007. ISBN 069113121X, 9780691131214 p73 - 74. Accessed at Google Books 24 February 2014.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]