Bačka Palanka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bačka Palanka
Ilok 001.jpg
Bačka Palanka – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška81 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Bačka Palanka
Bačka Palanka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha579 km²
Počet obyvatel29 449 (2002)
Hustota zalidnění50,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.backapalanka.org.rs
Telefonní předvolba021
PSČ21400
Označení vozidelBP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bačka Palanka (v srbské cyrilici Бачка Паланка, slovensky Báčská Palanka, maďarsky Palánka) je město v severozápadní části Srbska, v autonomní oblasti Vojvodina, poblíž hranice s Chorvatskem. V roce 2011 zde žilo 28 239 obyvatel. Administrativně je součástí Jihobačského okruhu a historicky součástí regionu Bačka.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Slovenský evangelický kostel
Kostel římskokatolické církve v centru města

Město je spolu s obcemi Hložany a Báčským Petrovcem jedním z center slovenské menšiny, která žije v Srbsku. Do roku 1944 žilo ve městě i německé obyvatelstvo, které však v závěru války své domy opustilo v souvislosti se stahující se německou armádou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bačka Palanka se nachází na břehu řeky Dunaje, jako jedno z nejzápadnějších měst srbské republiky. S nejvýchodnějším městem Chorvatska, Ilokem, je spojena mostem. Přes Bačku Palanku prochází významný silniční tah Novi SadIlokOsijek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jisté příměstí Iloku je doloženo poprvé z roku 1486,[1] nejspíše bylo ale zničeno v souvislosti s událostmi a migracemi okolo bitvy u Moháče a postupem Turků. ázev města Palanka byl poprvé zaznamenán v roce 1593. Turci zde nechali postavit opevnění s šancemi.[1] Po Karlovickém míru sídlo připadlo Hasburské monarchii (v roce 1687, Turci odešli v roce 1699) a ta jej začlenila pod tzv. Vojenskou hranici (německy Militärgrenze).

V roce 1755 byla obnovena místní fara (římskokatolická), roku 1787 byl obnoven místní kostel. Ve stejnou dobu zde vznikl také pravoslavný kostel sv. Jana Křtitele. V 60. letech 18. století zde byla postavena cihelna, později se zde zpracovával tabák. Pravoslavné obyvatelstvo je zde poprvé zdokumentováno jako dominantní v 18. století.[1] Historický střed sídla vznikal v dnešní východní části Bačké Palanky. V 40. 70. a 80. letech 18. století se sem dosídlila řada německých rodin a založili novou část města, tzv. Německou Palanku. V roce 1792 přišly v rámci pokračují kolonizace nejjižnějších částí Uher i rodiny z oblasti okolí Nitry a místní obyvatelstvo bylo obohaceno i o slovenský prvek.

Do roku 1916 tvořily město formálně tři separátní obce: Stará Palanka, Nová Palanka a Německá Palanka.

V závěru druhé světové války bylo německé obyvatelstvo vyhnáno. Na konci roku 1945 a začátku roku 1946 přišli do města noví kolonisté. Někteří ještě i v letech 1947 a 1948. Noví obyvatelé Bačky Palanky pocházeli z míst západní části Bosny; okolí měst Bosanski Petrovac, Bosansko Grahovo, Cazin, Drvar a dalších. Do města a jeho okolí (srez, celkem sedm vesnic) se nastěhovalo celkem 15 747 osob; do samotné Bačské Palanky přesněji 3609 lidí z oblasti jižních částí tehdejší Jugoslávie.[1] Nové soužití se starousedlíky nebylo snadné a úřady zavedly řadu kurzů, v rámci nichž se snažili obyvatele z odlehlejších částí Jugoslávie přizpůsobit hospodaření v jiných podmínkách.

V roce 1965 bylo město zasaženo povodní, kterou způsobil vzestup hladiny řeky Dunaje. Zvýšená hladina řeky byla zaznamenána po dobu 106 dní. Protržen byl již existující protipovodňový val na břehu Dunaje.

Na konci 60. let 20. století probíhaly pokusné vrty v okolí města, které měly najít ropu.[2] Roku 1974 byl otevřen silniční most, který město spojil s nedalekým Ilokem.

V první polovině 90. let přijalo město na hranici s nově nezávislým Chorvatskem okolo pěti tisíc uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Během bombardování Jugoslávie v roce 1999 bylo zasaženo celkem dvakrát (2. dubna a 27. dubna).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Městské muzeum v Bačce Palance shromažďuje okolo 8 000 předmětů. Zdědilo fond po amatérské muzejní sbírce z konce 60. let 20. století. Oficiálně bylo ustanoveno v roce 1983.

Ve městě také sídlí Lidová knihovna Veljka Petroviće (srbsky Narodna biblioteka Veljko Petrović). V její blízkosti se nachází budova katolického kostela, postaveného v 80. letech 18. století. V obdobné době byl postaven také pravoslavný chrám sv. Jana Křtitele.

V blízkosti města se také nachází archeologická lokalita (naleziště) Turski šanac (Turecká šance).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V Bačce Palance se nachází také nádraží; město je napojeno na železniční síť prostřednictvím odbočky z tratě regionálního významu Novi Sad - Odžaci - BogojevoErdutOsijek. V minulosti sem směřovala také trať z obce Bač.

Severně od města je veden silniční obchvat okolo Bačky Palanky. Město nemá napojení na dálniční síť Srbska.

V roce 2014 bylo rozhodnuto o výstavbě silničního mostu přes Dunaj z Bačky Palanky do obce Neštin. Výstavba probíhala v třetí dekádě 21. století.[3]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V Bačce Palance sídlí výrobní závod společnosti Nektar. Dále se zde také nachází továrna na podlahové krytiny a obklady. Mezi další společnosti, které jsou zde přítomné, se řadí Enia, Sintelon, Tarkett, Dunavprevoz, AD Bačka, Carlsberg, Marina, Majevica, Plattner, Žitoprodukt a Budućnost. Z území celé opštiny Bačka Palanka je zaměstnáno nejvíce lidí ve výrobě, a to okolo pěti tisíc.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní centrum Tikvara.

Sídlí zde srbský fotbalový klub FK Bačka založený roku 1945, hraje na stadionu Slavko Maletin Vava s kapacitou 5500 diváků, který byl slavnostně otevřen 7. července 1951. V blízkosti Dunaje se nachází sportovní centrum Tikvara.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Místní poliklinika (srbsky Dom Zdravlja) nese název po Mladenu Stojanovićovi a umístěna je ve středu města.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Bačka Palanka, s. 93. (srbština) 
  2. Има ли нафте у околини Бачке Паланке?. Bačka Palanka Vesti [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. GRADI SE MOST NA DUNAVU KOD BAČKE PALANKE Raspisan tender za POSLEDNJI USLOV za građevinsku dozvolu. blic.rs [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]