Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno
sídlo ústavu Čechyňská 363/19
sídlo ústavu Čechyňská 363/19
ZkratkaARÚB AV ČR
Vznik1970
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloČechyňská 363/19
602 00  Brno
ŘeditelMgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webarub.avcr.cz
Datová schránkaxnjf5zy
IČO68081758 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., zkráceně ARÚB AV ČR, je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky, která se věnuje archeologii, především na území Moravy a Českého Slezska.

Hlavní činností je základní terénní výzkum ve třech střediscích: pro paleolit a paleoetnologiiDolních Věstonicích, pro dobu římskou a období stěhování národůDolních Dunajovicích a Mušově a pro slovanskou a raně středověkou archeologii v Mikulčicích (hradiště Mikulčice-Valy). K tomu v Opavě působí detašované pracoviště, které spolupracuje s tamním Slezským zemským muzeem. Kromě toho ústav vydává vědecké publikace, organizuje vědecké konference a semináře, poskytuje konzultace a podílí se na doktorském studiu a výchově vědeckých pracovníků.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před dnešním archeologickým ústavem působila v Brně pobočka pražského Státního archeologického ústavu. Ještě před jejím vznikem byl v roce státním konzervátorem pro Moravu jmenován Innocenc Ladislav Červinka. Pobočka vznikla v roce 1942, tedy za protektorátu a jejím ředitelem byl tudíž ustaven německý archeolog Karl Hucke. Pobočku však reálně řídil Josef Poulík, který instituci vedl i dlouhá léta poté. V roce 1953 se stala součástí Československé akademie věd (ČSAV), a to jako expozitura Archeologického ústavu v Praze. Jako samostatný vědecký ústav ČSAV (později AV ČR) se konstituoval v roce 1970. Josef Poulík ústav vedl až do roku 1990, poté v jeho čele stanul Jaroslav Tejral, kterého v roce 1998 vystřídal Pavel Kouřil. V roce 2017 vedení převzal Lumír Poláček a v polovině roku 2022 se stal ředitelem ústavu Balázs Komoróczy.

Z významných aktivit v průběhu historie ústavu lze vyzdvihnout především významné objevy na sídlištích lovců mamutů pod Pavlovskými vrchy nebo na hradištích z doby Velké Moravy, nověji pak široce koncipovaný výzkum působení římských legií na Moravě. Ústav stál u výzkumů a následných zveřejnění řady nejvýznamnejších moravských pravěkých a raně středověkých lokalit i u bezpočtu drobnějších akcí, mapujících nejstarší historii Moravy.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Činnost a historie [online]. Archeologický ústav AV ČR, Brno [cit. 2018-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-01. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]