Pravé hřiby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pravé hřiby[1], též praváky neboli bělohřiby[2] je kolektivní označení pro skupinu několika jedlých druhů hřibovitých hub rodu Boletus, které se vyznačují bílou barevně neměnnou dužinou a příjemnými senzorickými vlastnostmi (chuť, vůně).[1] Patří ke kulinářsky nejoblíbenějším hřibovitým houbám.[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Jako vědecké označení pravých hřibů se používají (nebo dříve používaly) názvy bělohřiby[3][2] (Leucoboletus[2]), případně hřiby tvrdé[2] neboli hřiby ušlechtilé[2] (Edules[2]). Lidově jsou nazývané praváky, pravíci[2] nebo tvrzíci[2]. Také se objevují pojmenování jako pravík, tvrdík, haban, hřib, hříbek, hříbeček a podobně.[2] Termín hřiby se v užším slova smyslu používá jako synonymum pro pravé hřiby.[2] Podle Smotlachy se původně pravděpodobně jako hřiby nazývaly jen ty pravé, přičemž následně byl význam termínu mykology rozšířen i na další druhy.[2]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Patří sem především:

Mykorhizní dřeviny[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé druhy pravých hřibů se částečně liší požadavkem na symbiotickou dřevinu. Je však třeba zdůraznit, že české názvy těchto hřibů obvykle neodpovídají latinským (vědeckým) názvům a nevyjadřují výhradní vazbu na konkrétní dřevinu (např. hřib rostoucí pod dubem nemusí být hřib dubový a podobně):

[4] hřib smrkový hřib dubový hřib borový hřib bronzový
smrk Yes check.svg 1) Yes check.svg -
borovice Yes check.svg - Yes check.svg -
jedle - 1) 4) -
dub Yes check.svg Yes check.svg 4) Yes check.svg
buk Yes check.svg 2) Yes check.svg Yes check.svg
habr - Yes check.svg - -
lípa 5) Yes check.svg - -
bříza Yes check.svg - - -
kaštanovník - Yes check.svg - 3)
1) nálezy hřibu dubového pod smrky a jedlemi uváděné ve starší literatuře jsou v současnosti považovány za neprůkazné a vysvětlovány možností chybného určení plodnice.[4]
2) výskyt hřibu dubového pod buky uvádí[5][6][7][1]
3) výskyt hřibu bronzového pod kaštanovníkem uvádí[5][1][3]
4) výskyt hřibu borového i pod dubem a jedlí uvádí[3]
5) podle Smotlachy (1947) se hřib smrkový může za příznivého počasí objevovat pod lipami[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Houby hřibovizé - Boletales, s. 337. 
  2. a b c d e f g h i j k l SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha: Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák), s. 178 - 185. 
  3. a b c PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. Kapitola VI. Vyšší houby stopkovýtrusé (Homobasidiomycetes) - hřibotvaré (Boletales), s. 675. 
  4. a b c d e ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 102-118. 
  5. a b KLUZÁK, Zdeněk; SMOTLACHA, Miroslav; Josef a Marie Erhartovi. Poznáváme houby. [s.l.]: Svépomoc, 1985. 374 s. 38-001-85. Kapitola Hřib dubový, s. 71. 
  6. VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s. Kapitola Hřib dubový, s. 340. 
  7. KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír; POUZAR, Zdeněk, a kol. Houby, česká encyklopedie. Praha: Výběr, 2003. 448 s. ISBN 80-86196-71-2. Kapitola Hřib dubový, s. 285.