Schönwald (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schönwald
Zámek Schönwald u Jinošova
Zámek Schönwald u Jinošova
Základní informace
Slohklasicistní
ArchitektJosef Kornhäusel
Výstavba1826-1829
StavebníkJindřich Vilém Haugwitz
Další majiteléHaugvicové z Biskupic
Současný majitelKraj Vysočina
Poloha
AdresaJinošov 1, Jinošov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Šénvald
Šénvald
Šénvald, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky24818/7-2767 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Schönwald stojí na okraji obory Jinošov (původně obora Schönwald česky "Krásný les") v obci Jinošov, asi 3 km severovýchodně od Náměšti nad Oslavou. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Jedná se o patrovou budovu na půdorysu obdélníka s rozměry 36,3 ×  19,55 metru. Průčelí dominuje znak Haugwitzů s latinským nápisem Amicitiae et musis Henricus comes ab Haugwitz. MDCCCXXVII[p 1]. Originální plán původního projektu lesoparku a zámečku je umístěn v zámecké knihovně na zámku v Náměšti nad Oslavou. Jedná se o obraz umístěný vedle nástěnné mapy vlevo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přední strana zámku
Průčelí zámku

Haugwitzové[editovat | editovat zdroj]

Původně se v místech dnešní obory rozkládala bažantnice s přízemním stavením, poprvé doloženým k roku 1775. V letech 17951798 za Haugwitzů prošlo místo úpravami do podoby anglického parku a budova byla přeměněna na letní šlechtické sídlo. Teprve za Jindřicha Viléma Haugwitze došlo v letech 18261829 k přestavbě sídla na klasicistní zámeček podle návrhů architekta Josefa Kornhäusela. Během přestavby došlo také k úpravám parku, kam byly zasazeny různé drobné stavby (tzv. salety), mezi nimi např. Silvánův chrám, Apollónův chrám či Dianin altán. Park byl rozdělen na dvě části, z nichž jedna slouží jako daňčí obora Lesů ČR, ty ji nadále revitalizují.[2]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Haugwitzům patřil zámek až do roku 1945. Na jaře tohoto roku se zde skrývali utečenci, kteří se skrývali před Rudou armádou. Později téhož roku byl zámek na základě Benešových dekretů znárodněn. V letech 19451947 jej využívali skauti, kteří zde pořádali tzv. lesní školy. Po rozpuštění Junáku, kam tehdejší skauti v Československu spadali, v roce 1950 jej využíval Svaz mládeže a sloužil jako domov hornických učňů. V letech 19511953 zde fungovala tzv. Dělnická přípravka, neboli Státní kurs pro přípravu pracujících na vysoké školy. V letech 1953–1966 zde byl domov důchodců a od roku 1966 do roku 2008[3] jej využíval Ústav sociální péče, a proto je veřejnosti nepřístupný.

V únoru roku 2008 v zámku spadl strop do jednoho z pokojů Ústavu sociální péče, jeden z klientů byl těžce zraněn a vrtulníkem přepraven do nemocnice v Brně, následující den byli evakuováni všichni klienti. Klienti byli nejprve přemístěni do opuštěné vojenské ubytovny v Náměšti nad Oslavou, postupně v rámci projektu Transformace sociálních služeb byli klienti přemístěni do šesti různých domů v Kraji Vysočina, kde mají žít podobně jako jejich vrstevníci ve společnosti, tyto domy jsou v Náměšti nad Oslavou, Hrotovicích, Jaroměřicích nad Rokytnou, Pucově, Okříškách a Velké Bíteši. Tehdejší ústav sociální péče byl přejmenován na Domov bez zámku.[3]

Zámek v Jinošově má jiného majitele, který jej postupně zrekonstruoval.[3] Zámek je nyní v soukromém vlastnictví.

Revitalizace parku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 probíhaly obnovy lesoparku poblíž zámku, úpravy prováděla společnost Lesy ČR. Park má rozlohu 36 hektarů, úpravy byly prováděny po celé ploše parku, bylo upraveno také 1,5 km lesních stezek a také dva dřevěné mostky. Byly upraveny i obezdívky se vstupními branami a připraveno sedm laviček. Bylo vysázeno celkem 3772 nových dřevin a ošetřeno 67 významných stromů.[4]

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti prochází silnice II/392, která se nedaleko odpojuje od silnice II/399 a následně pokračuje na Kralice nad Oslavou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-17]. Identifikátor záznamu 135898 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. BLAŽEK, Tomáš. Významného architekta z Vídně přilákal na Třebíčsko hrabě. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-17 [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 
  3. a b c MAHEL, Luděk. Pád stropu změnil lidem z ústavu život. Získali svobodu a soukromí. Třebíčský deník. 2018-04-17. Dostupné online [cit. 2018-04-18]. 
  4. Redakce. Lesopark u zámku Schönwald je k vidění znovu ve své původní podobě [online]. Třebíčský deník, 2013-04-25 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Český překlad – Přátelství a múzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]