Stadionové

Stadionové
Země	Svatá říše římská, České království
Tituly	alsaská linie: 1686 svobodný pán (Říše); 1705 hrabě (Říše);
Rok založení	1200
Vymření po meči	13. září 1908
Větve rodu	švábská († 17. století); alsaská Stadion-Warthausen († 1906); Stadion-Thannhausen († 1908); ;
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stadionové byli jihoněmecký panský a později hraběcí rod ze Švábska, který na české území přišel koncem 17. století. Rod vymřel v mužské linii roku 1908.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní podoba erbu rodu Stadionů podle Johanna Siebmachera

Švábský hraběcí rod původem z Graubündenska v průběhu 13. století získal panství ve Švábsku. Ve 14. století se rozdělili na alsaskou a švábskou větev, která vymřela koncem 17. století. V té době přišel do Čech příslušník alsaské linie, Jan Filip. Od dědiců Lamingera z Albenreutu koupil Chodov, Kout na Šumavě, Všeruby, Záhořany a další statky.

Jeho dva synové, Bedřich a Filip, založili dvě rodové linie: von Warthausen a von Thannhausen. První sídlila v Trhanově, druhá v Koutě na Šumavě. Na počátku 18. století povýšili do stavu říšských hrabat.

Johann Philipp Stadion-Warthausen působil jako vyslanec v Berlíně a Petrohradě, v letech 1805–1809 zastával funkci kancléře. Po rakouském státním bankrotu se jako ministr financí snažil zlepšit finanční stav země.

Franz Seraph Stadion-Warthausen (1806–1853) vykonával post guvernéra v Haliči a rakouského ministra vnitra. Byl zástupce ministerstva a současně i poslanec říšského sněmu v letech 1848-1849 a podílel se na tzv. oktrojované ústavě.

Rudolf Stadion-Warthausen (1808–1882) působil jako rada dvorské kanceláře, od roku 1845 řídil zemskou správu Moravy a Čech. Přestože v březnu 1848 nebyl schopný čelit nástupu revolučního hnutí, stal se prvním předsedou Národního výboru, který se vznikl spojením Svatováclavského výboru a tzv. guberniální komise. Ovšem již 15. dubna z funkce odstoupil a odešel z politického života.

Mužská linie tohoto rodu vymřela smrtí Filipa Františka Josefa Stadiona 13. 9. 1908.^[1]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Nosili čtvrcený štít, v jehož pravé horní a levé dolní části byly tři jedlové šišky, naopak v levé horní a pravé dolní čtvrti stál červený kříž. Uprostřed byl srdeční štítek se třemi zlatými vlčími želízky.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se například se Šternberky.

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Seznam význačných osobností rodu řazených chronologicky podle roku narození:

Jindřich II. ze Stadionu († 1294), opat klášter sv. Blažeje
Valter ze Stadionu († 1352), správce ženského kláštera Säckingen v Glarusu
Kryštof ze Stadionu (1478–1543), biskup augsburský
Jan Teobald ze Stadionu († 1585), děkan kapituly v Mohuči
Jan Kašpar ze Stadionu (1567–1641), od roku 1627 velmistr řádu německých rytířů
František Kašpar ze Stadionu (1637–1704), kníže-biskup lavantský
Kryštof Rudolf ze Stadionu (1638–1700), říšský svobodný pán, předseda dvorské rady, probošt, několikrát kandidoval do kurfiřtských úřadů v Mohuči
Jan Filip ze Stadionu (1652–1741), mohučský kurfiřtský hofmistr
František Konrad ze Stadionu a Thannhausenu (1679–1757), říšský hrabě, probošt würzburský, v letech 1753 až 1757 kníže-biskup bamberský
Antonín Jindřich Bedřich ze Stadionu (1691–1768), mohučský kurfiřtský hofmistr
Sophia Helena ze Stadionu-Thannhausen († 1789), kněžna-abatyše v belgickém Munsterbilzenu (1772–1789)
Marie Maxmiliana ze Stadionu (1736–1818), poslední kněžna-abatyše ženského kláštera Buchau
Bedřich Lothar ze Stadionu (Bedřich Lothar Graf ze Stadionu-Warthausenu, 1761–1811), člen kapituly a diplomat
Jan Filip ze Stadionu (1763–1824), rakouský diplomat, ministr financí a zahraničí
Filip ze Stadionu a Thannhausenu (1799–1868), rakouský důstojník
Franz Seraf ze Stadionu (1806–1853), rakouský správní úředník a politik
Emerich von Stadion (1838–1901), rakouský spisovatel a důstojník