Rudolf Stadion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf ze Stadion-Warthausenu
Český gubernátor
Ve funkci:
23. listopad 1847 – 1848
PanovníkFerdinand V.
Moravský zemský hejtman
a moravskoslezský gubernátor
Ve funkci:
1845 – 1847
PanovníkFerdinand V.
PředchůdceAlois Ugarte
NástupceLeopold Lažanský z Bukové (v guberniu pouze jako viceprezident)
Krajský hejtman v Olomouci
Ve funkci:
1839 – 1842
PanovníkFerdinand V.
Skutečný tajný rada
Císařský komorník

Narození23. února 1808
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. dubna 1882 (ve věku 74 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1850–1859) Gizela Hadiková z Futaku (1825–1890)
RodičeJan Filip Stadion-Warthausen (1763–1824) a Marie Anna Stadion-Thannhausenová (1775–1841)
Děti1. Johana, provd. Csákyová (1851–1936)
2. Hugo (1854–1890)
3. Helena, provd. Coudenhová (1860–1920)
Příbuzníbratr: František Stadion (1806–1853)
vnučka: Marie z Coudenhove (1886–1940)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Filip Josef Rudolf hrabě Stadion-Warthausen (23. února 1808 Vídeň25. dubna 1882 Vídeň)[1] byl rakouský úředník, v letech 1845 až 1847 moravský místodržitel a krátce na přelomu let 1847 a 1848 nejvyšší purkrabí a prezident českého gubernia. Byl také vlastníkem majorátních statků rodu Stadionů.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hraběcího rodu Stadionů. Narodil se jako nejmladší syn tehdejšího rakouského ministra zahraničí Jana Filipa Stadiona-Warthausena a jeho manželky Marie Anny, rozené Stadionové-Thannhausenové. Starší bratr František se stal guvernérem v Haliči a později ministrem vnitra a byl i poslancem Říšského sněmu.

Dne 9. července 1850 se oženil s hraběnkou Gizelou Hadikovou z Futaku a měli spolu tři děti – dcery Johannu (provdanou hraběnku Csákyovou), syna Huga a nejmladší Helena (provdanou hraběnku Coudenhove). Manželství bylo v roce 1859 anulováno.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Roku 1827 se stal konceptním kandidátem u dolnorakouské vlády ve Vídni, roku 1828 konceptním praktikem u krajského úřadu v Berouně, poté byl od roku 1830 mimořádným krajským komisařem v Českých Budějovicích a od roku 1832 mimořádným sekretářem u Moravskoslezského gubernia. V roce 1835 byl postoupil na místo mimořádného dvorského sekretáře a o rok později se stal mimořádným guberniálním radou.[2] V letech 1839–1842 byl krajským hejtmanem v Olomouci, poté byl jmenován radou dvorské kanceláře. V letech 1845 až 1847 působil jako moravský místodržící. V roce 1847 byl vyslán jako císařský komisař do Haliče, aby uklidnil tamní povstání. Záhy byl však odvolán a v úřadě ho nahradil jeho starší bratr František. 23. listopadu 1847 byl jmenován nejvyšším purkrabím a prezidentem českého gubernia. Během revoluce podepsal 31. března 1848 druhou pražskou petici. Obklopil se poradním sborem složeným z českých politiků, který 13. dubna spojil se Svatováclavským výborem, čímž vznikl Národní výbor. Do 15. dubna byl jeho prezidentem, poté ho nahradil hrabě Lev Thun a Stadion se stáhl z politického života.

Byl císařským komořím a skutečným tajným radou, čestným rytířem maltézského řádu.

Velkostatkář[editovat | editovat zdroj]

Podle rodinné dohody z 1. ledna 1846 se stal majorátním pánem rozsáhlých rodových panství, mezi která patřily Kout na Šumavě, Trhanov, Úterý, Zahořany a Rýzmberk v západních Čechách a fideikomisní statky Bohorodczan včetně Grabowiecz a Przerośl v Haliči (dnes na Ukrajině). Dále spravoval stavovské panství Thannhausen v Bavorsku a původní rodové panství Stadion ve Württembersku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Heslo v Gothajské almanachu