František Sokol-Tůma
| František Tůma | |
.jpg) František Sokol-Tůma | |
| Narození |
2. května 1855 Benešov  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí |
31. prosince 1925 (ve věku 70 let) Ostrava  Československo |
| Pseudonym | František Sokol-Tůma |
| Podpis |
 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Tůma (2. května 1855 Benešov u Prahy[1] – 31. prosince 1925 Ostrava[2] ), píšící jako František Sokol Tůma nebo František Sokol-Tůma, byl český spisovatel, novinář a dramatik.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Původně herec kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma, později recitátor děl českých básníků, v roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde se rozhodl vydávat časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a časopis přenesl do Ostravy jako Ostravice, později Ostravský obzor (1897–1901) a Ostravan (1901–1912). Současně redigoval časopis Horník (1910–1923). Dne 24. března 1912 se zúčastnil ustavující schůze Moravského kola spisovatelů. V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“
Valašsko však zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrává se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávají na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlíží nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě česky nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním proti přistěhovalectví polských horníků, a se silnými prvky českého antisemitismu. Ačkoli deklaroval odmítání antisemitismu rasového, a své protižidovské zaměření odůvodňuje spojenectvím Židů a Němců zaměřeným protičesky, často podléhá dobovým stereotypům.
Jak jeho dílo z oblasti ostravské, tak z valašského venkova má ráz lidového naturalismu, kdy si ani jedno z těchto prostředí příliš neidealisuje, je arciť ovlivněný snahou vyzvednout národně-pokrokové tendence, takže některé z jeho hlavních postav trpí jistou schematičností.
Mimo literární dílo se významně podílel na udržení českého jazyka a kultury v předválečné Ostravě, zejména byl trvalým propagátorem založení Národního divadla moravskoslezského, zvláště poté co Národní divadlo v Praze odmítlo uvést jeho hru Staříček Holuša.
Výběr díla[editovat | editovat zdroj]
Dramata[editovat | editovat zdroj]
- Výměnkáři
- Staříček Holuša
- Pasekáři (dostupné online)
Romány[editovat | editovat zdroj]
- Na kresách
- Vystěhovalci
- Hyeny - napsal jako hru roku 1920 (motiv sci-fi), knižně 1929[3]. (dostupné online)
- Lapači (dostupné online)
- Valašská světice (dostupné online)
- Celibát (dostupné online)
- Obětovaná (dostupné online)
- Povídky z pekla (dostupné online)
- Trilogie Černé království (popis bouřlivě se rozvíjejícího ostravského regionu, s prvky sociálních a národnostních konfliktů)
- V záři milionů (první verze vydána pod názvem E´Geschäftsmann)
- Na šachtě
- Pan závodní (dostupné online)
Publicistika[editovat | editovat zdroj]
- Z cest po Americe
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Benešov
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Moravská Ostrava
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Sokol-Tůma, František, s. 200.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Sokol-Tůma na Wikimedia Commons 
Autor František Sokol-Tůma ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Sokol-Tůma
- Digitalizovaná díla Františka Sokola-Tůmy v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- František Sokol-Tůma v Databáziknih
- Příšerně krásné město Archivováno 8. 10. 2007 na Wayback Machine – Ostrava očima Františka Sokola Tůmy
- Novinářům by se správně mělo platit i za mlčení
