Josef František Karas
| Josef František Karas | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. prosince 1876 Tišnov |
| Úmrtí | 9. února 1931 (ve věku 54 let) Dluhonice |
| Povolání | spisovatel, novinář |
| Děti | Vilma Volková |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef František Karas (4. prosince 1876, Tišnov[1] – 9. února 1931, Dluhonice) byl moravský novinář a spisovatel historických románů, přezdívaný Moravský Jirásek.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině tkalce Josefa Karase (1840–1922) a jeho manželky Kateřiny, rozené Klinkáčové (1933–1891).[2][3]
Zájem o historii v něm probudil už ve škole v Tišnově učitel dějepisu. V letech 1889–1891 studoval na gymnáziích v Brně (z I. gymnázia přestoupil na II. brněnské gymnázium); po dvou letech, kdy dobře prospíval z dějepisu a latiny, ale z dalších předmětů mu hrozilo propadnutí, studium ukončil. Protože mu zemřela matka a příbuzní odmítli ho dále podporovat, musel se živit sám. Učil se zámečníkem a knihařem, roku 1893 odešel do Prahy. Zde se stal stavebním úředníkem a současně se vzdělával v knihovnách a archivech. Pokoušel se psát, ale své pokusy pálil, i když ho Jaroslav Vrchlický pobízel k další práci. V době pražského pobytu se přátelil i s Jakubem Arbesem.[4] V roce 1896 se vrátil do Tišnova, kde přijal zaměstnání v advokátní kanceláři. Poté, co utratil dědictví po matce, byl jako pobuřující element z Tišnova vyhoštěn a přijal místo v mramorových lomech v Nedvědici.[5]
Roku 1900 se v Moravských Knínicích oženil se svou celoživotní partnerkou Františkou Nasadilovou († 1939 Hutisko-Solanec),[6] [7]se kterou měl dceru Vilmu Volkovou a syna. Dcera byla spisovatelka a národopisná pracovnice, věnující se moravskému Valašsku. Po třech letech bez zaměstnání byl v letech 1904–1914 redaktorem různých moravských periodik; poté žil v Hutisku jako spisovatel z povolání, redaktorem se opět stal roku 1919.
Moravská města Tišnov, Brno, Moravská Ostrava, Olomouc, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Přerov jsou životními stanice jednoho z nejoblíbenějších moravských spisovatelů.[2] Od roku 1926 pobýval osaměle v Dluhonicích. V letech 1912–1913 a 1924–1931 byl členem Moravského kola spisovatelů. Zemřel v Dluhonicích, byl slavnostně pohřben v Přerově, jeho ostatky byly roku 1982 přemístěny na Valašský Slavín.
Posmrtné připomínky[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1961 byl František Josef Karas jmenován čestným občanem Tišnova in memoriam[6]
- Karasovo divadlo, amatérské divadlo v Tišnově, nese spisovatelovo jméno od roku 1950[8]
- František Josef Karas je od roku 1982 pohřben na Valašském Slavíně, do společného hrobu byla později uložena jeho dcera Vilma Volková
- Obecní knihovna v Hutisku–Solanci nese od roku 1932 jméno Karasova, na budově bývalé školy je pamětní deska.[9]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Z rozsáhlého Karasova díla (databáze Národní knihovny ČR uvádí 232 položek [roku 2022]) jsou nejtypičtější historické romány, povídky a divadelní hry odehrávající se na Moravě (především na Valašsku a v okolí Brna), případně díla, která se na Moravě neodehrávají, ale jejich hrdinou byl Moravan. Studiem doby a snahou vychovávat navazoval na Jiráska, dobrodružný děj byl inspirován díly Waltera Scotta, Alexandra Dumase a Henryka Sienkiewicze.[5]
Psal též pod pseudonymem Karel Tišnovský.
Knižní vydání (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Švédové u Brna: historický román – Brno: Vilém Burkart, 1907
- Hořké časy: historický román ze švédské vojny – Moravská Ostrava: Moravsko-slezská revue, 1911
- Slezské melodie – Praha: Karel Ločák, 1911?
- Waldštejnův tábor: román o vojnách a utrpení – Brno, nákladem vlastním, 1912
- Zapomenutý: román z dob napoleonských – Brno: příloha Nových illustrovaných listů, 1914
- Před Husem a po Husovi – Praha: František Švejda, 1914
- Do čtyř artikulů: román z doby husitské – Praha, František Šimáček, 1915
- Paní snů: torso většího románu – Pacov: Přemysl Plaček, 1915
- Na vlnách Adrie: román ze šestnáctého věku – Vídeň, Vídeňská matice, 1917
- Česká vojna: 1618–1620 – Praha: F. Švejda, 1917
- Vetřelec: povídka o zvířatech na vsi – Pacov: P. Plaček, 1917
- Záplava: román z doby husitské – Praha: Bedřich Kočí, 1919
- Starosvětští lovci: humoristický snímek – Praha: Jan Kotík, 1920
- Archa proti arše: román z dob husitských – Praha: B. Kočí, 1922
- Smil Klát, rytíř bez bázně a hany: román z 15. věku – Praha: Josef Richard Vilímek, 1922?
- Tajemná hlubina: román ze XVI. století – Praha: B. Kočí, 1922
- Na Žižkově válečném voze – Ilustroval Věnceslav Černý. Praha, J. R. Vilímek, 1923
- Mračno: román z let předbělohorských – Praha: B. Kočí, 1923
- Valdštýnův tábor: román ze sedmnáctého věku – Praha: B. Kočí, 1923
- Z temných dob: hrst povídek ze 17. až 19. věku – Praha: Josef Svátek, 1923
- Ondra Foltýn: román z osmnáctého věku – Praha: B. Kočí, 1924
- Pod kosou: epopee z časů švédských vojen – Praha: B. Kočí, 1924
- Polský čert: pět slezských povídek – Praha: B. Kočí, 1924
- Hasnoucí půlměsíc: román ze XVII. věku – Praha: B. Kočí, 1925
- V soumraku: hrst povídek z časů pobělohorských – Praha: B. Kočí, 1925
- Vichři: román – Praha: J. R. Vilímek, 1925
- Portášské historie: črty z XVIII. věku – Praha, B. Kočí, 1926
- Suchý čert a divoký sokol: román z patnáctého věku – ilustroval Josef Wenig. Praha: Sfinx, 1926
- Kantorovy trampoty: román z časů husitských válek – ilustroval Věnceslav Černý. Praha: J. R. Vilímek, 1927
- Bitva u Moháče: román z XVI. věku – Praha: Novina, 1931
Posmrtná vydání (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Když se mrtví vracejí: román – nakladatel neznámý, 1936
- Kamení: povídky a nálady – Praha, F. Švejda, 1938
- Ondra Foltýn: román z osmnáctého věku – Praha: Za svobodu, 1946 a Ostrava: Profil, 1985
- Velká Morava: Historický obraz časů Methodějových – Opava, Ad. Tománek, 1947
- Tišnov mého dětství a mládí: výběr z rukopisných pamětí – Tišnov: Městský národní výbor, 1981
- Strašidla: román z časů pobělohorského temna – Slavičín, Město Slavičín, 2004
Divadelní hry (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Kosové: čtyřaktová veselohra – Praha, Švejda, 1912
- Bulharsko vítězící: hra o vojně na Balkáně v pěti obrazech – Praha, Švejda, 1913
- Zakletý princ: loutková hra o 3 jednáních. Praha: P. Plaček, 1916
- Kostnické plameny: historická hra o životě a utrpení Mistra Jana Husa ve 3 obrazech – Praha, Švejda, 1918
- Bělohorská mračna: historická hra o čtyřech dějstvích – Praha, F. Švejda, 1920
- Mučedník Brixenský: hra ve 4 obrazech ze života Karla Havlíčka Borovského – Praha, F. Švejda, 1921?
- Náš pan Franc: žertovná hra z robotných časů o 4 dějstvích – Praha, F. Švejda, 1924
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
- Na Žižkově válečném voze – český film pro mládež z roku 1968 na námět stejnojmenného románu Josefa Františka Karase; režie Milan Vošmík, hráli např. Jan Kraus (Sulík), Ilja Prachař (Jan Žižka z Trocnova)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.
- ↑ a b J. F. Karas. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁK, B. Rod a mládí J. F. Karasa. In: Josef František Karas, k desátému výročí úmrtí spisovatele. Praha: Kontribučenská záložna, 1941. Dostupné online. S. 10–11.
- ↑ a b Josef František Karas. In: FORST, Vladimír. Lexikon české literatury 2/II K–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0469-6. S. 659–661.
- ↑ a b Josef František Karas – moravský Jirásek. Tišnovské noviny [online]. 2017-12 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Františka Karasová-Nasadilová. S. 28. Tisk a novináři 1939–1940. S. 28.
- ↑ Josef František Karas [online]. Karasovo divadlo [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-14.
- ↑ BLAHOVÁ, Ludmila. Obecní knihovna Hutisko-Solanec. S. 41–42. Duha [online]. Podzim 2006 [cit. 2020-10-06]. S. 41–42. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Josef František Karas. In: FORST, Vladimír. Lexikon české literatury 2/II K-L. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0469-6. S. 659–661.
- J. F. Karas – J. F. Karas, M. Volková, B. Sedlák, Bedřich Slavík; kresba Josef Jambor. Tišnov: Kontribučenská záložna, 1941
- Josef František Karas – moravský Jirásek. Tišnovské noviny [online]. 2017-12 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef František Karas na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef František Karas
- Josef František Karas v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
