Vratislav Bělík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vratislav Bělík
Narození 20. července 1900
Rouchovany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. října 1988 (ve věku 88 let)
Mikulov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vratislav Bělík (20. července 1900 Rouchovany[1]17. října 1988 Mikulov[2]) byl český národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Lidové tradice Bělikovi učarovaly již v mládí. Navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech (1906-1911), studoval na 1. české státní reálce v Brně (1911-1918). Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově (1918-1922), svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě (1922-1938). Ve Znojmě byl také členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna (1938-1945). Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi (1945-1960). Důchod prožil v Mikulově (1960-1985) a v Břeclavi (1985-1988). 17.10.1988 v Břeclavi umírá, pohřben je v Mikulově. V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres.[3] Publikoval řadu článků o výročních obyčejích a krojích, ale i o lidových řemeslech.[4] Přispíval do sborníků, novin a časopisů[5]; z nich lze uvést: Od Horácka k Podyjí[6], Vlastivědný sborník Vysočiny[7], Jiskra[8], Vlastivědný věstník moravský[9].

Z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Horácký zpěvník, Havlíčkův Brod 1954;
  • Povídání z Horácka, Havlíčkův Brod 1956;
  • Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, Havlíčkův Brod 1959;
  • Horácká chasa I., II. a III., Třebíč 1965, 1966, 1967, o dospívající horácké mládeži na Třebíčsku, Náměšťsku, Moravskobudějovicku, Moravskokrumlovsku a Znojemsku;
  • Vzory horáckých výšivek pro nové použití, Třebíč 1979;
  • Vzory na horáckých kraslicích, Třebíč 1981;
  • O lidovém stavebnictví na Vysočině, Třebíč 1983;
  • Horácký kroj, Třebíč 1985.

Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům.
Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na Horácku a Podhorácku.

Betlémy[editovat | editovat zdroj]

Bělíkovo "štědrovečerní stádo“ obsahovalo 11 oveček a jednoho pastýře a bylo zhotoveno z hliněného základu.[10]

Přátelství s Vítězslavem Nezvalem[editovat | editovat zdroj]

Vratislav Bělík se v mládí přátelil s Vítězslavem Nezvalem[11], měli i společnou lásku Anežku Průškovou ze Šemíkovic. Anežka se jim v roce 1918, kdy měli před maturitou, provdala. Dochovala se korespondence Vratislavu Bělíkovi.[12][13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. 227 s. ISBN 80-7268-104-4. 231 s.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Rouchovany
  2. Za Vratislavem Bělíkem, národopisné aktuality 1989 č.4
  3. Vratislav Bělík v databázi systému abART
  4. Lidová kultura O-Ž: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Etnologický ústav AVČR 2007, 3. svazek, 23
  5. Bibliografie okresu Znojmo, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992
  6. Od Horácka k Podyjí - vlastivědný sborník západní Moravy online ročníky č.2 - č.14 (1924-1938)
  7. Vlastivědný sborník Vysočiny, obsahy jednotlivých čísel Muzeum Vysočiny Jihlava
  8. Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, online roky 1945-1960
  9. Vlastivědný věstník moravský, online od roku 1946
  10. Jihlavské betlémy v minulosti a současnosti, 2009, str. 51 Muzeum Vysočiny Jihlava
  11. Vítězslav Nezval - Z mého života, 1959, str. 135
  12. Jiří Svoboda - Přítel Vítězslav Nezval. Čs. spisovatel Praha 1966, s. 92
  13. Depeše z konce tisíciletí - korespondence Vítězslava Nezvala, 1981, str. 22

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]