Oldřich Brněnský
| Oldřich Brněnský | |
|---|---|
| kníže Brněnska a Znojemska | |
 | |
| Kníže brněnského údělu | |
| Období | I. 1092–1099 II. 1100–1113 |
| Předchůdce | I. Konrád I. Brněnský II. Bořivoj II. |
| Nástupce | I. Bořivoj II. II. Soběslav I. |
| Kníže znojemského údělu | |
| Období | 1112–1113 |
| Předchůdce | Litold Znojemský |
| Nástupce | Soběslav I. |
| Narození | 11. století Brno |
| Úmrtí | 5. ledna nebo 27. března 1113 Třebíč |
| Pohřben | Třebíč |
| Potomci | Vratislav Brněnský Vladislav Přemyslovec |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Konrád I. Brněnský |
| Matka | Virpirka z Tenglingu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldřich Brněnský (11. století – 5. ledna 1113)[1] byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (1092–1099 a 1100–1113)[2] a znojemského údělu 1112–1113)[3] z dynastie Přemyslovců.
Život[editovat | editovat zdroj]
Břetislav II., který se stal po smrti Oldřichova otce českým knížetem, chtěl proti principu seniorátu zajistit nástupnictví svému bratrovi Bořivojovi II., ačkoliv právo nástupu měl v případě Břetislavovy smrti Oldřich Brněnský jako nejstarší žijící Přemyslovec. Oldřich uplatňoval své nároky a Břetislav ho proto roku 1097 uvěznil v Kladsku. Kníže si vymohl nástupnické právo pro bratra roku 1099 od Jindřicha IV. a toho roku byl také Oldřich propuštěn.
Roku 1100 zemřel Břetislav II. a Bořivoj II. odjel z Moravy, jejíž správou byl pověřen poté, co Oldřich s bratrem Litoldem uprchli do ciziny. Bratři tak znovu získali své úděly (brněnský a znojemský). Oldřich žádal Jindřicha IV. o podporu svých nástupnických nároků a Čechy mu byly uděleny v léno. Po neúspěšném vyjednávání s Bořivojem chtěl Oldřich svést bitvu u Malína, ale jeho vojsko se rozprchlo, a tak se vzdal svých nároků na trůn. Po Litoldově smrti mu připadlo roku 1112 Znojemsko.
Pochován je pravděpodobně vedle svého bratra v třebíčském benediktinském klášteře, jejž spolu podle všeho založili. Manželka se jmenovala Adléta, nevíme však, jakého byla rodu. Zanechal po sobě syny Vratislava, Vladislava a Spytihněva a nejspíš i dceru Naději.
| otec | Konrád I. Brněnský |
|---|---|
| matka | Virpirka z Tenglingu |
| bratr | Litold Znojemský |
| manželka | Adléta |
| syn | Vratislav Brněnský |
| syn | Vladislav † 1115 |
| syn | Spytihněv † 1151 |
| strýc | Spytihněv II. |
| strýc | Vratislav II. |
| strýc | Ota I. Olomoucký |
| bratranec | Vladislav I. |
| bratranec | Soběslav I. |
| bratranec | Ota II. Olomoucký |
| bratranec | Břetislav II. |
| bratranec | Bořivoj II. |
| děd | Břetislav I. |
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ REITINGER, Lukáš. Nekrologia kláštera Pegau. Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku. In: WIHODA, Martin; REITINGER, Lukáš. Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno: Matice moravská, 2010. ISBN 978-80-86488-69-1. S. 373–374.
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.
- ↑ Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. S. 44.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Brněnský na Wikimedia Commons 
Oldřich ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Oldřich Brněnský na stránkách statutárního města Brna Archivováno 11. 3. 2007 na Wayback Machine.
