Brněnský úděl

Brněnský úděl ←  1055–1182  → Vlajka Znak
Geografie
Hlavní město	Brno
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Moravané
Jazyky	pračeština
Náboženství	katolické křesťanství, slovanské křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	České knížectví České knížectví Svatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející České knížectví Následující Moravské markrabství

Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století Svatoplukem Jemnickým.

Údělná knížata brněnská

#	jméno	vláda	poznámky
1	Ota I. Olomoucký	1055–1056	Syn knížete Břetislava I.
2	Konrád I. Brněnský	1055–1056, 1061–1092	Syn knížete Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3	Oldřich Brněnský	1092–1099, 1101–1113	Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. Poté se do svého údělu vrátil.
4	Bořivoj	1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5	Soběslav I.	1115–1123	Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
6	Ota II. Olomoucký	1123–1125	Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
7	Vratislav Brněnský	1125–1129, 1130–1156	Syn Oldřicha Brněnského.
8	Konrád II. Znojemský	1156–1161	Kníže Vladislav II. mu udělil brněnský úděl.
9	Konrád II. Ota	1173–1182	Také kníže znojemského údělu.
10	Spytihněv Brněnský	1189–1192, 1194–1198?	Syn Vratislava.
11	Svatopluk Jemnický	1189–1192, 1194–1200?	Syn Vratislava, zřejmě 1189–1192 spoluvládce Spytihněva, 1194–1200? Jemnicko.

Odkazy

Související články

• Moravské přemyslovské úděly
  • Olomoucký úděl
  • Znojemský úděl
• Moravské markrabství

Portály: Morava | Středověk