Lacek z Kravař a Helfštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lacek z Kravař a Helfštejna
Lacek z Kravař.jpg
Rodiče Drslav z Kravař
Příbuzní Beneš z Kravař a Krumlova
Drslav z Kravař a Fulneka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lacek z Kravař (* asi 1348 - † koncem roku 1416 Fulnek?). Byl významným moravským šlechticem pocházejícím z rodu pánů z Kravař, diplomatem a předním moravským podporovatelem husitství.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl Drslav z Kravař, majitel Fulneku a Bílovce. Přesné datum jeho narození neznáme, předpokládá se, že se narodil kolem roku 1348. Staršími Lackovými bratry byli Vok, Beneš a Drslav, měl také dvě sestry Ofku a Dorotu. Po smrti svého otce se dostal do finančních potíží. Avšak po smrti strýce Ješka z Kravař zdědil Lacek z Kravař hrad Helfštejn, který rozšířil a vybudoval z něho reprezentativní sídlo. Kolem roku 1370 uzavřel manželství s Markétou, která byla dcerou nisského zemského hejtmana Jaráče z Pogorelé. Spolu měli syny Jana a Drslava a dceru Elišku. Roku 1372 byl ve sporech se Šternberky ohledně statků v Hostýnských vrších, později byl ve sporu s jinými šlechtici ještě několikrát. Sám pak zasedal u soudů jak v Brně tak Olomouci.

Markraběcí války[editovat | editovat zdroj]

Na počátku moravských markraběcích válek se přiklonil na stranu Prokopa Lucemburského a dobyl hrad Hluboký, který mu zůstal i po skončení bojů, kdy se stal věrným stoupencem markraběte Jošta.

Roku 1383 získal se svým bratrem Vokem do zástavy Hradec nad Moravicí. Dále získal statky na Přerovsku a Hranicku. Roku 1398 získává po smrti svého bratra Beneše panství Fulnek a Bílovec. V roce 1385 se účastnil vojenské výpravy do Uher na pomoc bratru Václava IV. Zikmundu Lucemburskému, který vybojovával uherskou korunu. Když roku 1386 zemřel Lackův bratr Vok, Lacek spravoval majetky svých nezletilých synovců - Starý Jičín, Nový Jičín, Štramberk a Vsetín a též biskupská léna Rožnov pod Radhoštěm a Místek. Koncem 14. století se zapojoval do urovnávání sporů a byl oblíben jak na dvoře moravského markraběte, tak na královském dvoře v Praze. Lucemburkové ho využívají i jinak. Například roku 1389 ručil za peníze, které Jošt slíbil svému bratru Prokopovi náhradou za statky na západě Horních Uher. To dokládá Lackovo bohatství.

Lacek založil roku 1389 augustiánský klášter ve Fulneku a roku 1391 v Prostějově. Postihla ho však rodinná tragédie, když ztratil oba dva syny. V roce 1399 se Lacek účastnil bojů v poslední fázi moravských markraběcích válek a stal se i přítelem Zikmunda Lucemburského. Lacek i na dále rozšiřuje svůj majetek s roku 1400 získal i statky na západní Moravě, mezi jinými Náměšť nad Oslavou se zdejším hradem a Velké Meziříčí. Konečně roku 1401 získává po smrti Anny ze Šternberka panství Odry, navíc si zabral i zbytek jejího panství, který měl zdědit jeho příbuzný Petr z Kravař a Plumlova. Zřejmě tak učinil neoprávněně, neboť zabrané statky musel po soudním procesu z let 1406-1407 Petrovi vrátit.[1] V roce 1404 dostal hrad Hoštejn a Tršice. I tak byl Lacek nejbohatším mužem na Moravě, který vlastnil 16 hradů, 2 hrádky, 3 tvrze, 11 měst, 7 městeček a 180 vsí.[1]

Doba předhusitská[editovat | editovat zdroj]

Roku 1407 Lacek odešel do Prahy, kde se stal v březnu hofmistrem českého království a koncem roku i nejvyšším pukrabím. Aktivně se účastnil rozhodování královské kanceláře a zasedání českého zemského soudu. Podílel se i na organizaci bojových akcí proti odpůrcům krále Václava. Při svém působení v Praze se Lacek seznámil s mistrem Janem Husem, který ho ovlivnil. 5. května 1408 byl otráven jeho stejnojmenný synovec - olomoucký biskup Lacek z Kravař. V roce 1410 Jako stoupenec Poláků vyjednal, aby příslušníci lapkovských bojových družin, mezi které patřil např. Jan Žižka či Jan Sokol z Lamberka, byli omilostněni a účastnili se bojů polského království proti Řádu německých rytířů.[1] Stal se také chráněncem Jana Husa a jeho stoupenců.

Po smrti markraběte Jošta v roce 1411 se stal král Václav IV. markrabím Moravy. Protože nemohl vykonávat přímo tuto funkci, pověří Lacka z Kravař funkcí moravského zemského hejtmana. Lacek opustil své funkce nejvyššího purkrabího v Praze a vrátil se na Moravu. Lacek se dále účastnil politických jednání na nejvyšší úrovni a svou politikou ovlivňoval i některá rozhodnutí v rámci českého království. Na Moravě využíval svého postavení k uvádění Husových stoupenců do kněžského stavu. 2. února 1412 uzavírá s Václavem IV. a dalšími moravskými šlechtici zemský landfrýd v Brně. V roce 1412 také hostil v Novém Jičíně polského krále Vladislava II. Jagella. V roce 1414 se účastnil tažení na pomoc Polákům proti Řádu německých rytířů. Poté co byl mistr Jan Hus uvězněn v Kostnici, Lacek proti tomu protestoval. Organizoval i listy českých a moravských šlechticů proti Husovu uvěznění a později upálení. V roce 1416 se účastnil zasedání olomoucké cúdy. Někdy v prosinci téhož roku Lacek z Kravař zemřel. Lacek byl pohřben v klášterním kostele fulneckých augustiniánů. Jeho majetky zdědil Petr z Kravař a Strážnice.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Drslav z Kravař a Helfštejna (+1397)
  • Eliška z Kravař a Helfštejna (1397-1420), manžel Albrecht ze Šternberka a Lukova
  • Jan z Kravař a Helfštejna (+ před rokem 1394)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ŠTĚPÁN, Václav. Osobnosti moravských dějin (1). Brno : Nakladatelství Matice moravská, 2006. ISBN 80-86488-38-1. S. 115-128.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTĚPÁN, Václav. v Osobnosti moravských dějin (1) s.203-218. Brno : Matice moravská, 2006. 516 s. ISBN 80-86488-38-1.  
  • VÁLKA, Josef. Dějiny Moravy I – Středověká Morava. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1991. 232 s. ISBN 80-85048-17-5.  
  • BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN 80-7106-682-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]