Hostýnské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hostýnské vrchy
Rusavská hornatina, pohled z jihozápadního úbočí Hostýna
Rusavská hornatina, pohled z jihozápadního úbočí Hostýna

Nejvyšší bod Kelčský Javorník (864 m n. m.)
Rozloha 291 km²
Střední výška 506 m n. m.

Nadřazená jednotka Hostýnsko-vsetínská hornatina
Sousední
jednotky
Rožnovská brázda, Vsetínské vrchy, Vizovická vrchovina, Hornomoravský úval, Podbeskydská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Rusavská hornatina, Hošťálkovská vrchovina, Liptálské hřbety, Lukovská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Souřadnice 49°24′1″ s. š., 17°45′58″ v. d.

Hostýnské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 291 km² a střední výšce 506 m n. m.[1] Jsou tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat, do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Značná část Hostýnských vrchů je zalesněna. Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník (864 m n. m.). Dalším významným vrcholem je Hostýn (735 m n. m.), který je nejvýznamnějším poutním místem mariánského kultu v České republice a pohoří dal jméno.

Z hlediska geologické stavby náleží oblast Hostýnských vrchů ke karpatské soustavě. Skládá se z několika dílčích pásem, která jsou na vnější straně lemovaná pruhem vněkarpatských sníženin. Součástí těchto sníženin jsou Moravská brána a Hornomoravský úval. Horský oblouk Vnějších Západních Karpat je z převážně složen z mnohonásobně se střídajících vrstev pískovců, slepenců, jílovců, jílovitých, místy i vápenitých břidlic a slínovců.

V severovýchodní části, nedaleko Loučky, leží vrch Skalka (481 m n. m.); v okolí Bystřice pod Hostýnem pak vrchy Kozinec (479 m n. m.), Bedlina (455 m n. m.) a Chlum (418 m n. m). Jihozápadním směrem se sklání Kelčská pahorkatina do Hornomoravského úvalu. Zde je povrch ještě plošší – Holešovská plošina. Severovýchodní část Hostýnských vrchů je poněkud nižší. Tato oblast je vymezena údolími Juhyně a Ratibořky. Rozsochy sestupují až k údolí Vsetínské Bečvy. Západní a jižní část Hostýnských vrchů se výrazně člení na pásma hřbetů, rozdělena údolími Juhyně, Moštěnky, Rusavy a Dřevnice na kratší úseky. Nejvýraznější je pásmo severozápadní, kde také leží nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (864 m n. m.).

Severozápadní pásmo Hostýnských vrchů začíná Hradem (612 m n. m.) a pokračuje přes vrchol Kelčského Javorníku, součástí tohoto pásma je i Čerňava (844 m n. m.). Na západ od Čerňavy se nalézá puklinová jeskyně Smrdutá. Další úsek okrajového hřbetu leží mezi údolími Moštěnky a Rusavy. Zde leží bájná hora Hostýn (735 m n. m.). Pro jižní pásmo jsou typické velice úzké, často i skalnaté hřbety, jako je na východě ležící Drastihlava, Humenec, Ondřejovsko. Střední pásmo je odděleno severozápadního sedlem Tesáku (688 m n. m.).

Dne 29. června 1989 byl jako klidová oblast zřízen Přírodní park Hostýnské vrchy.


Nejzápadnější cíp Hostýnských vrchů z pohledu od Holešova.
Nejzápadnější cíp Hostýnských vrchů z pohledu od Holešova.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží Hostýnských vrchů je vybudováno především z flyšových hornin račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v úzkém pruhu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské jednotky vnější skupiny příkrovů.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Hostýnské vrchy jsou geomorfologickým podcelkem Hostýnsko-vetínské hornatiy, která je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému [Karpaty|Karpat]]. Hostýnské vrchy se dělí na čtyři geomorfologické okrsky: Rusavskou hornatinu, Hošťálkovskou vrchovinu, Liptálské hřbety a Lukovskou vrchovinu.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Hostýnské vrchy jsou pramennou oblastí Dřevnice, Juhyně, Moštěnky a Rusavy, které jsou levostrannými přítoky Moravy.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na území Hostýnských vrchů se nachází přírodní park Hostýnské vrchy vyhlášený 29. 6. 1989 na ploše 9800 ha.[2]

Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Na území Hostýnských vrchů bylo vyhlášeno 29 maloplošných zvláště chráněných území (7 přírodních rezervací a 22 přírodních památek)

Chráná území soustavy Natura 2000[editovat | editovat zdroj]

Na území Hostýnsých vrchů se nachází 9 chráněných území soustavy Natura 2000, jedna Ptačí oblast (PO) a 8 Evropsky významných lokalit (EVL).[3]

  • PO Hostýnské vrchy
  • EVL Hostýnské vrchy
  • EVL Chvalčov
  • EVL Nad Kašavou
  • EVL Ondřejovsko
  • EVL Rusava - Hořansko
  • EVL Rusava-kostel
  • EVL Semetín
  • EVL Velká Vela

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Hostýn - významné mariánské poutní místo, dříve rozlehlé pravěké hradiště.
  • Hrad Lukov - zřícenina gotického hradu.
  • Zámek Holešov - původně renesanční zámek, přestavěn barokně, s rozsáhlým francouzským parkem.
  • Zámek Bystřice pod Hostýnem - původně renesanční zámek, nyní v barokně-klasicisním slohu s anglickým parkem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moravské-Karpaty.cz [online]. Moravské-Karpaty.cz, [cit. 2016-02-26]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  2. nature.hyperlink.cz [online]. nature.hyperlink.cz, [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.  
  3. drusop.nature.cz [online]. drusop.nature.cz, [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]