Štramberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štramberk
Štramberk – celkový pohled

Štramberk – celkový pohled

znak obce Štramberkvlajka obce Štramberkznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0804 599948
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností: Kopřivnice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Štramberk
katastrální výměra: 9,33 km²
počet obyvatel: 3418 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 415 m n. m.
PSČ: 742 66
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Štramberk
Náměstí 9
742 66 Štramberk
starosta / starostka: Ing. David Plandor
Oficiální web: www.stramberk.cz
Ofic. web MÚ: www.stramberk.cz/mu/
E-mail: podatelna@stramberk.cz

Štramberk
Red pog.svg
Štramberk
Zdroje k infoboxu a částem obce

Štramberk (německy Strahlenberg[1] nebo Stramberg) je město na Moravě v okrese Nový Jičín poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd.

Dominantou města je hrad Štramberk (Strallenberg) s gotickou věží Trúba (tzv. bergfrit) o výšce 40 m a průměru 10 m, která slouží od r. 1903 jako rozhledna. Podhradí bylo v roce 1359 povýšeno moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským na městečko. Ve městě na náměstí sídlí Muzeum Štramberk a Muzeum Zdeňka Buriana. Zdejší městská památková rezervace chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí.

Na hoře Kotouč se nachází městský park Národní sad s galerií soch a památníků osobností české historie a s jeskyní Šipka, která se proslavila nálezem zlomku spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. "Šipecká čelist". Objevitelem "Šipecké čelisti" je Karel Jaroslav Mašek (1851-1916). Autorem jeho pamětní desky odhalené 6. srpna 1922 na stěně jeskyně byl sochař František Juraň.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době kdy město patřilo jezuitskému řádu jako nadační statek olomouckého konviktu, byla založena tradice poutí na "Horu Olivetskou" (Kotouč), zasvěcená utrpení Ježíše Krista. Pouť se koná (od r. 1660), v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně. Poutníkům se podávala místní cukrářská specialita – perníkové Štramberské uši.

Na vrch Kotouč vede křížová cesta z Nového Jičína, svou délkou 8,5 kilometru jedna z nejdelších v České republice.[zdroj?] Byla postavena jezuity v 17. století.

Štramberk v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1359 – středa 4.prosince 1359 založení města Štramberk; moravský markrabí Jan Jindřich Lucemburský povýšil podhradí na město s rozsáhlými právy
  • 1380 – markrabí Jošt dal v léno hrad Štramberk s panstvím Vokovi z Kravař; v držení pánů z Kravař až do roku 1434
  • 1411 - Lacek z Kravař udělil městu a vesnicím panství právo odúmrti
  • od r. 1434 – vlastníky Štramberka Puklicové z Pozořic (mezi jinými i husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic)
  • 1466 - Burian Puklice z Pozořic bojuje ve službách krále Jiřího Poděbradského ve Slezsku a přijímá Štramberk v léno
  • od r. 1471 – jej vlastnil Jindřich z Boskovic; v roce 1477 město propuštěno z manství
  • 1481 – město i s panstvím koupil Beneš z Hustopeč
  • 1523 – získali Štramberk a biskupské léno Novou Horku páni ze Žerotína – majitelé fulneckého a starojičínského panství (Bernard ze Žerotína) vlastníky
  • 1533 – po novém rozdělení žerotínského majetku vzniklo panství novojičínsko-štramberské se sídlem v Novém Jičíně, přičemž se město Štramberk dostalo do úplné závislosti na Novém Jičínu, který se roku 1558 stal městem komorním a byl pro Štramberk nadále vrchností
  • 1592 – první zmínka o škole, pravděpodobně českobratrské
  • 1612 – vznik cechu tkalcovského
  • 1613 - rozhodčí výrok o dlouholetém sporu Štramberka s Novým Jičínem, Štramberk obhájil své hrdelní právo, naopak jeho řemeslníci byli zapojeni do novojičínských cechů
  • 1624 – Štramberk ve vlastnictví jezuitského řádu jako nadační statek olomouckého konviktu.
  • během třicetileté války město několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno (1624, 16421643, 16451646)
  • 1634 – založení latinské matriky prvním známým katolickým farářem ve Štramberku Melchiorem Vopsou
  • 1642 - císař Ferdinand III. městu uděluje dva výroční trhy
  • 1647 – vznik cechu soukenického (rozvoj domácí výroby plátna a sukna)
  • 1722 - Kristián David z Ženklavy u Štramberka založil v Horní Lužici Ochranov (Herrnhut), středisko obnovené církve českých bratří
  • 1850 – město Štramberk součástí soudního a politického okresu Nový Jičín
  • 1862 – postavení první školní budovy na náměstí
  • 1863 – založení Občanské besedy (zde se soustřeďoval kulturní a společenský život města)
  • 1872 – vznik Občanské záložny
  • 1874 – vznik hasičského spolku
  • 1880 – nález tzv. šipecké čelisti v jeskyni Šipka na Kotouči (prof. K. J. Maška z Nového Jičína)
  • 1881 – společnost Bratří Guttmannů dala postavit místní dráhu ze Štramberka do Studénky
  • 1891 – založení dělnického vzdělávacího a čtenářského spolku KOTOUČ
  • 1895 – vznik pobočky Klubu českých turistů pod vedením Adolfa Hrstky
  • 1896 – postavení další místní dráhy ze Štramberka do Veřovic
  • 1897 – otevření Všeobecné pokračovací živnostenské školy
  • 1899 – založení spolku Muzejní a průmyslová jednota, jehož přičiněním bylo ve městě založeno muzeum
  • 1903 – zastřešení a úprava věže hradu architektem K. Hilbertem, zvané Trúby (lidově Kulatina), na rozhlednu (přičiněním Klubu českých turistů pod vedením A. Hrstky)
  • 1908 – založení Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ)
  • 1910 – postavení další školní budovy v historizujícím stylu, tzv. Nová škola
  • 1912 – otevření cementárny ve Štramberku
  • 1920 – otevření Národního sadu na Kotouči
  • 1936 – prodej štramberských lomů firmou Bratři Guttmannové Vítkovickým železárnám
  • 1938 – Štramberk zabrán do sudetského území, 10. října město obsazeno německým vojskem
  • 1945 – 6. května 1945 osvobození města Štramberk; v tomto roce došlo ke spojení obou místních železnic, znárodnění štramberských lomů, vápenky a cementárny, které se staly součástí Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda
  • 1950 – město je chráněnou lokalitou; vznik JZD
  • 1964 připojení JZD ke Státnímu statku v Příboře, později zde bylo Středisko závodu 04 Školního zemědělského podniku Nový Jičín, VŠB Brno, zaměřené na výrobu mléka a masa
  • 1969 – Štramberk se stal městskou památkovou rezervací [2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štramberku.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 684.  
  2. Historie města [online]. Město Štramberk, 2006, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Štramberské uši – místní specialita, která získala ochranné označení EU
  • J. ADAMEC, Čtení o Štramberku I., Kotouč, Štramberk 1999.
  • B. BLAŽEK, Štramberk. Štramberk 1927.
  • B. BLAŽEK, Z archivu města Štramberka. Ročenka záložny štramberské, Příbor 1928.
  • J. BZDILOVÁ, „Consignatio Processionum ex Decanatibus Parochii in Marchionatus Moravia existentibus annue Duci Solitarun“ a další prameny olomoucké arcibiskupské konzistoře. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 21–25.
  • I. ČORNEJOVÁ – A. FECHTNEROVÁ, Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, Praha 1986.
  • M. ELBEL, Viae Crucis jako poutní stezka par exellance. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 14–20.
  • V. FLAJŠHANS, Zázrak hostýnský a báseň Jaroslav, Český časopis historický 28, 1932, s. 78–92.
  • A. GRUND (ed.), Matěje Tannera z Tovaryšstva Ježíšova Hora Olivetská, Moravská Ostrava 1939.
  • L. HOSÁK, Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, Ostrava 1967.
  • L. HOSÁK, Počátky hradu a města Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 2, Nový Jičín 1968, s. 28–32.
  • C. HYKEL, Zmizelé památky na Kotouči, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1972, č. 8–9, s. 8–26.
  • B. CHRISTELIUS, Via Olivetana, Oelberg Strassen...Auff den bey Stramberg in Mähren mit Passion Capellen besetzen, Olomouc 1678.
  • J. JUROK, Nejstarší dějiny Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 33, Nový Jičín 1984, s. 1–12.
  • KOVÁŘOVÁ, Stanislava a Aleš PUSTĚJOVSKÝ. Lašská brána Beskyd: dobové pohlednice 1895-1945. 1. vyd. Ostrava: Montanex, 2004, 145 s. Tady jsme doma. ISBN 80-7225-145-7.
  • O. KRÁLÍK, Historická skutečnost a postupná mytologizace mongolského vpádu na Moravu roku 1241, Olomouc 1969.
  • J. LINDA, Matěj Tanner (1630–1692), Minulostí západočeského kraje, 1992, s. 175–188.
  • J. LINDA, Hora olivetská Matěje Tannera, Knihovní obzor 1, 1993, č. 4, s. 21–27.
  • J. MALURA – P. KOSEK (edd.), Matěj Tanner, Hora Olivetská, Brno-Ostrava 2001, ISBN 80-7294-034-1.
  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno : Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.  
  • J. ŠEBÁNEK, Pověst štramberská, Časopis Matice moravské 59, 1935, s. 325–340.
  • V. ŠIKULOVÁ, 1991: Přehled dokladů středověkého osídlení Kotouče ve sbírkách Slezského muzea v Opavě; in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 47, s. 62–65, Nový Jičín.
  • M. TANNER, Hora Olivetská, na rozličné stanoviště, bolestným Krista Pána tajemstvím posvěcené, rozdělená...., Nisa 1704.
  • J. ZEZULČÍK, Kotouč – Hora Olivetská. In: Kotouč – Hora Olivetská. Katalog výstavy OVM Nový Jičín. Nový Jičín 1997, s. 18–20.
  • JUROK, Jiří, a kol. Štramberk - Moravský Betlém : 650 let od založení města Štramberka 1359-2009. Štramberk ; Nový Jičín : Město Štramberk ; Muzeum Novojičínska, 2009. 321 s. ISBN 978-80-254-4522-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]