Štramberk

Štramberk
Celkový pohled
ZnakVlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kopřivnice
Obec s rozšířenou působností	Kopřivnice (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′30″ s. š., 18°7′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 470 (2025)
Rozloha	9,33 km²
Katastrální území	Štramberk
Nadmořská výška	415 m n. m.
PSČ	742 66
Počet domů	1 024 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 9 742 66 Štramberk podatelna@stramberk.cz
Starosta	Ing. David Plandor, Ph.D.
Oficiální web	www.stramberk.cz
Štramberk
Další údaje
Kód obce	599948
Kód části obce	164119
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štramberk (německy Strallenberg nebo Stramberg) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, poblíž Kopřivnice, ležící na svazích Zámeckého vrchu, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v podhůří Beskyd. Žije zde přibližně 3 500 obyvatel. Město je přezdíváno jako „Valašský betlém“.

Jeho dominantou je hrad Štramberk s gotickou věží Trúba (které se dříve říkalo „kulatina“) o výšce 40 metrů a průměru 9 metrů, která od roku 1903 slouží jako rozhledna. Podhradí bylo 4. prosince 1359 povýšeno moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským (bratrem Karla IV.) na městečko. Zdejší městská památková rezervace (od roku 1969) chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí.

Na štramberském náměstí stojí kostel sv. Jana Nepomuckého, městský pivovar a sídlí zde např. Muzeum Zdeňka Buriana. Pod náměstím se nachází např. Muzeum Šipka (bývalá jatka a masné krámy).

Na severní straně hory Kotouč se nachází základní škola z r. 1910 a městský park Národní sad s galerií soch a památníků osobností české historie. Nachází se zde také jeskyně Šipka, která je známá nálezem zlomku spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. šipecké čelisti (v roce 1880). Na jižní straně kopce byla roku 1881 vídeňskou společností bratří Guttmannů zahájena povrchová těžba vápence pro potřeby hutnictví a postavena místní železniční dráha do Studénky a Veřovic, což způsobilo významný ekonomický a kulturní rozvoj města. Od roku 1945 se těžební podnik stal součástí Vítkovických železáren a byla zde výrazně rozvíjena výroba cementu a vápna, která funguje dodnes.

Název

Pojmenování města vyjadřuje podle některých odborných výkladů význam Bílá či Jasná hora. Další prameny uvádějí jiný výklad ve smyslu odvození názvu města od slov strale (střela, šíp, blesk) a berg (hora) ve významu Bouřná či Hromová hora. Osada existovala již před povýšením roku 1359, ale byla pravděpodobně poničena v době tatarských a kumánských nájezdů v pol. 13. století.

Historie

Poutní cesta a štramberské uši

V době, kdy město patřilo jezuitskému řádu jako nadační statek olomouckého konviktu, byla založena tradice poutí na Horu Olivetskou (na Kotouč), zasvěcená utrpení Ježíše Krista. Pouť se konala od roku 1660, k upomínce vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem z 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně. Poutníkům se podávala místní cukrářská specialita – Štramberské uši. Štramberské uši (v minulosti také Uši tatarských) je cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se tradičně peče ve Štramberku a okolí. O pečení „tatarských uší“ při každoročních poutích se poprvé zmínil Gregor Wolný v roce 1835. Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberka.

Český jezuita a spisovatel Matěj Tanner (1630–1692) vydal o této poutní cestě knihu Hora Oliwetská, která vyšla v barokní době pravděpodobně dvakrát knižně, poprvé 1666–1667, podruhé roku 1704; známa je pouze ze dvou exemplářů druhého vydání. Roku 1939 byla publikována reedice zásluhou grafika, malíře a vlastníka jednoho z exemplářů Ferdiše Duši (1888–1958), který knihu doprovodil svými dřevoryty, a knihkupce Adolfa Perouta z Moravské Ostravy. V roce 2001 vyšla další reeedice v nakladatelství Host, uvádějící knihu do kontextu české literatury a barokních poutí.

Na vrch Kotouč vede křížová cesta z Nového Jičína, svou délkou 8,5 kilometru jedna z nejdelších v České republice.^{[chybí zdroj]} Byla postavena jezuity v 17. století.

Štramberská trúba

Dominantou města je Štramberská trúba, součást původního hradu Štramberk (Strahlenberg) založeného ve 13. století, která se v roce 1793 zřítila. V 60. letech 19. století k ní stolař Kopeček postavil dřevěné schody, pod ní pak dřevěnou šenkovnu a vedle ní tkalcovskou světničku. Začátkem roku 1904 byla trúba z popudu předsedy Klubu českých turistů Adolfa Hrstky a dle pražského architekta Kamila Hilberta upravena a 1. června 1904 slavnostně otevřena jako rozhledna. K ní byl přistavěn hostinec U Mědínků (později Jaroňkova útulna) a v roce 1925 na nádvoří přistavěna také turistická ubytovna. V roce 1925 postavil Klub českých turistů hned pod hradem útulnou chatu v původním štramberském slohu, která je dnes pojmenována po dr. Hrstkovi jako Hrstkova chata.

Při pohledu z hradeb u Hrstkovy chaty lze vidět dřevěný kostel sv. Kateřiny, pocházející zřejmě z 15. století jako pozůstatek zaniklé vsi Tamovice, nalevo od něj zalesněné koupaliště Libotín.

V roce 2025 proběhla oprava střešního pláště Trúby, pokládka nových smrkových šindelů (po 60 letech) a nový nátěr karbolínem.

Jeskyně Šipka

Jeskyně Šipka je krasová jeskyně a národní přírodní památka v Národním sadu ve Štramberku, která byla obývána již před 32 000 lety a také v době neandrtálců. Později zde bylo nalezeno několik desítek tisíc kostí pravěkých zvířat, např. medvěda jeskynního, lva jeskynního, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa nebo lumíka velikého.

Objevitelem dnes již nedochované šipecké čelisti malého dítěte (která byla zničena při požáru na zámku v Mikulově v roce 1945) byl Karel Jaroslav Maška (1851–1916), který v roce 1880 u vchodu do chodby nazývané Jezevčí díra našel část čelisti neandrtálského dítěte a další předměty z doby bronzové. Později objevil i druhou chodbu a v ní krápníkovou výzdobu, proto ji pojmenoval Krápníkovou chodbou, ta však byla později zničena lovci suvenýrů.

V srpnu 1922 byla na stěně jeskyně na památku K. J. Maška umístěna pamětní deska, jejímž autorem je sochar František Juraň. Před jeskyní se nachází busta zakladatele Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. Radhoštěm Bohumíra Jaroňka.

Kamenárka

Starý vápencový lom Kamenárka leží na úpatí Bílé hory, kde se těžilo již od středověku. Těžba byla ukončena kolem roku 1880. V roce 2001 byla lokalita vyhlášena za přírodní památku ČR, mimo jiné z důvodu ochrany vzácných živočichů jako ještěrka zední nebo jasoň červenooký. Uprostřed lomu se nachází malé jezírko, ve kterém se vyskytují mnozí obojživelníci včetně čolka, kuňky, rosničky, slepýše či užovky.

Váňův kámen

Váňův kámen je přírodní památkou (od roku 1993) v blízkosti Kamenárky, ležící v katastru města Kopřivnice. Karel Jaroslav Maška zde v roce 1879 nalezl bronzové jehlice a pazourkové nožíky. Byla zde zaznamenána selská povstání, při nichž se účastnilo až 1500 mužů z 30 okolních obcí hukvaldského panství. V roce 1995 zde byla na jejich památku odhalena pamětní deska. Váňův kámen bývá často využíván horolezci jako cvičná lezecká stěna nižší až střední obtížnosti.

Botanická zahrada a arboretum

Přírodní botanická zahrada Štramberk se nachází ve vápencovém lomu Dolní Kamenárka, kde se vápenec těžil od r. 1860 do 20. let dvacátého století. V lomu se nachází různé skalky, jezírka, kamenný labyrint a také jeskyně, objevená v roce 1999 a nazvaná Pouťová. Vedle jeskyně se nachází Skalní kaple Jana Křtitele. Autorem obrazu, který znázorňuje mladého Jana Křtitele s ovcí na pozadí se siluetou města Štramberk, je místní rodák Vojtěch Petráš.

Základní škola a Národní sad

Původní budova školy byla postavena na štramberském náměstí v domě čp. 18. V roce 1910 byla na popud Adolfa Hrstky postavena nová školní budova na úpatí Kotouče podle projektu ostravského architekta Františka Grossmanna (1876–1933). Později prošla rekonstrukcemi. Nejstarší část školy postavená ve stylu pozdního historismu je od roku 1996 kulturní památkou ČR. V prostoru vedle školy byl vybudován Národní sad, který byl slavnostně otevřen v roce 1922 a koncipován jako galerie v přírodě. V sadu stojí sochy např. Františka Juraně, Vojtěcha Hořínka a dalších. Vrch Kotouč je z celý z vápence, které se v minulosti ukládaly v blízkosti korálového útesu daleko od něj. Nalezly se v něm proto zkameněliny dávných rostlin a živočichů, např. koráli, amoniti, belemniti, lilijice, ježovky, zuby žraloků a různých ryb.

V sousedství školy a sadu se nachází také městský hřbitov.

Muzeum Zdeňka Buriana

Expozice ze života a díla Zdeňka Buriana (1905–1981), ilustrátora dobrodružných knih a autora obrazových rekonstrukcí pravěkých zvířat a lidí, byla od roku 1992 umístěna v budově čp. 456 (bývalá jatka a masné krámy), v roce 2011 byla při příležitosti 30. výročí jeho smrti přestěhována na současnou adresu Náměstí 31, kde sídlí společně s expozicí Muzea Novojičínska a městským informačním centrem. Budova muzea je spolu se sousední valašskou roubenou studnou kulturní památkou České republiky.

Současnost

Díky svému geniu loci, dochovanosti původní architektury, pozůstatkům těžebního průmyslu a nabídkám turistického a kulturního vyžití je Štramberk vyhledávanou turistickou lokalitou. V roce 2019 se město stalo vítězem soutěže Historické město roku, pořádané Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstvy kultury a pro místní rozvoj.

Štramberk v datech

• 1359 – středa 4. prosince 1359, založení města Štramberk; moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský povýšil podhradí na město s rozsáhlými právy
• 1380 – markrabě Jošt dal v léno hrad Štramberk s panstvím Vokovi z Kravař; v držení pánů z Kravař až do roku 1434
• 1411 – Lacek z Kravař udělil městu a vesnicím panství právo odúmrti
• od r. 1434 – vlastníky Štramberka Puklicové z Pozořic (mezi jinými i husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic)
• 1466 – Burian Puklice z Pozořic bojuje ve službách krále Jiřího Poděbradského ve Slezsku a přijímá Štramberk v léno
• od r. 1471 – jej vlastnil Jindřich z Boskovic; v roce 1477 město propuštěno z manství
• 1481 – město i s panstvím koupil Beneš z Hustopeče
• 1523 – získali Štramberk a biskupské léno Novou Horku páni ze Žerotína – majitelé fulneckého a starojičínského panství (Bernard ze Žerotína) vlastníky
• 1533 – po novém rozdělení žerotínského majetku vzniklo panství novojičínsko-štramberské se sídlem v Novém Jičíně, přičemž se město Štramberk dostalo do úplné závislosti na Novém Jičínu, který se roku 1558 stal městem komorním a byl pro Štramberk nadále vrchností
• 1592 – první zmínka o škole, pravděpodobně českobratrské
• 1612 – vznik cechu tkalcovského
• 1613 – rozhodčí výrok o dlouholetém sporu Štramberka s Novým Jičínem, Štramberk obhájil své hrdelní právo, naopak jeho řemeslníci byli zapojeni do novojičínských cechů
• 1624 – Štramberk ve vlastnictví jezuitského řádu jako nadační statek olomouckého konviktu
• během třicetileté války město několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno (1624, 1642–1643, 1645–1646)
• 1634 – založení latinské matriky prvním známým katolickým farářem ve Štramberku Melchiorem Vopsou
• 1642 – císař Ferdinand III. městu uděluje dva výroční trhy
• 1647 – vznik cechu soukenického (rozvoj domácí výroby plátna a sukna)
• 1722 – Kristián David z Ženklavy u Štramberka založil v Horní Lužici Ochranov (Herrnhut), středisko obnovené církve českých bratří
• 1850 – město Štramberk součástí soudního a politického okresu Nový Jičín
• 1862 – postavení první školní budovy na náměstí
• 1863 – založení Občanské besedy (zde se soustřeďoval kulturní a společenský život města)
• 1872 – vznik Občanské záložny
• 1874 – vznik hasičského spolku
• 1880 – nález tzv. šipecké čelisti (v jeskyni Šipka na Kotouči, prof. K. J. Maškou z Nového Jičína)
• 1881 – společnost bratří Guttmannů dala postavit místní dráhu ze Štramberka do Studénky
• 1891 – založení dělnického vzdělávacího a čtenářského spolku Kotouč
• 1895 – vznik pobočky Klubu českých turistů pod vedením Adolfa Hrstky
• 1896 – postavení další místní dráhy ze Štramberka do Veřovic
• 1897 – otevření Všeobecné pokračovací živnostenské školy
• 1899 – založení spolku Muzejní a průmyslová jednota, jehož přičiněním bylo ve městě založeno muzeum
• 1903 – zastřešení a úprava věže hradu architektem Karlem Hilbertem, zvané Trúby, na rozhlednu (přičiněním Klubu českých turistů pod vedením A. Hrstky)
• 1907 – 17. března až 21. května, série předvolebních přednášek T. G. Masaryka ve Štramberku
• 1908 – založení Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ)
• 1910 – postavení další školní budovy v historizujícím stylu, tzv. Nová škola
• 1911 – schůze v hotelu Kotouč za účasti 600 voličů a profesora T. G. Masaryka (9. června)
• 1912 – otevření cementárny ve Štramberku
• 1920 – otevření Národního sadu na Kotouči
• 1936 – prodej štramberských lomů firmou Bratři Guttmannové Vítkovickým železárnám
• 1938 – Štramberk zabrán do sudetského území, 10. října město obsazeno německým vojskem
• 1945 – 6. května osvobození města Štramberk a vysídlení německého obyvatelstva; v tomto roce došlo ke spojení obou místních železnic, znárodnění štramberských lomů, vápenky a cementárny, které se staly součástí Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda
• 1950 – město je chráněnou lokalitou; vznik JZD
• 1964 – připojení JZD ke Státnímu statku v Příboře, později zde bylo Středisko závodu Školního zemědělského podniku Nový Jičín, VŠB Brno, zaměřené na výrobu mléka a masa
• 1969 – Štramberk se stal městskou památkovou rezervací
• 2019 – Štramberk se stal vítězem soutěže Historické město roku

Obyvatelstvo

• 
  Věková struktura obyvatel obce Štramberk roku 2011

Městská správa

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřila obec Ženklava.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štramberku.

Knihovna

Městská knihovna Štramberk poskytuje veřejné knihovnické a informační služby a jejím zřizovatelem je město Štramberk. Veřejná obecní knihovna vznikla ve Štramberku na konci roku 1921. Původní umístění na městském úřadě postupně vystřídalo různé budovy, v letech 1931–2001 sídlila knihovna v budově hasičského domu, od roku 2001 do současnosti pak v budově staré školy. Roku 2018 se připojila k projektu Kniha do vlaku. V roce 2018 byl počet registrovaných čtenářů 200, počet knih ve volném výběru 21 000 a roční počet výpůjček činil 11 490, měla tři studijní místa s internetem pro veřejnost a veřejně dostupnou wi-fi síť, zajišťovala rozvoz knih imobilním čtenářům a uspořádala celkem 38 kulturně-vzdělávacích akcí.^{[chybí zdroj]}

Osobnosti

• Zdeněk Bár (1904 Štramberk – 1980 Ostrava), spisovatel a literární historik; narozen v domě na Náměstí čp. 37 (dnes Hotel Šipka)
• Zdeněk Burian (1905 Kopřivnice – 1981 Praha), malíř, umělec a paleoumělec; v prvních letech života pobýval v domě na náměstí čp. 38, poté v Kopřivnici
• Jiří Hanzelka (1920 Štramberk – 2003 Praha), cestovatel, spisovatel, filmový dokumentarista, fotograf a novinář; narozen v domě čp. 442 Na Horečkách v blízkosti lomu Kotouč, ve třech letech se s rodinou přestěhoval do Kopřivnice
• Adolf Hrstka (1864 Klešice – 1931 Moravská Ostrava), český lékař a vlastivědný pracovník, starosta Štramberka v letech 1907–1911, je po něm pojmenována Hrstkova chata
• Oldřich Hrstka (1896 Štramberk – 1943 Vratislav), bankovní úředník, básník, vůdčí osobnost ilegální činnosti Obrany národa na severní Moravě
• Svatava Hubeňáková (1928 Štramberk – 2024 Sedlčany), divadelní a filmová herečka, dabérka
• Cyril Hykel (1896 Štramberk – 1976 Nový Jičín), sběratel lidové slovesnosti a učitel; narozen v domě čp. 245
• Adolf Kellner (1904 Štramberk – 1953 Brno), dialektolog, bohemista a romanista; narozen v domě čp. 124 – vrchní cesta nad „korytem“
• Karel Jaroslav Maška (1851 Blansko – 1916 Brno), učitel, archeologický badatel, profesor matematiky v Novém Jičíně, pod vlivem Jindřicha Wankela zahájil v r. 1878 průzkum Kotouče
• Martin Štěpán (1777 Štramberk – 1846 stát Illinois, USA), luteránský pastor, zastánce ortodoxní linie luteránské církve

Paleontologie

V okolí Štramberka se nacházejí vápencové masivy, které obsahují množství fosilií mořských živočichů z období pozdní jury až rané křídy (stáří asi 155 až 130 milionů let). Mimo jiné zde byly objeveny také zuby velkých mořských krokodýlovitých plazů z kladu Thalattosuchia (čeleď Metriorhynchidae, podčeleď Geosaurinae), žijících v období rané křídy. Tito mořští predátoři dosahovali délky asi 4 až 6 metrů a byli vzdáleně příbuzní dnešním krokodýlům.

Archeologické naleziště

Podle výzkumu se na vrchu Kotouč u Štramberka nacházelo hradiště. Nálezy pocházejí z období kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, ze slezské fáze kultury lužických popelnicových polí, z platěnické kultury doby halštatské a z pozdní doby laténské.

Podrobnější informace naleznete v článku Kotouč (Štramberk).

Další fotografie

• 
  Štramberská Trúba
• 
  Pohled na město z hradu Štramberk na Zámeckém kopci
• 
  Pohled na zbylou část města z hradu
• 
  Náměstí ve Štramberku, nazvané jednoduše Náměstí
• 
  Lidová architektura – hlavní důvod zřízení Městské památkové rezervace
• 
  Vstupní brána do hradu
• 
  Železniční stanice

Odkazy

Literatura

Štramberské uši – místní specialita, která získala ochranné označení EU

• ADAMEC, J. , Čtení o Štramberku I., Kotouč, Štramberk 1999.
• BLAŽEK, B. , Štramberk. Štramberk 1927.
• BLAŽEK, B., Z archivu města Štramberka. Ročenka záložny štramberské, Příbor 1928.
• BZDILOVÁ, J. , „Consignatio Processionum ex Decanatibus Parochii in Marchionatus Moravia existentibus annue Duci Solitarun“ a další prameny olomoucké arcibiskupské konzistoře. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 21–25.
• ČORNEJOVÁ, I. – FECHTNEROVÁ, A., Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, Praha 1986.
• ELBEL, M., Viae Crucis jako poutní stezka par exellance. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 14–20.
• FLAJŠHANS, V., Zázrak hostýnský a báseň Jaroslav, Český časopis historický 28, 1932, s. 78–92.
• GRUND, A. (ed.), Matěje Tannera z Tovaryšstva Ježíšova Hora Olivetská, Moravská Ostrava 1939.
• HOSÁK, L., Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, Ostrava 1967.
• HOSÁK, L., Počátky hradu a města Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 2, Nový Jičín 1968, s. 28–32.
• HYKEL, C., Zmizelé památky na Kotouči, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1972, č. 8–9, s. 8–26.
• CHRISTELIUS, B., Via Olivetana, Oelberg Strassen...Auff den bey Stramberg in Mähren mit Passion Capellen besetzen, Olomouc 1678.
• JUROK, J., Nejstarší dějiny Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 33, Nový Jičín 1984, s. 1–12.
• KOVÁŘOVÁ, S. a PUSTĚJOVSKÝ, A.. Lašská brána Beskyd: dobové pohlednice 1895-1945. 1. vyd. Ostrava: Montanex, 2004, 145 s. Tady jsme doma. ISBN 80-7225-145-7.
• KRÁLÍK, O, Historická skutečnost a postupná mytologizace mongolského vpádu na Moravu roku 1241, Olomouc 1969.
• LINDA, J., Matěj Tanner (1630–1692), Minulostí západočeského kraje, 1992, s. 175–188.
• LINDA, J., Hora olivetská Matěje Tannera, Knihovní obzor 1, 1993, č. 4, s. 21–27.
• MALURA, J. – KOSEK, P. (edd.), Matěj Tanner, Hora Olivetská, Brno-Ostrava 2001, ISBN 80-7294-034-1.
• SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 
• ŠEBÁNEK, J., Pověst štramberská, Časopis Matice moravské 59, 1935, s. 325–340.
• ŠIKULOVÁ, V., 1991: Přehled dokladů středověkého osídlení Kotouče ve sbírkách Slezského muzea v Opavě; in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 47, s. 62–65, Nový Jičín.
• TANNER, M., Hora Olivetská, na rozličné stanoviště, bolestným Krista Pána tajemstvím posvěcené, rozdělená...., Nisa 1704.
• ZEZULČÍK, J., Kotouč – Hora Olivetská. In: Kotouč – Hora Olivetská. Katalog výstavy OVM Nový Jičín. Nový Jičín 1997, s. 18–20.
• JUROK, Jiří, a kol. Štramberk - Moravský Betlém : 650 let od založení města Štramberka 1359-2009. Štramberk ; Nový Jičín: Město Štramberk ; Muzeum Novojičínska, 2009. 321 s. ISBN 978-80-254-4522-8. 

Související články

• Bílá hora
• Botanická zahrada a arboretum Štramberk
• Hrstkova chata
• Jeskyně Šipka
• Kamenárka
• Kotouč
• Koupaliště Libotín
• Městský pivovar Štramberk
• Štramberský hrad
• Štramberská Trúba

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Štramberk ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štramberk na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Štramberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Štramberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální web
• Štramberk na Facebooku

Autoritní data	Biblio: b99d06d2-f3dc-4ffe-9d9d-bc5f1402bbf3, 9e3a8b30-4a56-4b74-927e-c9bbf94b3863, f658df26-ff7b-441c-b9b0-4b9c852dc722 NKC: ge188367 GND: 4821329-9 VIAF: 246985282

Portály: Morava | Geografie