Kotouč (Štramberk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o archeologickém nalezišti. O výrobci stavebních hmot pojednává článek Kotouč Štramberk.
Kotouč
Pohled na částečně odtěžený vrcholek kopce Kotouč
Pohled na částečně odtěžený vrcholek kopce Kotouč
Poloha
Adresa Štramberk, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kotouč
Kotouč
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotouč bylo významné archeologické naleziště na Moravě u města Štramberk v okrese Nový Jičín. Zaniklo v důsledku těžby vápence. Místo bylo též významnou biologickou lokalitou, kde se vyskytoval dnes již vyhynulý poddruh motýla Jasoně červenookého (Parnassius apollo strambergensis, Skala 1911). Ten byl ovšem v roce 1994 odchycen na Slovensku a zde, na jediném místě výskytu v Česku, uměle vysazen. Hradisko bylo známé již v šedesátých letech 19. století. Do archeologické literatury ho uvedl v souvislosti s výzkumem nedaleké jeskyně Šipka až v roce 1884 Karel Jaroslav Maška. Shrnující přehled o osídlení lokality podal roku 1929 Jan Knies. První záchranné výzkumy již ničené lokality provedli teprve až v roce 1950 František Prošek a Lumír Jisl, druhý z nich pak i v následujícím roce.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Velkolom na vápenec na jižní straně kopce
Kotouč je jasně rozeznatelný i při pohledu z Velkého Javorníku. V pozadí město Štramberk s věží Štramberská Trúba

Lokalita se nacházela asi jeden kilometr jižně od středu města, v oblasti Štramberské vrchoviny, která je součástí Podbeskydské pahorkatiny. Ležela na dominantním vápencovém kopci oválného půdorysu s dvěma vrcholy, mezi nimiž se nacházelo sedlo, v nadmořské výši asi 539 metrů. Podle zaměření z roku 1943 byl severní obvod vymezen valem, jižní část již tehdy byla odtěžena vápencovým kamenolomem, podle staršího popisu však se i zde nacházelo opevnění; rozlohu hradiska proto lze pouze odhadnout, a to asi na třináct hektarů. V současné době je lokalita již kamenolomem zcela zničena.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Získané poznatky dokládají, že lokalita byla osídlena v období kultury s moravskou malovanou keramikou mladší doby kamenné, slezské fáze kultury lužických popelnicových polí, platěnické kultury doby halštatské a v pozdní době laténské. Těžiště osídlení náleželo nepochybně době popelnicových polí, do které spadá i vybudování valu; zda byla lokalita opevněna i v době laténské, není již jisté. Vzhledem k poloze na okraji keltského osídlení, v tzv. kontaktní zóně s oikumenou púchovské kultury, je obtížné rozhodnout, byla-li lokalita v pozdní době laténské keltským oppidem či velkým hradiskem púchovským – nálezů, které by pomohly tuto otázku rozřešit, je málo a vzhledem k totálnímu zničení lokality nelze již ani získat další nálezy, ani provést průzkum fortifikace, který by byl pro posouzení klíčový; strategická poloha i poměrně bohaté nálezy (mimo jiné i bronzové vahadlo vážek) umožňují soudit, že jde o třetí, nejméně známé, přece však ve své době jistě významné moravské oppidum, které hrálo důležitou roli v kontaktní zóně s nekeltskou, avšak silně latinizovanou púchovskou kulturou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]