Petřvald (okres Nový Jičín)
| Petřvald | |
|---|---|
,_O%C3%9A.jpg) Obecní úřad | |
_CoA_CZ.jpg)  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Příbor |
| Obec s rozšířenou působností | Kopřivnice (správní obvod) |
| Okres | Nový Jičín |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′31″ s. š., 18°9′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 748 (2025)[1] |
| Rozloha | 12,51 km²[2] |
| Nadmořská výška | 233 m n. m. |
| PSČ | 742 60 |
| Počet domů | 529 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Petřvald 175 742 60 Petřvald u Nového Jičína obec@petrvaldobec.cz |
| Starosta | Václav Kološ |
| Oficiální web | www |
  Petřvald | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 599743 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petřvald (německy Gross Peterswald[4]) je obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, 15 km severovýchodně od Nového Jičína a 17 km jihozápadně od centra Ostravy. Petřvald leží při silnici č. 58 Příbor-Ostrava ve zvlněném terénu podél řeky Lubiny. K Petřvaldu byly postupně přiřazovány obce Dvorek a Petřvaldík. V 50. letech 20. století byla do Petřvaldu přestěhována většina obyvatel obce Harty, která byla zbourána a na jejím místě bylo vystavěno letiště Ostrava-Mošnov.
Obec má přibližně 1 700[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Založení Petřvaldu
[editovat | editovat zdroj]Založení obce Petřvald kladou někteří historikové do doby první biskupské kolonizace a spojují ji s koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrovicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup Jan spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera: napřed Němec a nešlechtic, stává se jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 6 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i Petřvald. Od 10. října byla obec okupována 6,5 let. Tato česká obec byla začleněna jako poslední do Sudet. Hranice a celnice byla na mostě přes Ondřejnici ve Staré Vsi. Novým místním starostou byl Rudolf Scheuter z osady Dvorek, který ponižoval české občany a použil každé příležitosti, aby ukázal svou neomezenou moc. Na schůzích občanů, které dosti pravidelně svolával, vyhrožoval, spílal a nutil k dodávání hospodářských produktů různým způsobem. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisté.
V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč a Oldřich Havlík. Již 12. března 1945 bylo ve škole přerušeno vyučování a ubytováno zde vojsko. Občané dokončovali opevňování krytu ve sklepích, ukrývali potraviny, šatstvo, prádlo a jiný majetek. Dne 30. dubna starosta Scheuter vyzval občany, aby opustili obec. Výzvy neuposlechl nikdo z Čechů a němečtí přistěhovalci utekli již před tím. Ve středu 2. května vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla těžce poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty. Německý starosta Rudolf Scheuter byl nalezen s prostřelenou hlavou. Nikdy nebylo zjištěno, zda spáchal sebevraždu nebo byl zastřelen. 20. května 1945 bylo nutno vytvořit Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 čs. socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Mikuláše – barokní stavba
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Petřvald 1-Petřvald (k. ú. Petřvald u Nového Jičína a Harty)
- Petřvald 2-Petřvaldík (k. ú. Petřvaldík)
Pomístní názvy: Horní a Dolní konec (Důl), Kachnič, Harty, Záhumení, V Padole a Dvorek (býv. Růžodol, Ružídol, Růží důl, Rosenthal, Rožmitál).
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Wenzel Kudielka (1814–1880), erbovní rychtář, majitel pivovaru a zemský poslanec
- Radim Hložánka (1923–2017), kněz, odbojář proti komunistickému režimu
- Ladislav Heryán (* 1960), katolický kněz, salesián, pedagog, biblista, spisovatel
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]-
Věková struktura obyvatel obce Petřvald roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Petřvald roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Petřvald roku 2011
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 696.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kronika obce Petřvald
- Kronika obce Petřvaldík
- Listina „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ uložená v archivu Olomouckého arcibiskupství
- Josef Pilnáček, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, 5. vydání Brno 2011
- Bartoloměj Paprocký z Hlohol Zrcadlo slavného markrabství Moravského, Praha 1963
- Slezský stavovský archiv v Opavě 1318-1850, Knihy půhonné a nálezové, Velký Petřvald. 1536-1948
- Jiří Stibor, Stará Bělá 1997
- Ladislav Juroš, Stará Ves 2006
- Jiří Brňovják a kol.: Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště, Český Těšín 2010
- Dagmar Stryjová: Městys Račice, Račice 2009
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petřvald na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Petržvald v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Rožmitál 5) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Petřvald v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
