Tísek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tísek
Plastika na návsi a mateřská škola
Plastika na návsi a mateřská škola
Znak obce TísekVlajka obce Tísek
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0804 599964
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Bílovec
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko, ale část katastru byla součástí Moravských enkláv ve Slezsku
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 954 (2020)[1]
Rozloha 8,2 km²
Katastrální území Tísek
Nadmořská výška 422 m n. m.
PSČ 742 93 až 743 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Tísek 62
74301 Bílovec 1
tisek@iol.cz
Starosta Miroslav Vašica
Oficiální web: www.tisek.cz
Tísek
Tísek
Další údaje
Kód části obce 167134
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tísek se nachází v okrese Nový JičínMoravskoslezském kraji po obou stranách hranice mezi vlastním Českým Slezskem a někdejšími Moravskými enklávami ve Slezsku. Žije zde 954[1] obyvatel.

Obec se skládá ze dvou ZSJ Tísek a Karlovice, které jsou od sebe oddělené silnicí z Výškovic. Zástavba obou části je již téměř úplně propojená, takže se jedná prakticky o jednotný urbanistický celek. K Moravským enklávám ve Slezsku náležely Karlovice, původně patřící do katastru sousední obce Slatina. Katastrální hranice zde původně vedla středem výše zmíněné silnice, z niž odbočila k jihovýchodu, procházejíce chvíli po chodníku, jenž se nachází západně od čísla popisného 65.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik obce[editovat | editovat zdroj]

Prvý a dosud nejstarší známý písemný doklad o Tísku pochází z roku 1377. Tehdy patřilo půl vsi Václavu z Kravař, druhá půlka s největší pravděpodobností jako dědičný statek Slatině.

Pak se majitelé střídali ať už dědictvím, nebo prodejem, až nakonec bylo panství Bílovec někdy kolem roku 1650, ke kterému patřil i Tísek, přiznáno Bohunce Pražmové a jejímu manželovi Václavu Zikmundu Sedlnickému z Choltic. Vlastnictvím Sedlnických zůstalo toto panství téměř 300 let až do roku 1945.

Odtržení obce[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 19. století došlo k odtržení obce Tísku od bíloveckého velkostatku zřízením samostatného statku Výškovice, který trval až do roku 1906. Prvý podrobnější úřední popis o vsi Tísku pochází z roku 1842. Žilo tu celkem 89 rodin, z toho 64 zemědělských, 2 řemeslnické a zemědělské, 2 řemeslnické a 21 nádenických u rolníků.

Jen čtyři domy byly z kamene a kryté šindelem, ostatní byly ze dřeva a s doškovými střechami. Obyvatelstvo bylo české. Od roku 1850 patřil Tísek k politickému okresu Opava. V roce 1896 byl Tísek přidělen k nově zřízenému hejtmanství v Bílovci a zůstal v rámci tohoto politického okresu do roku 1960, kdy připadl do okresu Nový Jičín.

Vývoj v 19. a 20. století[editovat | editovat zdroj]

V 19. a hlavně ve 20. století dochází v obci k poměrně rychlému růstu počtu domů a obyvatel ve srovnání se 17. a 18. stoletím, kdy tento vývoj byl značně pomalý. Jestliže v roce 1806 bylo v obci celkem 25 usedlostí po více než 150 letech v roce 1787 tu bylo jen 47 domů. Do roku 1900 měla obec 82 domů a 520 obyvatel, roku 1930 již 129 domů a 641 obyvatel a v roce 1970 s osadou Karlovice 200 domů a 772 obyvatel. V roce 2002 měla obec 234 rodinných domků, 3 bytové domy, 5 chat a 884 obyvatel. Toto rozšiřování zástavby bylo též důvodem k rozšíření katastru obce na úkor sousedního k. ú. Bílovec-Horní Předměstí, k němuž došlo roku 1924[2][3][4].

Škola[editovat | editovat zdroj]

Vlastní školu si obec vydobyla v roce 1862. V letech 1868–1869 byla pro ni vystavěna budova, která byla v roce 1902 rozšířena na dvoutřídní a přestavěna. Další rekonstrukce byla v roce 1929 a 1945.

Války[editovat | editovat zdroj]

Do života obce a obyvatel zasáhla negativně první světová válka 1914–1918. Z Tísku bylo zasláno na bojiště této války několik desítek mužů, z nichž se už 12 nevrátilo.

Dalším takovým zásahem byla v letech 1938–1945 druhá světová válka. Pro obec to bylo násilné přerušení jejího vývoje a 7 let fašistického útlaku a nesvobody. Osvobození obce 29. dubna 1945 bylo vykoupeno životy 63 sovětských vojáků, 5 životy místních občanů a jeden se navrátil z koncentračního tábora. Zničeny byly 2 domy, 6 stodol, silně byly poškozeny: škola, kostel a obecní úřad. Vážné škody byly na 50 domech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]