Kopřivnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v České republice. Další významy jsou uvedeny v článku Kopřivnice (rozcestník).
Kopřivnice
Pohled na město z úpatí Bílé hory

Pohled na město z úpatí Bílé hory

znak obce Kopřivnicevlajka obce Kopřivniceznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0804 599565
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností: Kopřivnice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 27,48 km²
počet obyvatel: 22 273 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 320 m n. m.
PSČ: 742 21 až 742 74
zákl. sídelní jednotky: 18
části obce: 4
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Štefánikova 1163/12
Kopřivnice
74221 Kopřivnice 1
starosta / starostka: Miroslav Kopečný
Oficiální web: www.koprivnice.cz
E-mail: posta@koprivnice.cz

Kopřivnice
Red pog.svg
Kopřivnice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kopřivnice (německy Nesselsdorf)[2] je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, 10 km východně od Nového Jičína a 28 km jižně od Ostravy na potoce Kopřivničce. Žije zde téměř 23 tisíc obyvatel. Ve městě sídlí automobilka Tatra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. Vrch Kotouč u Štramberka je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. V katastru Kopřivnice v západní části severního svahu Červeného kamene, u vodního pramene, bylo objeveno keltské sídliště z 2. st. př. n. l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, Šutyrova studánka.

Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku hrad Šostýn. V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice.[3]

Kostel sv. Bartoloměje

Z další historie Kopřivnice je doloženo datum 5. října 1621, kdy obec přepadli vzbouření Valaši pod vedením rytíře Jana Adama z Vítkova a vydrancovali ji.[3] V červnu roku 1695 došlo v Kopřivnici k selskému povstání. V polovině 16. století zde byl postaven dřevěný kostel, který byl nejcennější památkou staré Kopřivnice. Měl kazetový strop a původně trojdílný oltář, který je zachován v Zemském muzeu. Na hřbitově okolo kostela se dodnes nachází památky, jako opukový kříž Ignáce Rašky, umělecké hrobky zakladatelů kopřivnického průmyslu, hroby fojtů a dva pískovcové napoleonské kříže. Hřbitov je chráněn státní památkovou péčí.[3]

Roku 1812 založil Ignác Raška továrnu na keramické zboží, kterou pak rozšířil jeho syn Jan Raška, vnuk Adolf Raška a pravnuk Adolf Raška mladší.[4][5] Roku 1820 byla vystavěna první zděná škola. Roku 1850 Ignác Šustala založil továrnu na kočáry. Roku 1897 byl dřevěný kostel zbořen. V květnu 1907 přednesl v přeplněném sále Amerika v Kopřivnici svůj první předvolební projev profesor Tomáš Masaryk. V tomto roce a opětovně 1911 byl Masaryk zvolen poslancem vídeňské Říšské rady a přijal udělené čestné občanství Kopřivnice. Roku 1910 byla Kopřivnice povýšena na městys. Status městyse byl Kopřivnici změněn na město vládou Československé republiky v roce 1948.[6] V roce 1967 byl Kopřivnici udělen městský znak.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

(od roku 1979)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Technické muzeum Tatra
Muzeum Fojtství, nejstarší stojící budova ve městě
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kopřivnici.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Pohled na město z Bezručovy vyhlídky
Pohled na město z Bezručovy vyhlídky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 700.  
  3. a b c Radoslav a Lubomír Hanzelkovi: Kopřivnice a její život v minulosti. Vydalo Muzeum Fojtství v Kopřivnici.
  4. To neznáte kameninu [online]. euro.cz, [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. MÜLLER, Marek: Podnikatelská elita jihovýchodního Kravařska v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století [online]. muni.cz, [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly), Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]