Přeskočit na obsah

Kopřivnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v České republice. Další významy jsou uvedeny na stránce Kopřivnice (rozcestník).
Kopřivnice
Logo města
shora: Nové náměstí, Štefánikova ulice a kostel svatého Bartoloměje, Slovenská strela, Muzeum Fojtství, panorama města z Bílé hory, Váňův kámen
Znak města KopřivniceVlajka města Kopřivnice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKopřivnice
Obec s rozšířenou působnostíKopřivnice
(správní obvod)
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°35′58″ s. š., 18°8′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel21 374 (2025)[1]
Rozloha27,49 km²[2]
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ742 21
Počet domů2 395 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.5
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa městského úřaduŠtefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
posta@koprivnice.cz
StarostaAdam Hanus (Krásná Kopřivnice)
Oficiální webwww.koprivnice.cz
Kopřivnice
Kopřivnice
Další údaje
Kód obce599565
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopřivnice[4] (německy Nesselsdorf[5]) je město s rozšířenou působností v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Leží zhruba třicet kilometrů jižně od Ostravy. Žije zde přibližně 21 tisíc[1] obyvatel. Město leží v podhůří Beskyd a je sevřeno vrcholy Červený kámen a Bílá hora. Středem města protéká potok Kopřivnička a jeho místní částí Lubina protéká stejnojmenná řeka.

Ve městě byl vyvinut a vyráběn první sériový automobil na území tehdejšího Rakouska-Uherska, vůz Präsident, jenž se nachází ve znaku města. Sídlí zde automobilka Tatra a další firmy v rozsáhlém průmyslovém parku, přičemž historii automobilového průmyslu ve městě mapují Muzeum osobních automobilů Tatra a Muzeum nákladních automobilů Tatra. Samotný počátek industrializace Kopřivnice před vznikem automobilky byl spojen s továrnou na hliněné zboží, produkující kopřivnickou majoliku.

V Kopřivnici se nachází řada dalších památek. V blízkosti Muzea nákladních automobilů je umístěn depozitář Slovenské strely, která je národní kulturní památkou. Depozitář Slovenské strely získal ocenění Stavba roku 2021.[6] Nejstarší dochovanou budovou ve městě je muzeum Fojtství, rodiště Ignáce Šustaly. Architekturu Kopřivnice spoluvytváří řada historických budov a továrnických vil z přelomu 19. a 20. století, mezi nimiž je Šustalova vila, která je sídlem Lašského muzea. V blízkém okolí města se nachází zřícenina hradu Šostýn a rozhledna Bílá hora. Město spolupracuje na rozvoji turismu s okolními městy v rámci projektu Lašská brána Beskyd.

Mezi významné rodáky patří Emil Zátopek či Zdeněk Burian.

Název

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1437, kdy se její název objevuje v podobě Copřivnice, který se dále měnil přes Kopřivnice (1460), Koprziwnicze (1517), Kopržyvnicze (1581), Koprziwnitz (1672), Kopržownitz (1676), Kopržiwnitz (1676–1850), Koprziwnitz či Nickelsdorrf (1720), dále Nickelsdorf (1720–1798), Nestlndorf (1724), Nesselsdorf (1734–1745), Koržiwnitz (1751), Koprziwnitium (1771), Nesldorf (1771), Deutsch Nesseldorf (1836), Nesselsdorf či Kopřiwnice nebo Kopřivnica (1846–1847) až po Nesselsdorf či Kopřivnice (1847–1945).[7][8] Podnětem k pojmenování Kopřivnice byl nejspíše kopřivný list (tzv. nesselblatt) ve znaku olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, kolonizátora a zakladatele hradu Šostýn.[9][8] Od tohoto názvu také německá forma Nesselsdorf, kterou začal používat majitel místní majolikové továrny v třicátých letech 19. století.[10] Další německá forma Nickelsdorf, tedy ves Niklova či Mikulášova, má být původním názvem vsi, avšak toto není potvrzeno a nejspíše jde o záměnu s obcí Véska.[8][11][12][13]

Jméno obce je z mluvnického hlediska rodu ženského a skloňuje se Kopřivnice (genitiv), Kopřivnici (dativ), Kopřivnici (akuzativ), Kopřivnici (lokál) a Kopřivnicí (instrumentál).[14]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dějiny Kopřivnice.

První stopy osídlení vedou až do starší doby kamenné. V nedalekém městě Štramberk se nachází jeskyně Šipka, která je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. U vodního pramene, který se nachází v západní části severního svahu Červeného kamene, bylo objeveno keltské sídliště z 2. století př. n. l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, Šutyrova studánka. Toto místo patří pod katastr města Kopřivnice.

Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku hrad Šostýn (nyní pouze zřícenina hradu). V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice.[15]

Kostel svatého Bartoloměje

Z další historie Kopřivnice je doloženo datum 5. října 1621, kdy obec přepadli vzbouření Valaši pod vedením rytíře Jana Adama z Víckova a vydrancovali ji.[15] V červnu roku 1695 došlo v Kopřivnici k selskému povstání. V polovině 16. století zde byl postaven dřevěný kostel, který byl nejcennější památkou staré Kopřivnice. Měl kazetový strop a původně trojdílný oltář, který je zachován v Muzeu Fojtství. Na hřbitově okolo kostela se dodnes nachází památky jako umělecké hrobky zakladatelů kopřivnického průmyslu či hroby fojtů. Hřbitov je chráněn státní památkovou péčí.[15]

Roku 1812 založil Ignác Raška továrnu na keramické zboží, kterou pak rozšířil jeho syn Jan Raška, vnuk Adolf Raška a pravnuk Adolf Raška mladší.[16][17] Roku 1820 byla vystavěna první zděná škola. Roku 1850 Ignác Šustala založil továrnu na kočáry. Roku 1897 byl dřevěný kostel zbořen. V květnu 1907 přednesl v přeplněném sále Amerika v Kopřivnici svůj první předvolební projev profesor Tomáš Masaryk. V úterý 7. května tam proslovil přednášku na téma „Vývoj českého socialismu“. Jeho představení jako kandidáta do Vídeňské říšské rady proběhlo již ve čtvrtek 21. března 1907 v sále „Afrika“ za účasti voličů z Kopřivnice, Štramberka a Příboru, kde profesor Masaryk také vysvětlil, proč přijal kandidaturu právě v tomto okrese.[18] V tomto roce a opětovně 1911 byl Masaryk zvolen poslancem vídeňské Říšské rady a přijal udělené čestné občanství Kopřivnice. Roku 1910 byla Kopřivnice povýšena na městys. V roce 1938 se ač jako převážně česky mluvící město stala Kopřivnice součástí Třetí říše v rámci Sudetské župy. Osvobozeno bylo dne 6. května 1945. Status městyse byl Kopřivnici změněn na město vládou Československé republiky v roce 1948.[19]

Povýšení Kopřivnice na městys

[editovat | editovat zdroj]

Společně s rozvojem automobilového průmyslu a s tím spojeného nárůstu počtu dělníků kopřivnického závodu včetně vagónky si vynutil další výstavbu obytných domů pro zaměstnance. Nová výstavba postupně vytlačuje původní domky kovorolníků a Kopřivnice tak postupně přichází o svůj vesnický charakter. Ves Kopřivnice tak byla dne 23. listopadu 1910 povýšena na městečko (městys), a to ministerským výnosem č. 30666.[20]

Zapojení kopřivnických občanů v odboji

[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. září 1938 svolaly české politické strany, německá sociální demokracie a závodní výbor v Tatře na náměstí T. G. Masaryka Veliký projev lidu, na kterém zazněly projevy a byla přečtena rezoluce slibující věrnost občanstva republice, prezidentu a vládě. Demonstrace se zúčastnilo přibližně 700 občanů, kteří hájili zachování míru a demokratických principů republiky. O tom, že je Kopřivnice začleněna do záboru, se dozvěděli občané dne 6. října z rozhlasu. Kopřivnice se tak do záboru dostala bez ohledu na národnostní poměry. Němcům šlo především o závody Ringhoffer (Tatru), které se od třicátých let 20. století zaměřovali na vojenskou výrobu. Adolf Hitler se znal s tehdejším ředitelem Ledwinkou. A také šlo Němcům o štramberský vápenec. Kopřivnice se tak dostala do Říšské župy Sudety a byla začleněna do Německé říše. Občané měli obavy z perzekucí, a tak začali Kopřivnici opouštět.

Kopřivnice byla obsazena německým vojskem v pondělí dne 10. října 1938 ve 14 hodin. Němci uspořádali, za účasti starosty Josefa Sochy, na náměstí vítací shromáždění. Starosta na něm promlouval jménem českých občanů a vyznačoval se osobní statečností.[21]

Povýšení Kopřivnice na město

[editovat | editovat zdroj]

V sobotu 28. srpna 1948 se konalo zasedání MNV formou slavnostní veřejné schůze. Předsedou zasedání byl Bedřich Tichavský. Předseda ONV v Novém Jičíně František Rozehnal předal v zastoupení ministra vnitra dekret o povýšení Kopřivnice na město. Předseda Tichavský před tím ještě ocenil význam tohoto správně politického aktu. Po předání dekretu následovaly projevy politických a průmyslových činitelů. Proslov přednesl také běžec Emil Zátopek, kopřivnický rodák. Na veřejné schůzi přečetl náměstek předsedy MNV H. Schilder usnesení o jmenování Marty Gottwaldové čestnou občankou města. Po ukončení slavnostní schůze následovalo vztyčení státní vlajky v táboře Junáka. Téhož dne byly otevřeny výstavy v Lašském muzeu s názvem „Kopřivnice jindy a dnes“, výstava tehdejšího národního podniku Tatra, jubilejní expozice Pěveckého sdružení a výstava Zátopkova, další expozice se nacházely ve střední škole, konkrétně výstava chovných zvířat, výstava ovocnictví, poštovních známek a esperanta. Ve večerních hodinách pak v místní sokolovně předvedlo SND Opava Dvořákovu Rusalku a v Katolickém domě se konal národopisný večer skupiny Valachů ze Vsetína.[22]

V neděli 29. srpna 1948 se v dopoledních hodinách sloužily slavnostní bohoslužby v kostele svatého Bartoloměje a na náměstí T. G. Masaryka se konal promenádní koncert. V odpoledním programu pak následoval průvod krojovaných skupin a občanů městem s ukončením na hřišti (bývalé DTJ). Na hřišti následoval projev ministra zdravotnictví Plojhara. Po něm vystoupili generál Josef Ejem, předseda ONV František Rozehnal, zástupci krajské oborové rady, města Krnova a Emil Zátopek. Zasloužilí občané města získali čestné diplomy. Program byl zakončen vystoupením krojované skupiny z Frenštátu pod Radhoštěm a zábava.[22]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Znak města Kopřivnice.

Znak města Kopřivnice je tvořen stříbrno-červeně polceným štítem, ve kterém je v dolní části zlatý automobil Präsident provázený (heraldicky) vpravo nahoře červeným štítkem se stříbrným kopřivovým listem. Stříbrná barva představuje Bílou horu a červená Červený kámen, tedy dvě hory, mezi kterými Kopřivnice leží. Zlatě namalovaný obraz prvního kopřivnického automobilu Präsident z roku 1897 charakterizuje zdejší automobilový průmysl. Červený štítek s bílým listem kopřivy (tzv. mluvící znamení) napovídá název města.[23] Znak je užíván od roku 1967.[24][25]

Vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Na základě rozhodnutí číslo 10 ze dne 15. července 1993 získala Kopřivnice svou vlajku. Ta je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a červeným. V horním pruhu je v žerďové části umístěn štítek z městského znaku v podobě červeného štítu s bílým kopřivovým listem.[25]

Pečeť

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochovaná pečeť obce Kopřivnice je z roku 1754 a na raznici nese nápis „OBECZ KOPRZIWNICZE“. Pozdější pečeť nese nápis „OBECNÍ ÚŘAD V KOPŘIVNICI“. V obou pečetích je vyobrazen kostelík. Pečetě byly používány do roku 1918.[24]

Logo a manuál identity

[editovat | editovat zdroj]
Logo města Kopřivnice se sloganem
Logo města Kopřivnice se sloganem

Od roku 2022 používá město manuál Identita Kopřivnice, definující identitu a jednotný vizuální styl města.[26] Manuál definuje logo města, včetně varianty obsahující slogan „město v pohybu“, který nahradil dřívější slogan „město (nejen) automobilů“. Nový slogan odkazuje jak na automobilovou tradici, tak na jiné formy pohybu (běžec Emil Zátopek).[27]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na jižní část města ze západu
Pohled na jižní část města ze západu

Geomorfologie a geologická stavba

[editovat | editovat zdroj]

Území Kopřivnice leží v členitém terénu Podbeskydské pahorkatiny. Nejvyššími body na území města jsou Pískovna (584 metrů) jihovýchodně města a Bílá hora (557 metrů) západně od města. Na území města leží úpatí Červeného kamene (696 metrů) nacházejícího se jižně od města. Z geologického hlediska je oblast umístěna ve flyšovém pásmu západních Karpat a je unikátní výskytem štramberských vápenců obsahujících bohatou faunu jurského korálového útesu, reprezentovaných například přírodní památkou Váňův kámen.[28]

Váňův kámen
Váňův kámen

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Kromě Váňova kamene zasahují částečně na území města přírodní památky Štramberk a Červený kámen.[29] Město se nachází přibližně pět kilometrů od hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jižní část území města leží v Přírodním parku Podbeskydí.

Vodstvo a vodní hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Severní a východní částí katastru města protéká řeka Lubina. Samotným centrem města protéká potok Kopřivnička, který na zastavěném území vede umělým hlubokým korytem s vodními tunely, vybudovaným v druhé polovině 20. století. V místní části Lubina se nachází vodní nádrž Větřkovice o rozloze 20 hektarů, která slouží jako zásobárna průmyslové vody a místo pro rekreaci.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

K 1. lednu 2025 žilo v Kopřivnici 21 374 lidí.

Mezi lety 2013 a 2024 se populace Kopřivnice zmenšila z 22 597 na 21 374 obyvatel, což představuje úbytek o 5,4 %. Tento trend byl zapříčiněn jak přirozeným úbytkem, tak záporným migračním saldem.

Do roku 2019 převyšoval počet živě narozených počet zemřelých, počínaje rokem 2020 však město vykazuje vyšší počty zemřelých než narozených, a tedy přirozený úbytek obyvatelstva.

Město dlouhodobě vykazuje záporné migrační saldo, s výjimkou roku 2022 pravděpodobně v souvislosti s uprchlickou vlnou kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ostatní obce v správním obvodu obce s rozšířenou působností Kopřivnice vykazují v součtu kladné migrační saldo, což poukazuje na trend suburbanizace, při němž lidé vyhledávají bydlení v rodinných domech v okolí, ale město zůstává centrem služeb a práce.[30]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[31][32]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 090 3 193 3 833 5 309 6 396 7 071 7 276 7 829 9 689 12 917 a 10 538 19 044 a 19 811 24 102 23 747 22 174 21 019
Počet domů 444 484 519 596 682 737 925 1 172 1 355 1 500 1 520 1 843 1 891 2 186 2 395

Struktura obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2024 bylo 65,0 % populace (13 889 osob) v produktivním věku (15–64 let), 20,7 % populace (4 429 osob) v seniorském věku (65 a více let) a 14,3 % populace (3 056 osob) byly děti do 15 let.[30]

Populace města vykazuje znaky postupného stárnutí, přičemž průměrný věk obyvatelstva se z 40,4 let v roce 2013 zvýšil na 43,8 let v roce 2024, což představuje nárůst o 3,4 let. Index stáří, vyjadřující počet seniorů na sto dětí, se v tomto období zvýšil z hodnoty 101,4 v roce 2013 na hodnotu 144,9 v roce 2024. Trend kopíruje vývoj v rámci okresu Nový Jičín i celého Moravskoslezského kraje.[30]

Pracovní trh

[editovat | editovat zdroj]

Míra nezaměstnanosti v Kopřivnici se v roce 2024 nacházela na hodnotě 4,5 %, což znamená nižší nezaměstnanost, než je průměr okresu Nový Jičín (4,8 %) i průměr Moravskoslezského kraje (5,3 %). Od roku 2013, kdy byla nezaměstnanost v Kopřivnici na úrovni 6,4 %, došlo k poklesu nezaměstnanosti ve městě o 1,9 p.b.[30]

Kopřivnice představuje z hlediska pracovního trhu regionální centrum, kam dojíždí za prací více zaměstnanců, než kolik jich z města vyjíždí. Podle sčítání z roku 2021 do města dojíždí 5 930 osob, zatímco 3 554 osob z města vyjíždí za prací jinam. Čisté saldo pracovní migrace +2 376 osob poukazuje na silnou nabídku pracovních příležitostí ve městě.[30]

Městská správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Město je tvořeno čtyřmi místními částmi, a to Kopřivnicí, Lubinou, Mniším a Vlčovicemi.[33] Původně samostatná osada Lubina se stala k 1. lednu 1979 součástí města Kopřivnice.[34] O přesně rok později (1. ledna 1980) Lubinu následovaly další dvě osady, a to Mniší a Vlčovice.[35] Naopak Závišice, které od 1. dubna 1976 do sametové revoluce tvořily součást Kopřivnice,[36] se od města odtrhly a od 24. listopadu 1990 tvoří opět samostatnou obec.[37]

Území města se nachází na celkem pěti katastrálních územích pojmenovaných Drnholec nad Lubinou, Kopřivnice, Mniší, Větřkovice u Lubiny a Vlčovice.[38] Současně je tvořeno celkem jednadvaceti základními sídelními jednotkami.[39]

Správní území

[editovat | editovat zdroj]

Město Kopřivnice je součástí Moravskoslezského kraje a tvoří jednu z jeho obcí s rozšířenou působností,[40] na níž se nachází dvě obce s pověřeným obecním úřadem, a sice Kopřivnice a Příbor.[41] Sousedními obcemi sídla jsou Hukvaldy, Lichnov, Příbor, Štramberk, Tichá, Kozlovice a Závišice.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]
Budova městského úřadu

Město Kopřivnici řídí jednadvacetičlenné zastupitelstvo, v jehož čele je starosta. Tím je od obecních voleb konaných v roce 2022 Adam Hanus z uskupení Krásná Kopřivnice.[42] Nahradil Miroslava Kopečného z Občanské demokratické strany (ODS), jenž vedl město od roku 2014,[43] kdy vystřídal Josefa Jalůvku.[44]

V komunálních volbách v roce 2014 kandidovalo celkem deset uskupení, z nichž devět se dostalo do městského zastupitelstva. Nejúspěšnějšími se stali Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), ODS a ANO 2011, které každá získaly po čtyřech mandátech. Dvě křesla obsadila Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a sdružení nezávislých Kopřivnice. Po jednom zástupci v zastupitelstvu mají nezávislí, dále uskupení PRO sport a zdraví a společná kandidátka Pirátů a Změny pro Kopřivnici.[45]

V roce 2018 kandidovalo v komunálních volbách celkem 10 politických uskupení a všech 10 se také dostalo do zastupitelstva. Nejvíce hlasů získala Krásná Kopřivnice (14,56 %) následována hnutím ANO 2011 (14,44 %), ODS (14,13 %) a KDU-ČSL+TOP 09, STAN, Zelení (13,98 %). Tato uskupení získala v zastupitelstvu po 3 mandátech. Dva mandáty získalo Sdružení nezávislých Kopřivnice (9,02 %), KSČM (7,95 %) a SPD (7,32 %). Po jednom mandátu pak Piráti pro Kopřivnici (6,98 %), PRO Zdraví a Sport (6,28 %) a ČSSD (5,30 %).[46] Starostou města Kopřivnice v období 2018 až 2022 byl Miroslav Kopečný (ODS).

V komunálních volbách v roce 2022 kandidovalo celkem 11 uskupení, která se ucházela o 21 mandátů. Do zastupitelstva se dostalo 7 z těchto uskupení. ANO 2011 (22,91 %, 6 mandátů), Krásná Kopřivnice (19,60 %, 5 mandátů), Sdružení nezávislých Kopřivnice (12,50 %, 3 mandáty), KDU-ČSL a nezávislí (11,17 %, 3 mandáty), SPD (9,33 %, 2 mandáty), ODS (7,22 %, 1 mandát) a Zdraví Sport a Prosperita a STAROSTOVÉ (6,98 %, 1 mandát).[47] Starostou města Kopřivnice byl ve čtvrtek 20. října 2022 na ustavujícím zastupitelstvu města Kopřivnice zvolen Adam Hanus (Krásná Kopřivnice).[48]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství Kopřivnice je charakterizováno především silnou přítomností automobilového a obranného průmyslu, zastoupeného zejména společností Tatra a průmyslovými podniky sídlícími v Průmyslové zóně Kopřivnice-Vlčovice, rostoucí oblastí cestovního ruchu a historicky také výrobou keramických výrobků nazývaných kopřivnická majolika.[16] Ve městě je v menší míře rovněž zastoupen sektor potravinářství a farmaceutický průmysl.

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Kořeny průmyslu v Kopřivnici sahají do roku 1812, kdy byla založena Ignácem Raškou dnes již neexistující továrna na keramické zboží Kachlovka. Dalším milníkem industrializace obce byl rok 1850, kdy založil Ignác Šustala továrnu na kočáry, jejíž nástupce Tatra je třetí nejstarší dodnes existující automobilkou na světě a jedním z největších zaměstnavatelů v regionu.

Tatra

[editovat | editovat zdroj]

Tatra, celým názvem TATRA TRUCKS a.s., se ve své historii věnovala výrobě kočárů, železničních vozidel a osobních automobilů, dnes se zaměřuje primárně na výrobu těžkých a speciálních nákladních vozidel. Zhruba polovina odbytu míří do obranného sektoru, včetně zahraničních odběratelů, významné jsou rovněž dodávky speciální techniky pro hasiče a těžaře.[49]

Většina vozidel Tatra je postavena podle tzv. “tatrovácké koncepce”, kdy je podvozek vozidla vybaven centrální nosnou rourou s výkyvnými polonápravami. To dává vozidlům dobré vlastnosti pro práci v terénu či nošení různých speciálních nástaveb.[49]

Společnost zaměstnávala v roce 2024 celkem 1 537 osob, což je 16% nárůst oproti roku 2023. V roce 2024 prodala společnost 1 548 vozidel, což představuje 6% nárůst oproti roku 2023.[49]

Společnost měla v roce 2024 obrat 9,67 miliard korun. Tatra je z 65 % vlastněna společností Czechoslovak Group, zbývajících 35 % vlastní Promet Group.[49]

Areál Tatry se rozprostírá na východ od centra města a zabírá zhruba polovinu plochy jeho zástavby. V areálu Tatry působí další společnosti jako například Tatra Defence Vehicle nebo Tawesco.[50]

Průmyslová zóna Kopřivnice-Vlčovice

[editovat | editovat zdroj]

Průmyslová zóna Kopřivnice-Vlčovice se nachází východně od areálu Tatry. Sídlí či působí zde několik společností z oblasti automotive:

Kromě firem z oblasti automotive působí v průmyslové zóně firma Tymphany Acoustic Technology Europe zabývající se audiotechnikou a společnost CIREX zabývající se slévárenstvím.[54] V průmyslové zóně sídlí také tradiční česká společnost Remoska, původně z Kostelce nad Černými lesy, zabývající se výrobou pečicích mís.

Farmaceutický průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí společnost Favea, založená roku 1994, která se zaměřuje na výrobu doplňků stravy a své produkty distribuuje do více než 40 zemí světa.[55]

Cestovní ruch

[editovat | editovat zdroj]

V Kopřivnici se nachází pět muzeí – Lašské muzeum, muzeum Fojtství, Muzeum osobních automobilů Tatra, Muzeum nákladních automobilů Tatra a soukromé muzeum Oldtimer.[56]

Muzeum nákladních automobilů Tatra se brzy po svém otevření v roce 2021 stalo významným turistickým cílem v rámci města, přičemž v roce 2023 obsadilo s více než 101 tisíci návštěvníky čtvrtou pozici mezi nejnavštěvovanějšími muzei a galeriemi v žebříčku organizace CzechTourism.[57]

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních na území města v roce 2024 činil 15 081.[58] Největším hotelem v Kopřivnici je hotel Tatra v centru města s kapacitou 137 lůžek,[59] v bezprostřední blízkosti centra se rovněž nachází hotel Olympia. Na území města je také řada dalších ubytovacích zařízení (hotely, penziony, ubytovny).[60]

Kopřivnice spolupracuje na rozvoji cestovního ruchu s městy Příbor a Štramberk a obcí Hukvaldy v rámci projektu Lašská brána Beskyd.[61]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]
Nádraží

Kopřivnicí prochází jednokolejná neelektrizovaná regionální železniční trať Studénka–Veřovice, dříve značená číslem 325. Od jízdního řádu 2024/25 je trať uváděna jakou součást dvoukolejné elektrizované celostátní trati 271 Přerov – Bohumín), na niž je ve stanici Studénka napojena. Ve stanici Studénka je rovněž napojena na jednokolejnou neelektrizovanou trať Studénka–Bílovec. Ve stanici Veřovice je trať napojena na jednokolejnou neelektrizovanou trať Ostrava – Valašské Meziříčí.

V úseku Studénka – Sedlnice je maximální traťová rychlost 100 km/h, v úseku Sedlnice – Kopřivnice 80 km/h, v úseku Kopřivnice – Štramberk 50 km/h a v úseku Štramberk – Veřovice 40 km/h.[62]

Bateriová jednotka RegioPanter na lince S8

V severní části města je železniční zastávka Kopřivnice zastávka. V její těsné blízkosti je umístěno autobusové nádraží. Jižně od centra leží železniční stanice Kopřivnice, která má jedno boční a jedno ostrovní nástupiště, v nádražní budově je k dispozici prodejna jízdenek. Asi 150 metrů od nádraží jsou autobusové zastávky „Kopřivnice, žel. st.“ Na území města z velké části leží i stanice Štramberk. Na severním okraji města je nákladové nádraží, ze kterého vychází vlečka do areálu Tatra. Nádraží neslouží osobní dopravě.

Pravidelnou osobní dopravu na trati zajišťuje dopravce České dráhy. Osobní vlaky jsou zaintegrovány do systému ODIS jako linka S8.[63] Od JŘ 2024/25 došlo na lince S8 k prvnímu nasazení akutrolejové jednotky v pravidelné osobní dopravě v České republice. Zároveň došlo k prodloužení většiny spojů o úsek Studénka – Ostrava střed, čímž získala Kopřivnice pravidelné celodenní spojení s centrem krajského města v hodinovém taktu zajištěné nízkopodlažní klimatizovanou jednotkou RegioPanter. Vybrané spoje linky S8 zajíždí závlekem k terminálu Mošnov, Ostrava Airport, což z Kopřivnice činí jedno z prvních českých měst s přímým vlakovým spojením na letiště.[64]

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Přes místní části Vlčovice a Lubina prochází silnice I/58 (Rožnov pod Radhoštěm – Frenštát pod Radhoštěm – Kopřivnice – Příbor – Ostrava).

Ulicemi Československé armády a Záhumenní prochází silnice II/480 (Lubina – Kopřivnice – Štramberk – Ženklava – Veřovice) a ulicí Obránců míru silnice II/482 (Kopřivnice – Závišice – Rybí – napojení na I/48 (budoucí D48)). Obě silnice se potkávají v okružní křižovatce v centru města. Ve Vlčovicích odbočuje z I/58 silnice II/486 (Vlčovice – Mniší – Hukvaldy – Brušperk – Krmelín).

Silniční síť na správním území města doplňuje ještě silnice III/4824, která propojuje křižovatku silnic I/58 a II/480 v Lubině se silnicí III/4863 severně od Lubiny.

Asi pět kilometrů severně od Kopřivnice prochází silnice I/48 (Bělotín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek – Český Těšín – hranice s Polskem), která postupně prochází přestavbou na dálnici D48.

Autobusová doprava

[editovat | editovat zdroj]

Autobusové nádraží leží v severní části města, v těsné blízkosti železniční zastávky Kopřivnice zastávka. Kopřivnice je jedním z největších českých měst, ve kterém do 14. prosince 2024 nebyla provozována MHD. Její zavedení bylo vážněji zvažováno v letech 2007–2009,[65][66] kdy byla zpracována i Komplexní dopravní studie města Kopřivnice. K zavedení MHD nakonec došlo 15. prosince roku 2024.[zdroj?]

Letecká doprava

[editovat | editovat zdroj]

Jedenáct kilometrů severně od Kopřivnice leží mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava, ze kterého létají pravidelné i charterové lety. Z Kopřivnice je na letiště denně vypravováno několik přímých vlaků.[64] Několikrát denně jezdí mezi Kopřivnicí a letištěm přímá autobusová linka 880632.

Cyklodoprava

[editovat | editovat zdroj]

V severojižní směru prochází městem páteřní cyklostezka, která převážně kopíruje tok říčky Kopřivničky. Cyklostezka na jihu začíná u ulice Horní, odkud vede asi 400 metrů severovýchodním směrem k ohybu Kopřivničky, odtud pokračuje podél jejího toku přes centrum města dál na sever až k místu, kde Kopřivnička podchází ulici Československé armády. Odtud jedna větev cyklostezky pokračuje dál na sever podél Kopřivničky, zatímco druhá větev vede na východ kolem autobusového nádraží, vlakové zastávky Kopřivnice zastávka a průmyslové zóny do Vlčovic.

Sdílená kola

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě funguje od dubna 2024 systém sdílených kol.[67] Pilotní provoz zajišťovala společnost Nextbike, která byla od února 2025 po řádném výběrovém řízení nahrazena českou společností Rekola. Ve městě je v sezóně v provozu 85 jízdních kol,[68] pro něž je k dispozici 49 stanovišť.[69] Službu pravidelně využívá přes 200 lidí denně.[70]

Sport

[editovat | editovat zdroj]
Emil Zátopek
Emil Zátopek

Město je rodištěm dvou českých olympioniků – Emila Zátopka a Zdeňky Veřmiřovské. Emilu Zátopkovi je věnována socha na Novém náměstí a jsou po něm pojmenovány kopřivnický letní stadion a základní škola. Město se dále odkazuje na silnou sportovní kulturu ve svém sloganu „město v pohybu“.[27]

Sportoviště

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází komplex sportovních areálů pod Červeným kamenem, který zahrnuje stadion Emila Zátopka, letní koupaliště, krytý bazén, skatepark a volejbalové kurty. Koupaliště v roce 2026 procházelo kompletní přestavbou s očekávaným opětovným zprovozněním před letní sezónou 2027. Město disponuje také zimním stadionem umístěným na Masarykově náměstí. O městská sportoviště se stará Správa sportovišť Kopřivnice.[71][72]

Město postupně transformuje pro nová sportovní využití areál bývalého házenkářského hřiště. V roce 2025 zde byl dokončen pumptrack, dále se zde nachází workoutové hřiště. Existuje i záměr vybudovat zde hřiště parkourové.[73][74][75] V místní částí Lubina se nachází přehrada Větřkovice s rekultivovanou pláží a plovoucím molem, která slouží k rekreaci.[76]

Pravidelné sportovní akce

[editovat | editovat zdroj]

V Kopřivnici se koná řada pravidelných sportovních akcí regionálního a nadregionálního významu.

Název akce Sport První ročník Poznámka
Lašská běžecka liga běh 1994 či dříve[p 1] Běžecký seriál zhruba 15 závodů v Kopřivnici a obcích na Kopřivnicku (Příbor, Štramberk, Mořkov, Bordovice a další). Pořadatelem je Atletický klub Emila Zátopka Kopřivnice.[77][78][79]
Kopřivnický Drtič MTB cyklistika 1997[p 2] Poloorientační nezávodní MTB maraton startuje na Stadionu Emila Zátopka. Před covidovou pandemií dosahovala každoroční účast 600 až 800 závodníků.[80][81]
Běh rodným krajem Emila Zátopka běh 2002 Trasa závodu dlouhá 22,3 km vede od památníku Emila Zátopka v Kopřivnici do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde je Zátopek pochován.[82]
Memoriál Michala Matuly plochá dráha 2008 Závod v ploché dráze na památku tragicky zesnulého závodníka Michala Matuly.[83] Memoriál se nekoná každoročně; v roce 2024 proběhl 9. ročník. Akce má mezinárodní účast včetně sportovců z Polska nebo ze Slovenska.[84][85]
RunTour běh 2022 První ročník celorepublikového běžeckého seriálu se ve městě konal v roce 2022 s podtitulem Legenda Emil při příležitosti 100 let od narození Emila Zátopka. Trasa závodu vede skrze testovací polygon v areálu Tatry. Kopřivnice je jediným nekrajským městem tohoto seriálu.[86]
Kopřivnický Everesting horský výšlap 1992, 2011, 2024[p 3] Účastníci zdolávají souhrnné převýšení 8848 metrů, odpovídající výšce Mount Everestu, 39násobným výšlapem sjezdovky u chaty Červený kámen.[87]

Sportovní oddíly

[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je mužský házenkářský klub KH Kopřivnice, který hraje nejvyšší domácí soutěž. V ní má na svém kontě jedno stříbro (1993/94) a jeden bronz (1994/95). Již v bývalé československé lize Kopřivničtí třikrát skončili druzí (1976–1977, 1985–1986, 1992–1993), tehdy pod názvem Tatra Kopřivnice. Své domácí zápasy hraje klub v hale ZŠ Emila Zátopka (Sportovní 741).[88][89][90]

V Kopřivnici sídlí také florbalový klub FBC Vikings Kopřivnice, který hraje od sezóny 2024/2025 1. ligu mužů (2. nejvyšší soutěž). Do té se poprvé kvalifikoval v sezóně 2022/2023, kdy vítězstvím ve finále nad S.K. P.E.M.A. Opava zvítězil v Národní lize, klub však právo přepustil Hradci Králové. V sezóně 2023/2024 klub opět zvítězil ve finále Národní ligy proti Torpedu Havířov, což znamenalo definitivní postup do 1. ligy.[91][92]

Ve městě od roku 1920 působí fotbalový klub FC Kopřivnice, jehož mužský tým hraje v ČPP I. A třídě Moravskoslezského kraje sk. B (6. lize).[93][94]

Město je dále sídlem hokejového klubu HC ISMM Kopřivnice. Počátky organizovaného hokeje sahají už do roku 1932, přičemž od roku 1970 disponují kopřivničtí hokejisté zastřešeným zimním stadionem.[95][96]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Knihovna

[editovat | editovat zdroj]

Prvním spolkem založeným v roce 1869 byl čtenářský spolek[97], který zahájil svoji činnost v roce 1870. O jeho založení se zasloužil Adolf Raška a farář Rudolf Vícha. V roce 1870 byla zřízena knihovna, která měla charakter jak žákovské, tak lidové knihovny.[98] Knihovní fond rostl díky darům soukromníků, nákupy z výtěžků pěveckých a „deklamátorských“ akcí pořádaných kopřivnickou mládeží, kterou vedl L. Vícha. Několik svazků darovali Adolf Raška i farář Rudolf Vícha.[98]

Hudba

[editovat | editovat zdroj]

Zdejší hudební život se rozvíjel během první československé republiky v souvislosti se strojírenským podnikem Tatra. Svůj vliv měl také místní folklór a současně tvorba Leoše Janáčka spolu s blízkostí jeho rodiště v Hukvaldech. Dělníci z Tatrovky zpívali v Dělnickém pěveckém sboru DTJ (Dělnické akademii), který roku 1922 založil zdejší poštmistr a hudební samouk Jan Uhlíř. Sbormistr skládal i vlastní tvorbu, kam se řadí „Kopřivnická kantáta“ napsaná roku 1932 k oslavě povýšení Kopřivnice na město, dále „Kopřivnická rapsodie“ pro orchestr z roku 1938 nebo suita „Frenštátské Horečky“, věnovaná památce T. G. Masaryka. Po dobu Uhlířova vedení hudebního tělesa, tedy do roku 1932, koncertoval sbor jak v Kopřivnici, tak také na zájezdech či v ostravském studiu Československého rozhlasu. Výkony tělesa pochvalně hodnotil i Leoš Janáček, jenž se stal jeho čestným členem. Po Uhlířovi sbor vedl Ladislav Buček, člen PSMU. V osmdesátých letech 20. století řídil uskupení, které se mezitím přejmenovalo na Pěvecké sdružení Tatra Kopřivnice, Josef Sýkora. Těleso mělo svůj samostatný mužský i ženský sbor a čtyřikrát během roku pořádalo celovečerní koncerty. Navíc spolupracovalo se sbory z jiných míst tehdejšího Severomoravského kraje, ale také ze slovenského Martina.[99]

Roku 1928 pod názvem Kopřivnické písničky vydal Janáčkův žák Richard Kopa celkem dvanáct lidových písní z Kopřivnice a jejího okolí. Skladby sesbíral Leopold Vícha a Kopa je následně upravil pro střední hlas a klavír. Vzájemná spolupráce Kopy s Janem Uhlířem navíc vedla ke kooperaci na tvorbě operety „Ostrov lásky“ z roku 1934,[99] kterou si pak ale Uhlíř neprávem přivlastnil jako její jediný autor.[100] Sběru lidových písní se dále věnoval Emil Hanzelka, zakladatel Lašského muzea. Výsledků jeho bádání následně ve své tvorbě využil komponista Rudolf Kubín.[100]

Z Kopřivnice pocházel hudební skladatel Jaroslav Galia, jenž však záhy odešel do Prahy a následně coby vojenský dirigent a učitel do Ruska, kde působil v Irkutsku, Litvě a Estonsku. Dalším zdejším rodákem je hudební skladatel Zdeněk Petr.[100]

„Pressování s T. G. Masarykem“

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 Klub TGM MDH a Masarykovo demokratické hnutí pořádají pravidelně na podzim v kopřivnickém kulturním domě publicistický pořad „Myšlenky T.G.M a současnost“ (dnes „Pressování s T. G. Masarykem“). Pravidelně se akcí MDH v Kopřivnici účastnili Pavel Pecháček, Jiří Ješ, kteří pomáhali otvírat dveře dalším významným hostům, jimiž byli Lída Rakušanová, Jan Ruml, František Václav Lobkowicz, Radko Kubičko, Václav Moravec, Petr Pithart, Jiřina Šiklová, Ivan Medek, Ladislav Špaček[101] a rovněž účast členů předsednictva MDH byla samozřejmostí.[102]

Jubilejní 25. ročník doprovodily dvě výstavy, první „Evropská Unie-České předsednictví v Radě EU-Vize“ a druhá unikátní „Osudy sochy Tomáše Garrigua Masaryka v Kopřivnici“, která vyzdobila hlavní sál Kopřivnického kulturního domu, kde se setkání konají.[103]

Architektura a charakter města

[editovat | editovat zdroj]

Centrum města, dnes pojmenované Nové náměstí, se nachází přibližně v těžišti městské zástavby. Ze severu, západu a jihu je centrální část města obklopena kompaktní sídelní zástavbou s bytovými domy, která na kraji města volně přechází do volné krajiny či ploch s rodinnými domy. Východní část města je tvořena areálem Tatry, který je od zbytku města oddělen železniční tratí.

Stará Kopřivnice

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam historických budov v Kopřivnici.
Měšťanská škola v Kopřivnici
Vila Machů (dříve Bönischova vila)

Nejstarší dochovaná budova z původní vesnické zástavby Kopřivnice, která se rozprostírala podél potoka Kopřivničky, je budova muzea Fojtství z roku 1789 na ulici Záhumenní.

Okolí Štefánikovy ulice je charakterizováno vilami z konce 19. století po významných místních osobnostech – Ringhofferova vila, Šustalova vila, Ledwinkova vila a Vila Machů.

Dalšími významnými stavbami jsou Kostel svatého Bartoloměje a bývalá Měšťanská škola (později ZŠ Náměstí).

Vývoj v období socialismu

[editovat | editovat zdroj]
Bývalá správní budova Tatry, dnes městský úřad

V období socialismu byly postaveny mnohé budovy, které jsou významnými dominantami utvářejícími architektonický ráz města.

V roce 1974 začala příprava staveniště pro výstavbu ubytovnu podniku Tatra. Tato budova byla dokončena roku 1981 (ubytovací část) a je dnes známá jako Hotel Tatra. Ve stejném roce byla zahájena příprava stavby nové správní budovy Tatry za Závodním hotelem, který této stavbě musel ustoupit. [104] V roce 1981 bylo zprovozněno nové nádraží Kopřivnice v blízkosti Šustalovy vily.[105] V roce 1986 byla zahájena stavba Kulturního domu Kopřivnice, který se nachází vedle Hotelu Tatra. Stavba byla dokončena v roce 1991.[104] Významným společným rysem Hotelu Tatra, Kulturního domu i nového nádraží jsou kabřincové obklady na fasádách těchto budov.

Na západ od centra se nachází nejstarší kopřivnické sídliště Korej z padesátých a šedesátých let. Na jih podél potoka Kopřivničky se nachází novější panelová sídliště, která nahradila původní vesnickou zástavbu. Na sever od centra se nachází nejnovější kopřivnické sídliště Sever, rovněž s převahou panelových domů.

Porevoluční vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Muzeum osobních automobilů Tatra (dokončeno 1997, rekonstrukce předprostoru 2026)
Muzeum nákladních automobilů Tatra (dokončeno 2021), vlevo depozitář Slovenské strely

První významnou stavbou posametového období byla výstavba Technického muzea Tatra (dnešní Muzeum osobních automobilů Tatra), postavená mezi lety 1996 a 1997. Architektonický styl budovy odpovídá trendům devadesátých let.[106] V roce 2025 byla budova ve špatném stavu a plánovala se její celková rekonstrukce. Za tímto účelem byla převedena do majetku kraje, který se zavázal rekonstrukci do roku 2035 realizovat.[107]

Mezi další významné stavby patří Hotel Olympia, Domov pod Bílou horou, rekonstrukce Nového náměstí a výstavba Muzea nákladních automobilů Tatra včetně depozitáře Slovenské strely, který získal ocenění Stavba roku 2021.[6] Ve městě došlo k obnově řady objektů ve veřejném vlastnictví jako jsou mateřské školy či místní Dům dětí a mládeže, přičemž obnovy byly často prováděny na základě návrhu zpracovaného architekty.[108]

Nové náměstí v Kopřivnici (vlevo v popředí skleněný výstavní pavilon, v pozadí Interhotel Tatra, vpravo v popředí Lašská brána, v pozadí Kulturní dům)

Nové náměstí

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Nové náměstí (Kopřivnice).

Veřejný prostor v centru města prošel v roce 2023 rozsáhlou revitalizací, která sjednotila ráz prostoru a dala vzniknout novým dominantám. Dominantou prostoru je betonová Lašská brána.[109] Dále se zde nachází prosklený výstavní pavilon určený pro stálou expozici automobilu Tatra a jednorázové akce či prezentaci místních firem.[110] Od 1. května 2025 nese prostor oficiální název Nové náměstí, vzešlý z veřejné ankety, čímž se Nové náměstí stalo druhým kopřivnickým náměstím vedle historického Masarykova náměstí.[111]

Letní škola architektury

[editovat | editovat zdroj]

Ve září 2014 se ve městě konala Letní škola architektury s tématem Kopřivnický brownfield s cílem navrhnout proměnu nárazníkové oblasti mezi již nevyužívanou částí výrobního areálu Tatry a centrem města. Součástí Letní školy bylo seznámení se s územím, jeho podrobná fotodokumentace a studentské návrhy na jeho přeměnu. V rámci praktického landscapingu studenti pomohli zvelebit park na Masarykově náměstí. Studenti měli možnost pracovat na svých projektech s Josefem Pleskotem. Následně proběhla vernisáž studentských projektů v Katolickém domě. Finální projekty byly přístupné veřejnosti během října 2014 v Kulturním domě.[112]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Muzeum osobních automobilů Tatra
Muzeum osobních automobilů Tatra
Muzeum Fojtství, nejstarší stojící budova ve městě
Související informace naleznete také v článcích Seznam kulturních památek v Kopřivnici a Seznam historických budov v Kopřivnici.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]
  • Václav Varaďa, hokejista
  • Patrik Bartošák, hokejista
  • Zdeněk Čechmánek, automobilový závodník
  • Jiří Hanzelka, cestovatel, spisovatel
  • Rudolf Kolda, básník, spisovatel, dentista
  • Dagmar Turková, mistryně sportu
  • Miroslav Zikmund, cestovatel, spisovatel
  • Dana Zátopková, olympionička
  • Rudolf Vícha, první farář, kronikář[113]
  • Ladislav Cvíček, pedagog, znalec místní historie a také řečník a šiřitel myšlenek TGM

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Panorama

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na město z Bezručovy vyhlídky
Pohled na město z Bezručovy vyhlídky

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V roce 2023 se konal jubilejní 30. ročník
  2. ↑ První ročník se konal pod názvem Iron Beskydman.
  3. ↑ V roce 1992 první výšlap pořádaný lyžařským oddílem. V letech 2011 až 2021 pořádáno DDM Kopřivnice. Od roku 2024 pod názvem Everesting.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 700.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 700.
  6. 1 2 Otevření Muzea nákladních automobilů TATRA v Kopřivnici :: Tatra.cz. www.tatra.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
  7. ↑ TICHÁNEK, Jiří. Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích. 1. vyd. Kopřivnice: Město Kopřivnice, 1998. 253 s. Kapitola Jak jsme se jmenovali v minulosti, s. 12.
  8. 1 2 3 HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970. 573 s. S. 423–424.
  9. ↑ PILŇÁČEK, Josef. Příspěvky k slezskému místopisu a rodopisu. Slezský sborník. 6.1948, roč. 6, čís. 2, s. 151–152.
  10. ↑ REMEŠ, Mořic. Od které doby jmenovala se česká obec Kopřivnice Nesselsdorf?. Kravařsko. 1.4.1937, roč. 6, čís. 8, s. 108. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  11. ↑ TUREK, Adolf. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2004. 979 s. ISBN 80-86388-23-9. S. 351.
  12. ↑ Recenze: K dějinám Tatry v Kopřivnici. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. Čís. 5, s. 62.
  13. ↑ TUREK, Adolf. Přehled dějin Kopřivnice do roku 1850. In: K dějinám Tatry Kopřivnice. Kopřivnice: Tatra Kopřivnice, Socialistická akademie, 1967. S. 11–28.
  14. ↑ Obec, vojenský újezd – detail [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-09-22]. Dostupné online.
  15. 1 2 3 Radoslav a Lubomír Hanzelkovi: Kopřivnice a její život v minulosti. Vydalo Muzeum Fojtství v Kopřivnici.
  16. 1 2 To neznáte kameninu [online]. euro.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online.
  17. ↑ MÜLLER, Marek: Podnikatelská elita jihovýchodního Kravařska v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století [online]. muni.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online.
  18. ↑ ŠALEK, Ondřej. T. G. Masaryk a Kopřivnice, 79 s., první vydání - vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2018, ISBN 978-80-87173-45-9, str. 20-24
  19. ↑ Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly) Archivováno 18. 8. 2009 na Wayback Machine., Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR
  20. ↑ TICHÁNEK, Jiří. Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích. 1. vyd. Kopřivnice: Město Kopřivnice, 1998. 253 s. S. 34.
  21. ↑ Zdroj: Odboj za nacistické okupace
  22. 1 2 Kopřivnice a její život v minulosti. Kopřivnice: Městský národní výbor v Kopřivnici 104 s. ISBN 80-900040-2-4. Kapitola Českobratrství v Kopřivnici, s. 49–51. Publikováno ve Slezském sborníku 1948 č. 4.
  23. ↑ Kopřivnice a její život v minulosti. Kopřivnice: Městský národní výbor v Kopřivnici 100 s. ISBN 80-900040-2-4. S. 49–51. [Dále jen Kopřivnice a její život v minulosti].
  24. 1 2 TICHÁNEK, Jiří. Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích. 1. vyd. Kopřivnice: Město Kopřivnice, 1998. 253 s. S. 25.
  25. 1 2 Symboly Kopřivnice v Registru komunálních symbolů (Rekosu)
  26. ↑ Symboly města Kopřivnice: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
  27. 1 2 Edurevolta s.r.o. / Petra & Petr Čaníkovi. Identita Kopřivnice: Manuál identity a jednotného vizuálního stylu města Kopřivnice [online]. 2022 [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
  28. ↑ Významné geologické lokality. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2026-02-17]. Dostupné online.
  29. ↑ Červený kámen. ISOP Portál [online]. [cit. 2026-02-17]. Dostupné online.
  30. 1 2 3 4 5 Sociodemografická studie města Kopřivnice 2025: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-02-07]. Dostupné online.
  31. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  32. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  33. ↑ Část obce [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  34. ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. vyd. Díl II. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. Heslo Lubina, s. 293.
  35. ↑ Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 1. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv, 1996. 185 s. ISBN 80-238-0917-2. S. 133–135.
  36. ↑ PJENTAK, Martin. Na dožínky obléká do krojů téměř celou ves. Půjčit je chtěl i poslanec. iDNES.cz [online]. 2017-08-19 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online.
  37. ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. vyd. Díl II. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. Heslo Závišice, s. 605.
  38. ↑ Katastrální území [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  39. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  40. ↑ Obec s rozšířenou působností (ORP) – detail [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.
  41. ↑ Obec s pověřeným obecním úřadem (POU) [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2018-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  42. ↑ PAVELEK, Ivan. Starostou Kopřivnice je Adam Hanus, rada města výrazně omladila. Deník [online]. 2022-10-21 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online.
  43. ↑ Konečně! Svého starostu již má také město Kopřivnice. Deník [online]. 2014-12-04 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online.
  44. ↑ JECKELOVÁ, Jana. Poslední město na Novojičínsku má nového starostu, Kopřivnici povede Miroslav Kopečný [online]. Ostrava: Český rozhlas, 2014-12-05 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online.
  45. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2018-09-22]. Kapitola Výsledky voleb. Dostupné online.
  46. ↑ KOMUNÁLNÍ VOLBY 2018. Studio Kabelové televize Kopřivnice [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
  47. ↑ KOMUNÁLNÍ VOLBY 2022. Studio Kabelové televize Kopřivnice [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online.
  48. ↑ PAVELEK, Ivan. Starostou Kopřivnice je Adam Hanus, rada města výrazně omladila. Novojičínský deník. 2022-10-20. Dostupné online [cit. 2022-10-23].
  49. 1 2 3 4 Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
  50. ↑ TAWESCO - Jsme významný evropský dodavatel lisovaných a svařovaných dílů včetně nástrojů a přípravků. TAWESCO [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
  51. ↑ DURA Automotive Systems CZ, s. r. o.: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
  52. ↑ Röchling Automotive Kopřivnice s. r. o: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
  53. ↑ Erich Jaeger, s. r. o.: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
  54. ↑ O SPOLEČNOSTI CIREX [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
  55. ↑ A.S, FAVEA. Smluvní výrobce doplňků stravy | FAVEA a.s.. www.favea.cz [online]. [cit. 2025-12-06]. Dostupné online.
  56. ↑ Muzea a expozice - Kopřivnice - Lašská brána Beskyd - Štramberk, Kopřivnice, Příbor, Hukvaldy. www.lasska-brana.cz [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online.
  57. ↑ CzechTourism. Návštěvnost turistických cílů 2023 [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online.
  58. ↑ Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení. Statistika [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online.
  59. ↑ B-STUDIO.CZ. Interhotel Tatra. Lašská brána Beskyd - Štramberk, Kopřivnice, Příbor, Hukvaldy [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online.
  60. ↑ Ubytování - Kopřivnice - Lašská brána Beskyd - Štramberk, Kopřivnice, Příbor, Hukvaldy. www.lasska-brana.cz [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online.
  61. ↑ Lašská brána Beskyd - Štramberk, Kopřivnice, Příbor, Hukvaldy - Kopřivnice, Štramberk, Příbor, Hukvaldy - Úvod. www.lasska-brana.cz [online]. [cit. 2025-12-13]. Dostupné online.
  62. ↑ OpenRailwayMap. www.openrailwaymap.org [online]. [cit. 2018-11-13]. Dostupné online.
  63. ↑ Kodis - Schéma železnice. www.kodis.cz [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-09.
  64. 1 2 Bateriový vlak, který bude jezdit Kopřivnicí, měl veřejnou premiéru. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné online.
  65. ↑ Městská doprava je finančně velmi náročná Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine., Kopřivnické noviny, 10/2008, 13. 3. 2008
  66. ↑ MHD v Kopřivnici Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., téma diskusního fóra na stránkách města, zal. 22. 6. 2007
  67. ↑ OČADLÝ, Vojtěch. Nový Jičín a Kopřivnice se společně dohodli s Nextbikem, sdílená kola vyjedou v půlce dubna [online]. 2024-03-24 [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
  68. ↑ O víkendu se vymění sdílená kola v ulicích Kopřivnice: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
  69. ↑ Město - Od minulého týdne je možné zaparkovat Rekola u dalšího z místních supermarketů! 🎉 Nová stanice vznikla u prodejny Lidl 🚲🚲🚲 Celkový počet stanovišť sdílených kol v Kopřivnici se tím zvýšil na 49. | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2026-05-11]. Dostupné online.
  70. ↑ Sdílená kola sedlá víc než dvě stě lidí denně, využívání systému má zpříjemnit rostoucí počet stanovišť: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
  71. ↑ Index. Správa sportovišť Kopřivnice [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  72. ↑ Stávající koupaliště má zmizet do jara, výstavba nového areálu potrvá do začátku sezony 2027: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  73. ↑ Pumptrack je hotov, můžete si užít jízdu!: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  74. ↑ Koprojekty 2025: Minulé ročníky: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  75. ↑ Parkourové hřiště má na „Házeňáku“ vyrůst ještě letos: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné online.
  76. ↑ Stavby v Moravskoslezském kraji - Větřkovická přehrada získala molo. www.msstavby.cz [online]. 2023-07-27 [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  77. ↑ Jubilejní 30. ročník Lašské běžecké ligy odstartuje Mořkovský zajíc: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  78. ↑ Jubilejní 30. ročník Lašské běžecké ligy odstartuje Mořkovský zajíc: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  79. ↑ Startuje Lašská běžecká liga, má 14 závodů včetně dvou novinek: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  80. ↑ Kopřivnický DRTIČ. www.drticbike.cz [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  81. ↑ Kopřivnický Drtič je za dveřmi. Už jste přihlášeni?: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  82. ↑ Běh rodným krajem Emila Zátopka: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  83. ↑ STŘALKA, Jiří. Michal Matula: vzpomínáme! [online]. 2025-05-28 [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  84. ↑ WANKE, Tomáš. Speedway Fakta [online]. 26.9.2008 [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  85. ↑ Finále MČR jednotlivců9. Memoriál Michala Matuly [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  86. ↑ RunTour Kopřivnice: Závod, který propojí velké světové legendy | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  87. ↑ V Kopřivnici se bude zdolávat Everest: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-05-16]. Dostupné online.
  88. ↑ KH ISMM Kopřivnice – Český svaz házené. handball.cz [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  89. ↑ Trenérský debutant Sklenák táhne Kopřivnici k medailím. Kluci si to za tu dřinu zaslouží, říká - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-04-05 [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  90. ↑ Historie klubu :: hazenakoprivnice. hazenakoprivnice.webnode.cz [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  91. ↑ Sobotní 1. kolo Národní ligy nabídne atraktivní duel loňských finalistů!. www.vikings.cz [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  92. ↑ Je dobojováno, pohár se vrací do Kopřivnice!. www.vikings.cz [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  93. ↑ FC Kopřivnice. FC Kopřivnice [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  94. ↑ Tabulka ČPP I.A třída mužů sk. B - 6. liga. FC Kopřivnice [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  95. ↑ Historie. HC Kopřivnice [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  96. ↑ Základní informace. HC Kopřivnice [online]. [cit. 2026-05-23]. Dostupné online.
  97. ↑ TICHÁNEK, Jiří. Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích. Kopřivnice: Město Kopřivnice, 1998. ISBN 80-238-3958-6. S. 30.
  98. 1 2 VYMĚTALOVÁ, Lenka. Společenský život v Kopřivnici ve 2. polovině 19. století. Diplomová práce. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1993. S. 23.
  99. 1 2 GREGOR, Vladimír. Hudební místopis severomoravského kraje. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1987. 226 s. Kapitola Kopřivnice, s. 103. [Dále jen Gregor].
  100. 1 2 3 Gregor, s. 104.
  101. ↑ Sazovský, Lubomír. Proslov k poslednímu rozloučení s Pavlem Pecháčkem ve Svatovítské katedrále: ČAS č. 142, duben-červen 2023, roč. XXXI. ISSN 1210-1648, str. 36-38.
  102. ↑ SAZOVSKÝ, Lubomír. „Kopřivnické Pressování 2023 (Myšlenky TGM 19. 10. 2023)“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2023, roč. XXXI., čís. 144. ISSN 1210-1648.
  103. ↑ SAZOVSKÝ, Lubomír. „Kopřivnické Pressování 2023 (Myšlenky TGM 19. 10. 2023)“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2023, roč. XXXI., čís. 144. ISSN 1210-1648, str. 17– 21.
  104. 1 2 Článek na portálu města Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-27.
  105. ↑ Vlaky přestaly jezdit Lubinou. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2025-09-20]. Dostupné online.
  106. ↑ Technické muzeum Tatra. RMK [online]. [cit. 2021-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-08.
  107. ↑ Tatrovácké muzeum osobních aut čeká velká proměna - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-06-07 [cit. 2025-09-20]. Dostupné online.
  108. ↑ Kamil Mrva Architects - Rekonstrukce fasády MŠ Ignáce Šustaly v Kopřivnici. www.earch.cz [online]. [cit. 2025-09-20]. Dostupné online.
  109. ↑ Kamil Mrva: Revitalizace centra nás posunula mezi města, která chtějí atraktivní veřejný prostor: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
  110. ↑ Výstavní pavilon v centru jako první zabydlela legendární Tatra 87: Kopřivnické noviny: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
  111. ↑ Centrum se oficiálně mění na Nové náměstí: Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2026-02-21]. Dostupné online.
  112. ↑ MRVA, Kamil; VOLF, Petr. Kopřivnický brownfield. Letní škola architektury 2014.. Praha: Nakladatelství Kant, 2015. ISBN 978-80-7437-155-4.
  113. ↑ KOPŘIVNICE, Město. Město Kopřivnice – Významné osobnosti Kopřivnice. www.koprivnice.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-10.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kopřivnice&oldid=25946058“