Bánovce nad Bebravou
| Bánovce nad Bebravou | |
|---|---|
 Kostel Nejsvětější Trojice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°43′7″ s. š., 18°15′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 209 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Bánovce nad Bebravou |
| Tradiční region | Horní Nitra |
  Bánovce nad Bebravou | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 26,55 km²[1] |
| Počet obyvatel | 16 103 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 606,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | okresní město |
| Primátor | Róbert Gašparík (Hlas - sociálna demokracia, SMER - SD)[3][4] |
| Vznik | 1232 |
| Oficiální web | banovce |
| info | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Bánovce nad Bebravou Nám. Ľ. Štúra 1/1 957 01 Bánovce nad Bebravou Tel.+421 38 7629 103 |
| Telefonní předvolba | 038 |
| PSČ | 957 01, 957 03 a 957 04 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | BN |
| NUTS | 542652 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bánovce nad Bebravou jsou slovenské okresní město v Trenčínském kraji. Žije zde přibližně 16 tisíc[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle archeologických nálezů bylo na území města popelnicové pohřebiště lužické kultury z období mladší doby bronzové.[5] První písemná zmínka o Bánovcích pochází z roku 1232, kde je v darovací listině uherského krále Ondřeje II. uváděna jako Villa Ben.[6] Již v roce 1376 byly Bánovce povýšeny na svobodné královské město. Historie města je spojena s velkou husitskou výpravou v letech 1431–1433 a zpustošením Turky v roce 1633. Ve středověku bylo významným střediskem řemeslné výroby, např. obuvnictví, tesařství, koželužství, kovářství, řeznictví, tkalcovství, krejčovství. V roce 1 598 byla v městečku kurie a 111 domů. V roce 1628 Illesházyové postavili opevněný kaštel. V roce 1720 mělo 115 daňových poplatníků, v roce 1784 žilo v 256 domech 2 222 obyvatel a v roce 1828 žilo 2 555 obyvatel v 290 domech. Na počátku 17. století zde byla založena škola, která poskytovala základní vzdělání. Na konci druhé světové války o město probíhaly boje mezi partyzány a německým vojskem.[5] Dolné Ozorovce jsou poprvé zmíněny v roce 1234, náležely zemanským rodům. V roce 1598 žilo v obci 206 obyvatel v jedenácti domech a v roce 1828 žilo ve dvaceti šesti domech 229 obyvatel. Hlavní obživou bylo zemědělství. K okresnímu městu byly připojeny v roce 1960.[5]
Horné Ozorovce jsou poprvé zmiňovány v roce 1232 a byly v majetku zemanských rodin. Od roku 1492 vlastnil ves rod Ottlýků, který nechal v centru vsi postavit opevněný kaštel s padacím mostem přes opevňovací příkop a se strážní věžičkou. Renesanční podobu získal v 18. století.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Okresní město leží v Bánovské pahorkatině ve výběžku Nitranské pahorkatiny v severní části Podunajské pahorkatiny na úpatí Strážovských vrchů v údolí řeky Bebravy. Severně od města se krajina mění a nad rovinou se zvedají Strážovské vrchy, na západě se zvedá Považský Inovec. Územím města protéká řeka Bebrava, do níž se vlévají vodní toky zprava: Radiša, Dubnička, Jelešnica a zleva: Svinica, Machnáč.[8][9] Město leží v nadmořské výšce 216 metrů na území, které tvoří mladší terciérní vrstvy s uhelnými slojkami poryté spraší. Povrch je členěn úvaly na krátké široké hřbety. Z původních dubohabřin zůstaly bukové, dubové a borové lesy.[8][10] Celková rozloha okresního města je 26,5481 km², z toho v roce 2020 připadalo 62 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 54 % orná půda, 4 % zahrady a ovocné sady, 15 % lesy a 3 % vodní plochy.[11] V roce 2024 připadalo 1652,68 ha na zemědělskou půdu, z toho 1420,84 ha byla orná půda, 86,54 ha zahrady, 16,06 ha ovocné sady a 129,23 ha zaujímaly travnaté plochy. Na lesy připadalo 388,96 ha, na vodní plochu 67,91 ha a na zastavěné plochy a nádvíří připadalo 113,09 ha.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Centrem města prochází silnice I/9 (Trenčín – Nováky), jižně od města je vybudován obchvat pro tranzit, který je součástí rychlostní silnice R2. Jihovýchodním okrajem prochází neelektrifikovaná železniční trať Trenčín – Chynorany. Město leží 28 km jihovýchodně od Trenčína, 35 km západně od Prievidze a 23 km severně od Topolčan.
Městské části
[editovat | editovat zdroj]- Bánovce nad Bebravou
- Biskupice
- Dolné Ozorovce
- Horné Ozorovce
- Malé Chlievany
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]K historickým památkám města patří gotický kostel svatého Mikuláše z 15. století, později renesančně a barokně upravený, který stojí na hřbitově, socha svatého Floriána, socha svatého Jana Nepomuckého, budova fary a synagoga z 19. století. V centru města je římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice z roku 1802. K významným památkám patří pomník Ľudovíta Štúra (první a největší pomník na Slovensku), kaštel rodu Ottlyků, budova městského úřadu a pamětní dům Janka Jesenského. Památník obětem fašizmu Cibislávka z roku 1962 od Jozefa Pospíšila.[6][7]
Na území města stál Bánovský hrad.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ján Horárik – maďarský filozof slovenského původu.
- Jozef Rosinský – varhaník, sbormistr a hudební skladatel[13]
- Igor Hrušovský – slovenský filozof
- Miloš Hrušovský – slovenský politik
- Stanislav Szomolányi – slovenský kameraman
- Gabo Zelenay – slovenský sportovní komentátor a redaktor
- Andrew Moris – zpěvák
- Pavol Drapák – zpěvák
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 [online]. [cit. 2025-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Primátor mesta [online]. 2025-03-13 [cit. 2025-03-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c Bánovce nad Bebravou - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Z historie. www.banovce.sk [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Kaštiel rodu Ottlýkovcov. www.banovce.sk [online]. 2008-08-08 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Bánovce nad Bebravou – Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-30.
- ↑ Bánovce nad Bebravou, okres Bánovce nad Bebravou. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Poloha a okolie. www.banovce.sk [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Bánovce nad Bebravou. slovenskovkocke.sk [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bánovce nad Bebravou. mojaobec.statistics.sk [online]. [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ KUBANOVIČ, Zlatko: Tóny, ktoré povzbudzujú - Hudobný skladateľ Jozef Rosinský. In: Kultúra. Factum bonum, 16. prosinec 2015, roč. XVIII. (2015), č. 21, s. 11. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bánovce nad Bebravou na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Profil kostela sv. Mikuláše ve městě
