Marta Gottwaldová
| Marta Gottwaldová | |
|---|---|
.jpg) | |
| 3. první dáma Československa | |
| V roli: 14. června 1948 – 14. března 1953 | |
| Předchůdkyně | Hana Benešová |
| Nástupkyně | Marie Zápotocká |
| Narození | 17. září 1899 Kopřivnice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. října 1953 (ve věku 54 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Choť | Klement Gottwald (1928–1953) |
| Děti | Marta Čepičková |
| Příbuzní | Alexej Čepička (zeť) |
| Commons | Marta Gottwaldová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marta Gottwaldová, rozená Marie Holubová, (17. září 1899 Kopřivnice[1] – 28. října 1953 Praha[1]) byla první dáma Československa a manželka čtvrtého československého prezidenta Klementa Gottwalda.
Život[editovat | editovat zdroj]
Marie Holubová se narodila jako nemanželské dítě Rosalii Holubové, chudé vdově po čeledínu Augustinu Žitníkovi,[1] v Kopřivnici. Přestože dostala jméno Marie, začala si později z dosud neznámých důvodů říkat Marta. Pokoušela se vyučit číšnicí, ale učení zanechala a začala pracovat jako služka. Svého manžela poprvé potkala v roce 1919. Již o rok později se jim narodila dcera Marta, o niž se musela starat sama, protože Gottwald po svatbě netoužil, i když otcovství přiznal. Žít spolu začali až v roce 1924, vzali se 21. března 1928.[2][3]
Do Komunistické strany Československa nikdy nevstoupila. Gottwald měl v demokratické první republice nálepky politického „štváče, rebela a buřiče“.[4] Po nástupu druhé republiky v říjnu 1938 a úředním rozpuštění KSČ s ním odletěla 1. listopadu téhož roku přes Paříž a Londýn do Moskvy,[3][4] kde se stal tajemníkem exekutivy Komunistické internacionály. Po válce se jejím zetěm stal Alexej Čepička, budoucí armádní generál a ministr.
Poté, co byl Klement Gottwald zvolen v červnu 1948 prezidentem republiky, plnila roli první dámy. Stylem se snažila napodobit svou předchůdkyni Hanu Benešovou, nikdy se jí ale nepodařilo dosáhnout její elegance a popularity. Po justiční vraždě Rudolfa Slánského podporovala jeho vdovu Josefu.[3]
Zemřela v říjnu 1953 (několik měsíců po svém manželovi) na onkologické onemocnění. Její lékař uvedl, že šlo o rakovinu ženských orgánů, ale jiné zdroje uvádějí, že se jednalo o karcinom štítné žlázy,[3] jenž se podílel na její obezitě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Kopřivnice, matrika N, 1892-1900, snímek 188, Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Marta Gottwaldová si nechávala říkat „milostivá paní” [online]. iDNES, 2008-01-29. Dostupné online.
- ↑ a b c d MRÁKOTOVÁ, Jana. Marta Gottwaldová: První dáma, která vkusem a noblesou rozhodně neoplývala, ale výborně mastila karty. G.cz [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KADLEC, Vladimír. Podivné konce našich prezidentů. Hradec Králové: Kruh, 1991. S. 156–162.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3., dopln. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2077-0. Kapitola Marta Gottwaldová (1899–1953). Paní zvláštního ražení, s. 149–185.
- ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN 978-80-242-3694-0.
- FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Marta Gottwaldová, s. 50.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marta Gottwaldová na Wikimedia Commons - Roli první dámy nezvládala, zato skvěle hrála mariáš. O Gottwaldově manželce se dokonce šuškalo, že si přivydělávala prostitucí. Tajnosti slavných, krajskelisty.cz
