Viera Husáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viera Husáková
Rodné jménoViera Čáslavská
Narození14. června 1923
Bratislava
Úmrtí20. října 1977 (ve věku 54 let)
Bratislava
Příčina úmrtíletecká nehoda
Místo pohřbeníHřbitov Slávičie údolie
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Povolánípřekladatelka a novinářka
Manžel(ka)Gustáv Husák (1973–1977)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viera Husáková, rozená Čáslavská (14. června 1923, Bratislava – 20. října 1977, Bratislava, byla slovenská novinářka a překladatelka z francouzštiny a němčiny, druhá manželka osmého československého prezidenta Gustáva Husáka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v dobře zajištěné české rodině žijící v Bratislavě. Jejím otcem byl inspektor státních lesů Karel Čáslavský. Díky rodinnému zázemí jí bylo dopřáno dobré vzdělání, což později zúročila v roli první dámy. Vystudovala právnickou fakultu v Bratislavě, vstoupila do KSČ, pak se vdala za právníka Jozefa Millera. Z manželství s Millerem vzešly dvě děti – syn Vladimír a dcera Alexandra.

Od roku 1948 pracovala jako redaktorka komunistických novin Pravda. Poté, co její první manžel upadl v 50. letech 20. století v nemilost komunistického režimu, odešla do méně exponovaného místa v redakci časopisu Slovenka. Přes všechny ústrky zůstávala přesvědčenou komunistkou. Na začátku šedesátých let získala místo v časopise Kultúrny život, kde se poprvé potkala s Husákem (podle jiné verze s ní měl Husák známost už v době Slovenského národního povstání[1]). Nicméně se kvůli Husákovi později rozvedla.

K sňatku došlo až v roce 1973,[2] údajně na nátlak Brežněva. Viera ale nadále žila v Bratislavě a do Prahy cestovala jen na oficiální akce nebo na víkendy.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

V pondělí 17. října 1977 byla Husáková hospitalizována v lázních Bardejov kvůli ozdravnému pobytu, a to společně se sekretářkou předsedy vlády SSR Blankou Schmizingovou. Ve čtvrtek 20. října kolem 13. hodiny šly spolu na oběd do vily Carola. Husáková, která byla silně krátkozraká a nosila tmavé brýle, přehlédla schod u vchodových dveří, zakopla o něj a upadla na levý bok. Protože trpěla zvýšenou lámavostí kostí, naštípla si při tomto pádu levou ramenní kost. Přestože by tuto frakturu dokázali ošetřit místní lékaři, byl o úrazu informován hlavní chirurg bratislavského Státního sanatoria profesor Pavol Novák (který Husákové v letech 1974 a 1976 ošetřoval dvě dřívější zlomeniny) a ten rozhodl o jejím převozu do Bratislavy, ačkoliv ho ředitel výslovně žádal, aby tento transport zvážil.

Vrtulník Leteckého oddílu Federálního ministerstva vnitra Mi-8, s imatrikulací B-8428, přistál v Bardejově před 17. hodinou. Profesor Novák, který s ním přiletěl, po prohlédnutí rentgenových snímků potvrdil svůj předchozí příkaz okamžitě transportovat Husákovou do Bratislavy (ačkoliv vedení lázní počítalo s tím, že odlétat budou až druhý den po rozednění a všem zařídilo nocleh a stravu). Kapitán letu Milan Fabík také naléhal na co nejrychlejší odlet zpět. V 17:13 tak vrtulník s Husákovou, Novákem a třemi členy posádky odstartoval nejprve do Popradu, kde natankovali palivo, a poté přímo do Bratislavy. Během letu se však výrazně zhoršilo počasí na letišti v Bratislavě: zatímco v 17:30 bylo jasno s viditelností 1800 m, vzápětí se začala tvořit mlha a v 18:00 už byla viditelnost jen 400 m, v 19:00 dokonce jen 50 m a letiště přestalo odbavovat, dispečink posádce vrtulníku doporučil přistát v Piešťanech. Kapitán Fabík to odmítl a místo toho v 19:20 (kdy byli cca 9 km od cíle) požádal o plné rozsvícení naváděcích světel v Bratislavě. První pokus o přistání kolem 19:30 se nezdařil, pilot byl zřejmě oslněn naváděcími světly a požádal o jejich ztlumení. Při druhém pokusu v 19:35 však vrtulník pár metrů od okraje dráhy havaroval, došlo k jeho částečnému roztříštění a k vymrštění většiny členů posádky do okolí. V husté mlze a bez naváděcích signálů byly trosky vrtulníku nalezeny až ve 20:38. Husáková i personál vrtulníku byli po smrti, profesora Nováka vyprostili z kabiny v bezvědomí, ale i on zemřel během několika hodin.

Podle závěrečné zprávy z 15. listopadu 1977, kterou sepsal podplukovník Juraj Gbúr, byl pilot během přistání v mlze oslněn světelnou řadou Calvert a po jejím ztlumení začal s vrtulníkem prudce klesat k ranveji. Poté, co se v malé výšce dostal nad posekané kukuřičné pole, se ve vzduchu zvířily zbytky rostlin a prach, pilot ztratil prostorovou orientaci a vlivem setrvačnosti stroje už nedokázal vystoupat zpět, vrtulník naopak ještě několik sekund klesal a nakonec zavadil předním podvozkovým kolem i okrajem listů rotoru o zem. Za příčinu nehody tak byla označena chyba posádky, která se rozhodla letět v krajně nevhodných podmínkách: „Povětrnostní podmínky v době přiblížení na přistání na Letišti Bratislava Ivanka byly naprosto nevhodné pro přistání a již předem vylučovaly úspěšné dokončení přistání.“[3][4]

Prezident republiky Husák byl o nehodě informován téhož večera (ostatně sám několikrát telefonoval do Bratislavy, aby mu potvrdili, zda jeho žena v pořádku dorazila do sanatoria). Úmrtí manželky jím velmi otřáslo, na několik týdnů se zcela stáhl z veřejného života a jeho psychický stav byl zjevný i při jeho novoročním projevu 1. 1. 1978.

Pohřeb Viery Husákové se konal 24. října 1977 v Bratislavě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ŠTROUGAL, Lubomír. Paměti a úvahy. Praha: Nakladatelství Epocha; Pražská vydavatelská společnost, 2009. 226 s.
  2. ↑ Osamělý vlk z hradu, časopis Týden 45/2011 str.32
  3. ↑ FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha: Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. S. 43. 
  4. ↑ [Jiří]. www.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2017-10-20 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3., dopl. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl s. ISBN 978-80-204-2077-0. Kapitola Viera Husáková. Manželkou prezidenta zapomnění, s. 303–315. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

První dámy Československa a Česka
Československo
Česká republika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Viera_Husáková&oldid=20171403“