Viera Husáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viera Husáková
Narození 14. června 1923
Bratislava
Úmrtí 20. října 1977 (ve věku 54 let)
Bratislava
Místo pohřbení Hřbitov Slávičie údolie
Manžel(ka) Gustáv Husák (1973–1977)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viera Husáková, rozená Čáslavská (14. června 1923, Bratislava20. října 1977, letiště Bratislava [1]), byla slovenská novinářka, překladatelka z francouzštiny a němčiny a druhá manželka osmého československého prezidenta Gustáva Husáka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v dobře zajištěné české rodině žijící v Bratislavě. Jejím otcem byl inspektor státních lesů Karel Čáslavský. Díky rodinnému zázemí jí bylo dopřáno dobré vzdělání, což později zúročila v roli první dámy. Vystudovala právnickou fakultu v Bratislavě, vstoupila do KSČ, pak se vdala za právníka Jozefa Millera. Z manželství s Millerem vzešly dvě děti – syn Vladimír a dcera Alexandra.

Od roku 1948 pracovala jako redaktorka komunistických novin Pravda. Poté, co její první manžel upadl v 50. letech 20. století v nemilost komunistického režimu, odešla do méně exponovaného místa v redakci časopisu Slovenka. Přes všechny ústrky zůstávala přesvědčenou komunistkou. Na začátku šedesátých let získala místo v časopise Kultúrny život, kde se poprvé potkala s Husákem (podle jiné verze s ní měl Husák známost už v době Slovenského národního povstání[2]). Kvůli Husákovi se později rozvedla.

K sňatku došlo až poté, co Gustáv Husák nastoupil do úřadu prezidenta ČSSR, protože nebylo vhodné, aby prezident byl při oficiálních příležitostech sám nebo s nějakou přidělenou soudružkou. Vzali se tedy až v roce 1973, údajně na nátlak Brežněva. Viera ale nadále žila v Bratislavě a do Prahy cestovala jen na oficiální akce nebo na víkendy.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Manželství netrvalo dlouho. Zemřela při převozu vrtulníkem z Bardejova, kde se zotavovala v lázních, do bratislavské nemocnice kvůli tomu, že Komunistická strana chtěla pro první dámu prvotřídní péči, i když její zlomenou ruku mohli ošetřit kdekoli jinde. Vrtulník havaroval, protože pilot ztratil orientaci a při přistávacím manévru došlo k havárii.[3] Na palubě nikdo nepřežil. Prezidenta prý smrt jeho ženy hluboce zasáhla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Smrt, která zdrtila Husáka. O manželku přišel při nehodě vrtulníku. iDNES.cz [online]. 2017-10-20 [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  2. ŠTROUGAL, Lubomír. Paměti a úvahy. Praha: Nakladatelství Epocha; Pražská vydavatelská společnost, 2009. 226 s.
  3. FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha: Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. S. 43. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]