Viera Husáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viera Husáková
Narození 14. června 1923
Bratislava
Úmrtí 20. října 1977 (ve věku 54 let)
Bratislava
Manžel(ka) Gustáv Husák (19731977)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viera Husáková, rozená Čáslavská (14. června 1923, Bratislava20. října 1977, letiště Bratislava [1]), byla slovenská novinářka, překladatelka z francouzštiny a němčiny a druhá manželka osmého československého prezidenta JUDr. Gustáva Husáka, CSc.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v dobře zajištěné české rodině žijící v Bratislavě. Jejím otcem byl inspektor státních lesů Karel Čáslavský. Díky rodinnému zázemí jí bylo dopřáno dobré vzdělání, což později zúročila v roli první dámy. Vystudovala právnickou fakultu v Bratislavě, vstoupila do KSČ, pak se vdala za právníka Jozefa Millera. Z manželství s Millerem vzešly dvě děti – syn Vladimír a dcera Alexandra.

Od roku 1948 pracovala jako redaktorka komunistických novin Pravda. Poté, co její první manžel upadl v 50. letech 20. století v nemilost komunistického režimu, odešla do méně exponovaného místa v redakci časopisu Slovenka. Přes všechny ústrky zůstávala přesvědčenou komunistkou. Na začátku šedesátých let získala místo v časopise Kultúrny život, kde se poprvé potkala s Husákem (podle jiné verze s ní měl Husák známost už v době Slovenského národního povstání[2]). Kvůli Husákovi se později rozvedla.

K sňatku došlo až poté, co Gustáv Husák nastoupil do úřadu prezidenta ČSSR, protože nebylo vhodné, aby prezident byl při oficiálních příležitostech sám nebo s nějakou přidělenou soudružkou. Vzali se tedy až v roce 1973, údajně na nátlak Brežněva. Viera ale nadále žila v Bratislavě a do Prahy cestovala jen na oficiální akce nebo na víkendy.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Manželství netrvalo dlouho. Zemřela při převozu vrtulníkem z Bardejova, kde se zotavovala v lázních, do bratislavské nemocnice kvůli tomu, že Komunistická strana chtěla pro první dámu prvotřídní péči, i když její zlomenou ruku mohli ošetřit kdekoli jinde. Vrtulník havaroval protože pilot ztratil orientaci a při přistávacím manévru došlo k havárii.[3] Na palubě nikdo nepřežil. Prezidenta prý smrt jeho ženy hluboce zasáhla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://zpravy.idnes.cz/nehoda-vrtulnik-viera-husakova-bratislava-prezident-gustav-husak-10n-/krimi.aspx?c=A171010_131721_krimi_iri
  2. ŠTROUGAL, Lubomír. Paměti a úvahy. Praha: Nakladatelství Epocha; Pražská vydavatelská společnost, 2009. 226 s.
  3. FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha : Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. S. 43.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]