Jaroslav Galia
| Jaroslav Galia | |
|---|---|
.jpg) Jaroslav Galia | |
| Narození | 31. října 1875 Kopřivnice, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. května 1941 (ve věku 65 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, muzikolog, diplomat, hudební pedagog a sbormistr |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Galia (31. října 1875 Kopřivnice[1] – 22. května 1941 Praha[2]) byl český hudební skladatel, muzikolog a diplomat.
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval na pražské varhanické škole a Cimrově hudební akademii. Ve skladbě byl jeho učitelem Zdeněk Fibich. V roce 1896 odešel do Ruska a stal sbormistrem opery v Rostově na Donu. V letech 1898 až 1901 učil hudbu na gymnáziu v Novorossijsku. Připojil se k armádě a jako kapelník odcestoval s vojenskou kapelou do Chajlaru v Mandžusko (dnes součást Číny) a Chabarovska. Od roku 1904 působil jako učitel hudby na vojenské škole a na Carské hudební škole v Irkutsku. Zde hodně komponoval a vydal i učebnici harmonie. Sbíral a upravoval písně sibiřských trestanců. Bohužel většina jeho prací byla v revolučních zmatcích zničena. Některé komorní skladby však byly v Irkutsku vydány tiskem. V roce 1919 se připojil k vojsku Československých legií a vrátil se s nimi do vlasti.
Nějaký čas žil v Prostějově a řídil zde pěvecké sdružení Vlastimil. V roce 1921 vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a pracoval na našich vyslanectvích v Estonsku a Litvě. I v době svého diplomatického působení popularizoval českou hudbu a psal články do estonských a litevských hudebních časopisů. Byl předsedou Československo-litevské společnosti. Po Mnichovu se vrátil do Prahy a odešel do výslužby. Dále přispíval muzikologickými články do časopisu Hudební zpravodaj.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Asra (opera komponovaná v době studií na text Františka Sekaniny)
- Pochody na kavkazské motivy
- Katorga (písně sibiřských trestanců)
- Te Deum (provedeno v Kaunasu)
- Requiem
- Balada o zvonech pro velký orchestr
- Scénická hudba k divadelním hrám Edmonda Rostanda
- Scénická hudba k divadelní hře Modrý pták Maurice Maeterlincka
- Příklady k harmonizaci (Irkutsk)
- Nauka o hudbě (rukopis ztracen)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- L. Švec: Hudebník v diplomacii: Jaroslav Galia (1875-1941), Slovanský přehled 85, 1999, s. 149-163.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Galia na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Galia
- Ivan Malý: Česko-lotyšské vztahy v letech 1900–1945, rigorózní práce, Jihočeská univerzita. České Budějovice[nedostupný zdroj]
