Jaroslav Galia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Galia
Jaroslav Galia
Jaroslav Galia
Narození 31. října 1875
Kopřivnice, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. května 1941 (ve věku 65 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání hudební skladatel, dirigent, muzikolog a diplomat
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Galia (31. října 1875 Kopřivnice[1]22. května 1941 Praha) byl český hudební skladatel, muzikolog a diplomat.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na pražské varhanické škole a Cimrově hudební akademii. Ve skladbě byl jeho učitelem Zdeněk Fibich. V roce 1896 odešel do Ruska a stal sbormistrem opery v Rostově na Donu. V letech 18981901 učil hudbu na gymnáziu v Novorossijsku. Připojil se k armádě a jako kapelník odcestoval s vojenskou kapelou do Chajlaru v Mandžusko (dnes součást Číny) a Chabarovska. Od roku 1904 působil jako učitel hudby na vojenské škole a na Carské hudební škole v Irkutsku. Zde hodně komponoval a vydal i učebnici harmonie. Sbíral a upravoval písně sibiřských trestanců. Bohužel většina jeho prací byla v revolučních zmatcích zničena. Některé komorní skladby však byly v Irkutsku vydány tiskem. V roce 1919 se připojil k vojsku Československých legií a vrátil se s nimi do vlasti.

Nějaký čas žil v Prostějově a řídil zde pěvecké sdružení Vlastimil. V roce 1921 vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a pracoval na našich vyslanectvích v Estonsku a Litvě. I v době svého diplomatického působení popularizoval českou hudbu a psal články do estonských a litevských hudebních časopisů. Byl předsedou Československo-litevské společnosti. Po Mnichovu se vrátil do Prahy a odešel do výslužby. Dále přispíval muzikologickými články do časopisu Hudební zpravodaj.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Asra (opera komponovaná v době studií na text Františka Sekaniny)
  • Pochody na kavkazské motivy
  • Katorga (písně sibiřských trestanců)
  • Te Deum (provedeno v Kaunasu)
  • Requiem
  • Balada o zvonech pro velký orchestr
  • Scénická hudba k divadelním hrám Edmonda Rostanda
  • Scénická hudba k divadelní hře Modrý pták Maurice Maeterlincka
  • Příklady k harmonizaci (Irkutsk)
  • Nauka o hudbě (rukopis ztracen)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • L. Švec: Hudebník v diplomacii: Jaroslav Galia (1875-1941), Slovanský přehled 85, 1999, s. 149-163.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]