Železniční trať Studénka–Veřovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studénka - Veřovice
Nádraží ve Veřovicích
Nádraží ve Veřovicích
Číslo 325 (do roku 1998/1999 číslo 304)
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 27 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrifikovaná trať
Maximální sklon 25 ‰
Minimální poloměr oblouku 127 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 80 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Bohumína
trať do Bílovce
0,000 Studénka místní nádraží
0,000 Studénka
trať do Přerova
Bartošovická vlečka
Albrechtičky do 1. června 1959
cca 4,8 Sedlnice staré nádraží
7,466 Sedlnice nové nádraží
cca 6,6
8,17
10.068 Skotnice
13,131 Příbor
cca 15,8 Drnholec do 28. února 1979
15,984 Kopřivnice nákladní nádraží
vlečka Tatra
16,802 Kopřivnice zastávka
17,798 Kopřivnice
19,694 Štramberk
vlečka Kotouč (Štramberk)
22,142 Ženklava
26,042 Veřovice
trať do Ostravy
trať do Valašského Meziříčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Studénka - Veřovice (v jízdním řádu pro cestující je uvedená v tabulce označené číslem 325, do roku 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Česká Třebová - Přerov - Bohumín s hlavní tratí Ostrava - Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať je zde kategorizována jako regionální dráha. Trať je dlouhá 27 km.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Po trati jezdí pravidelné osobní vlaky (v nepravidelném taktu) Českých drah v celém úseku a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8.

Provozování dráhy na této trati zajišťuje SŽDC.

Historický vývoj tratě[editovat | editovat zdroj]

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 19. prosince 1881 do 25. července 1896. Na trati na úseku Studénka - Štramberk byl provoz zahájen 19. prosince 1881 a na úseku Štramberk - Veřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Dále na tuto trať navazuje Trať 270 (Bohumín - Ostrava - Přerov - Olomouc - Zábřeh na Moravě - Česká Třebová - (Praha)) + větev do Mošnova, následuje Trať 279 (Studénka - Bílovec) a nakonec Trať 323 (Ostrava hlavní nádraží - Frýdek-Místek - Frýdlant nad Ostravicí - Valašské Meziříčí).

Přeložení tratě[editovat | editovat zdroj]

Zajímavostí na této trati je, že trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem je úsek Studénka - Sedlnice přeložený v roce 1959 v rámci výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem je úsek Příbor - Kopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v rámci výstavby továrny Tatra. Viz průběh trati v pravém sloupečku.

Průběh původní tratě[editovat | editovat zdroj]

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014. [1]

Seznam železničních stanic a zastávek[editovat | editovat zdroj]

Současné[editovat | editovat zdroj]

Bývalé[editovat | editovat zdroj]

Bez osobní dopravy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie železničních stanic a zastávek[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pardubický spolek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]