Ignác Šustala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ignác Šustala
Ignác Šustala
Ignác Šustala
Narození 7. prosince 1822
Kopřivnice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 29. ledna 1891 (ve věku 68 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Zaměstnavatelé Ignatz Schustala & Comp
Ocenění Čestné občanství města Kopřivnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignác Šustala (německy Ignaz Schustala; 7. prosince 1822 Kopřivnice[1]29. ledna 1891 Vídeň) byl český podnikatel, zakladatel Kopřivnické vozovky, pozdější automobilky Tatra.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ignác Šustala se narodil v kopřivnickém fojtství, které podle tehdejších zvyklostí zdědil později Ignácův nejstarší bratr Jan Šustala. Jeho matka zemřela v roce 1828, kdy mu bylo šest let. V jedenácti letech se stal, po úmrtí otce, sirotkem. Základní vzdělání nabyl v kopřivnické obecné škole. Na závěr školního vzdělání se učil i němčinu v hlavní škole v Novém Jičíně, to bylo v letech 18341835.(zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)

Dne 23. května 1836 zahájil Ignác Šustala své učení řemesla sedlářského u mistra Jana Kudlíka v Koloredově u Místku (dnes součást Frýdku-Místku. Při tom si osvojil i práce kolářské a lakýrnické. Svoji pozornost zaměřil zejména na kočáry, zaujaly ho zejména ty, které projížděly po Císařské silnici vedoucí přes Místek.(zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)

V roce 1841 se stal Šustala tovaryšem. Pro získání zkušeností se vydal na na zkušenou (vandr). Nejprve pracoval coby tovaryš u sedlářského mistra Josefa Svitáka v Hukvaldech. V roce 1842 přešel do Holešova za řemenářským mistrem Jakubem Pekárkem. U Pekárka pracoval v období od 5. června 1984 do 4. května 1843. Po zkušenostech u mistra Pekárka se přesunul do Vídně, která byla vyhlášenou mekkou výroby kočárů. Ve Vídni strávil 7 let svého života. Zprvu pracoval ve firmě Waniek, následně byl zaměstnán u firmy Friedrich Kindler. Propracoval se až k c. k. dvornímu dodavateli kočárů, sedláři Filipu Kollerovi. U Filipa Kollera nabyl potřebné znalosti k výrobě kočárů, a tak přichází první myšlenky na osamostatnění se. Ignác Šustala tak u sedláře Kollera rozvázal pracovní poměr a vrátil se zpět do Kopřivnice s cílem založit si vlastní dílnu. (zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)

Po návratu domů požádal nemajetný Ignác svého bratra Jana, který byl v té době již kopřivnickým fojtem, o pomoc. Jan mu v rámci svého fojtství přidělil jednu hospodářskou budovu, ze které Ignác vybudoval dílnu o rozměrech 6 x 7 m s předsíní o rozměrech 3 x 3,7 m. Jednalo se o objekt – stodolu. V roce 1850 se dvěma pomocníky postavil Šustala první kočár. Do výroby zapojil i další kopřivnické řemeslníky: železné součásti vyráběl kovář Bortel z domu č. p. 6, dřevěné korby na kočáry pak vytvářel kolář Kuchař pracující v dílně č. p. 206. Poptávka po kočárech byla tak vysoká, že se v dílně prováděly pouze některé montážní a dokončovací práce, ale převážná část prací se odehrávala na dvoře fojtství. V letech 18501852 se krom výroby kočárů věnuje i výrobě bryček a koňských povozů. (zdroj: Fojtství v Kopřivnici, s. 11)

Šustalovy lehké vozíky vyhovovaly zejména potřebám venkova, a byly proto velmi žádané.[2], Šustala proto brzy svou činnost rozšířil. Během tří let zaměstnávala jeho dílna již osm tovaryšů a několik učňů. Díky Šustalovým skvělým organizačním schopnostem a přísné kázni se podniku dařilo neustále zvyšovat výrobu.

Roku 1853 vstoupil do podniku jako podílník továrník Adolf Raška, majitel firmy na keramiku, a zrodila se společnost Ignatz Schustala & Comp,[2] která vyráběla bryčky, převážně takzvanou „Neutitscheinku”, pojmenovanou podle německého názvu nedalekého okresního města Nový Jičín, ale i velké a luxusní cestovní kočáry, později též nákladní a poštovní vozy.

Vzrůstající export do Ruska, Haliče, do sousedního Pruska, ale i do zámoří, vedl k založení odbytového skladu v Haliči a filiálek a pobočných závodů v Ratiboři, Wrocławi, Vídni, Praze, Berlíně, Černovicích a v Kyjevě. Důvodem zřejmě bylo enormní geografické rozšíření „vnitrozemského“ trhu po utvoření Rakousko-Uherska v roce 1867.

Šustala sám byl nejen zdatný obchodník a organizátor, ale byl velmi nadaný i po technické stránce. Ve své firmě uplatnil řadu vlastních patentů a zlepšení. V roce 1870 dokázal se 150 kvalifikovanými dělníky různých profesí vyrobit 1200 kočárů.[2] Sortiment rozšířil i o různé užitkové vozy. Největší úspěchy slavily speciální poštovní vozy.

Po smrti Adolfa Rašky v roce 1877 začal mít podnik finanční potíže. Proto byla uvítána objednávka vagonů pro roku 1881 otevřenou lokální dráhu StudénkaŠtramberk. Přes nedostatek zkušeností v tomto oboru bylo rozhodnuto převést část kapacity podniku na stavbu železničních vagonů, včetně zřízení vlastní tovární vlečky. Jako technického poradce se podařilo získat Hugo Fischera z Röslerstammu, který byl přebírajícím inženýrem v roce 1841 otevřené Severní dráhy císaře Ferdinanda. Fischer se stal roku 1890 po přeměně podniku v akciovou společnost Kopřivnická vozovka ředitelem vagónky a prokuristou. Zakladatel podniku Ignác Šustala zemřel v roce 1891. Další rozmach svého podniku pod vedením svého syna Adolfa už nezažil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c prasident.stylove.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]