Přeskočit na obsah

František Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z František Václav Lobkowicz)
Další významy jsou uvedeny na stránce František Lobkowicz (rozcestník).
Jeho Excelence
Mons. František Lobkowicz,
OPraem.
1. biskup ostravsko-opavský
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeostravsko-opavská
SídloOstrava
Jmenování17. března 1990
Uveden do úřadu30. května 1996
NástupceMartin David
Heslo„Pro vita mundi“
„Pro život světa“
ZnakZnak
Zasvěcený život
InstitutRytířský řád křižovníků s červenou hvězdou Řád premonstrátských řeholních kanovníků
Sliby 
            doživotní10. srpna 1972
Svěcení
Kněžské svěcení15. srpna 1972
světitel František Tomášek
Biskupské svěcení7. dubna 1990, Praha
světitel František Tomášek
1. spolusvětitel Jan Lebeda
2. spolusvětitel Antonín Liška
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Pomocný biskup pražský (1990–1996)
  • Diecézní biskup ostravsko-opavský (1996–2022)
  • Duchovní převor řádu sv. Lazara (2004–2022)
Osobní údaje
Datum narození5. ledna 1948
Místo narozeníPlzeň, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí17. února 2022 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíOstrava, ČeskoČesko Česko
RodičeJaroslav Claude z Lobkowicz a Gabriela Korff-Schmising-Kerssenbrock
Příbuzníbratr: Jaroslav Lobkowicz
bratr: Filip Zdeněk Lobkowicz
sestra: Polyxena, provd. Czerninová
sestra: Marie Leopoldina, provd. Sternbergová
Povoláníkatolický kněz, teolog, katolický biskup, biskup, duchovní a Řád premonstrátských řeholních kanovníků
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Václav Lobkowicz (5. ledna 1948 Plzeň – 17. února 2022 Ostrava[1]) byl český římskokatolický duchovní, premonstrát, v letech 1990–1996 pomocný biskup pražský a v letech 1996–2022 biskup ostravsko-opavský. Pocházel z křimické větve českého šlechtického rodu Lobkoviců (Lobkowiczů). Šlo tak o prvního českého biskupa šlechtického původu od zániku habsburské monarchie v roce 1918 s výjimkou arcibiskupů Pavla Huyna a Lva kardinála Skrbenského z Hříště, kteří do úřadu nastoupili ještě před vznikem Československa.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Znak biskupa Lobkowicze jako pomocného biskupa pražského

Narodil se 5. ledna 1948 v Plzni. Pokřtěn byl jako František z Assisi Karel Bedřich Klement Jaroslav Alois Leopold Gerhard Telesfor Odilio Jan Bosco Pavel Marie Václav Lobkowicz. Jeho rodiči byli Jaroslav Claude, kníže z Lobkovic (1910–1985) a jeho manželka Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1917–2008).

Maturitu složil v roce 1966 na střední škole v Plzni. Po ročním studiu na Filozofické fakultě UK přestoupil v roce 1967 do Litoměřic na teologickou fakultu. V roce 1968 vstoupil do řádu premonstrátů v klášteře Teplá, kde později, 10. 8. 1972, tajně složil slavné řeholní sliby. V letech 1968–1969 studoval na teologické fakultě v Innsbrucku. Na kněze byl vysvěcen 15. srpna 1972 v katedrále sv. Víta Františkem Tomáškem. V letech 1972–1974 vykonával základní vojenskou službu. Od dubna 1975 byl ustanoven mimo pražskou arcidiecézi. Jako kaplan působil v olomoucké arcidiecézi ve farnostech Frýdek, Jablunkov a Český Těšín. Od roku 1984 byl ustanoven farářem v Ostravě-Mariánských Horách. 17. března 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem v Catabum Castra a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal 7. dubna 1990 z rukou kardinála Františka Tomáška.

Od roku 1990 byl čestným kaplanem Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů.

V letech 1992–2001 byl apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou.

30. května 1996 byl jmenován prvním biskupem nově založené ostravsko-opavské diecéze.

V roce 2000 byl přijat do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Po rozdělení mezinárodní struktury řádu na dvě samostatné větve v roce 2004 – ekumenickou větev, tzv. sjednocenou maltsko-pařížskou obedienci, a ryze katolickou tzv. orleánskou obedienci – v roce 2004 se přihlásil k orleánské obedienci. 25. listopadu 2004 byl novým velmistrem Karlem Filipem Orleánským jmenován do funkce duchovního převora této obedience.[2] Byl taktéž nositelem církevního velkokříže tohoto řádu a záslužného kříže Pro Fide et Merite I. třídy.

Působil jako hlavní duchovní rádce Junáka pro katolické skauty.

Zemřel 17. února 2022 po dlouhodobé nemoci.[3] Poslední rozloučení proběhlo 26. února 2022 v chrámu svatého Václava a katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Pohřben byl v kryptě kostela sv. Václava.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Je potomkem českého šlechtického rodu Lobkowiczů a bratrem bývalého poslance za KDU-ČSL a TOP 09 Jaroslava Lobkowicze. Jeho dědeček Jaroslav Alois z Lobkovic (1877–1953) doprovázel prezidenta T. G. Masaryka při jeho návratu do vlasti 20. prosince 1918.[4] Jeho bratr Filip Zdeněk Lobkowicz je také knězem, premonstrátem, a opatem tepelského kláštera.

Spolupráce s StB

[editovat | editovat zdroj]

6. října 2006 byl v Mladé Frontě Dnes publikován článek[5][6][7] Marie Rút Křížkové informující o tom, že biskup František Lobkowicz byl v 80. letech několik let veden v registru svazků jako agent StB s krycím jménem Plzeňák.[8] Ve svém prohlášení z 11. prosince 2006 Lobkowicz uvedl, že jeho svědomí je „čisté“.[9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zemřel ostravsko-opavský biskup Mons. František Václav Lobkowicz O.Praem.. www.doo.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Magistrální dekrety 49. velmistra OSLJ Karla Filipa d`Orléans[nedostupný zdroj]
  3. ↑ Duchovno, nadhled, zabijačky i vtipy. Lidé vzpomínají na biskupa Lobkowicze. iDNES.cz [online]. 2022-02-19 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stanislav Minařík: Návrat presidenta Masaryka do vlasti, 279 str., nakladatelství Země, Smíchov, Tichá 9, titulní list a obálka Vratislav Hugo Brunner, vytiskl O. Janáček v Praze, březen 1920
  5. ↑ KŘÍŽKOVÁ/RED, Marie Rút. Z pohledu charakteristiky tajného spolupracovníka je ustanovení biskupem reálné / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Stín StB nad církví | Domov. Lidovky.cz [online]. 2006-11-30 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lidovky.cz - zprávy z domova i ze světa. Lidovky.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jako spolupracovník StB uveden např. v Cibulkových seznamech církevních spolupracovníků Archivováno 25. 5. 2019 na Wayback Machine..
  9. ↑ Prohlášení biskupa Františka Václava Lobkowicze [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 86. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 281. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Lobkowiczové – křimická linie primogenitury
knížata – knížecí titul a vladařství domu lobkowiczkého přešlo z roudnické linie na konopišťsko-křimickou linii v roce 1938
Rodový erb
Rodový erb
1–11. generace
z Újezda, Popelové z Lobkowicz, Lobkowiczové
12. generace
I. roudnická linie
Ferdinand Josef (1797–1868)
II. křimická linie
Jan Nepomuk Karel (1799–1878) – zakladatel
III. dolnobeřkovická linie
Josef František Karel (1803–1875)
IV. velkomeziříčská linie
Ludvík Jan Karel (1807–1882)
13. generace
Karolína (1835–1881) • Marie Markéta (1837–1870) • František Evžen (1839–1898) • Jana (1840–1872) • Evžen (1842–1866)
14. generace
František Zdeněk (1872–1927) • Karolína (1873–1951) • Bedřich Filip (1875–1931) • Jaroslav Alois (1877–1953) • Marie Terezie (1880–1948)
15. generace
Marie Kunhuta (1906–2005) • Bedřich František (1907–1954) • Beatrice (1909–1999) • Jaroslav Claude (1910–1985) • Markéta (1913–1946) • Eleonora (1916–2000) • Gabriela – S. Beata (1919–2010) • Jan* (1920–2000) • Karel Zdeněk (1922–1990) • Christian** (1924–2001) • Ladislav*** (1925–1985) • Marie Melanie (1928–?)
16. generace
Polyxena (* 1941) • Jaroslav František (* 1942) • Marie Leopoldina (1943–2017) • František (1948–2022) • Václav* (1953) • Zdeněk Vojtěch – P. Filip (* 1954) • Tereza Eleonora* (* 1954) • Ferdinand** (* 1955) • Ladislav** (* 1957) • Štěpán Ladislav*** (* 1957) • Markéta Melanie* (* 1957) • Natalie*** (* 1958) • Bernard Ladislav*** (* 1960) • Marie Isabella** (* 1960)
17. generace
Vladimír (* 1972) • Jaroslav Mikuláš (* 1974) • Filip (* 1981) • Ludmila** (* 1986) • Jan Filip* (* 1987) • Ysaline** (* 1988) • Léopold*** (* 1989) • Bedřich*** (* 1991) • Christian** (* 1991) • Alois Richard* (* 1992) • Karel Václav* (* 1993) • Mikuláš Cyril* (* 1993) • Maximilian** (* 1994) • Ariane*** (* 1996) • Cordélia*** (* 1996) • Rodolphe*** (* 2001)
18. generace
Lucie (* 2009) • Jaroslav (* 2012) • Casimir (* 2009) • Rudolph (* 2011) • Felizitas (* 2014)
Sídla
Konopiště • Křimice • Zámeček (u Plzně)
Pohřebiště
tučně hlavy rodové linie a od roku 1938 knížata, * Jan (1920–2000) a jeho potomci, ** Christian (1924–2001) a jeho potomci, *** Ladislav (1925–1985) a jeho potomci
Předchůdce:
–
úřad vznikl 		Znak z doby nástupu 1. biskup ostravsko-opavský
30. května 1996 – 17. února 2022 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Martin David
Duchovní převor Českého velkopřevorství orleánské obedience
Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského
25. listopadu 2004 – 17. února 2022 		Nástupce:
Jiří Hladík
úřadující
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Lobkowicz&oldid=24493943“