Polyxena Czerninová
| Polyxena Czerninová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Lobkowiczová |
| Narození | 28. dubna 1941 (84 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | všeobecná sestra a katecheta |
| Choť | Theobald Czernin (od 1961)[1] |
| Děti | Tomáš Czernin Děpold Czernin[2] Terezie Czerninová z Chudenic[2] Jan Nepomuk Czernin z Chudenic[2] Gabriela Czerninová z Chudenic[2] |
| Rodiče | Jaroslav Claude z Lobkowicz a Gabriela Marie z Korff-Schmising-Kerssenbrocku |
| Příbuzní | František Václav z Lobkowicz a Jaroslav František z Lobkovic (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Polyxena Czerninová, rozená Polyxena Lobkowiczová, celým jménem Maria Lapidata Polyxena Anna Klementina Jaroslava Aloisie Gabriela Terezie Kunhůta Melanie Pavla od Kříže Valburga Eleonora Leopoldina Antonie Odilie Jana Bosko Josefa[3] (* 28. dubna 1941 Praha[4][5]) je členkou křimické linie roudnické větve[6] rodu Lobkowiczů.[7]
Je vdovou po Děpoldu (Theobaldu) Czerninovi (1936–2015) a rovněž sestrou zesnulého ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze, někdejšího poslance Jaroslava Lobkowicze, opata tepelského kláštera premonstrátů Filipa Zdeňka Lobkowicze a Marie Sternbergové.[8] Její šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl princezna, sňatkem s Theobaldem Czerninem získala titul hraběnka.[9][10]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Jako desetiletá musela s rodinou nuceně opustit rodové sídlo, zámek v Křimicích. Její otec kníže Jaroslav Claude Lobkowicz mohl do roku 1951 vykonávat v zámku kastelána, poté se stal cestářem. Veškerý majetek byl rodině zabaven, jejím rodičům zůstalo pouze vybavení bytu. Rodina poté mohla přebývat v Křimicích, v kancelářích místního pivovaru. Díky mimořádné odvaze učitelů mohla vystudovat jedenáctiletou střední školu, kterou ukončila maturitou s vyznamenáním.[11]
Následně chtěla studovat medicínu, nicméně vysokoškolské lékařské studium jí vzhledem k jejímu původu nebylo umožněno, stala se tedy zdravotní sestrou. Její první zaměstnání po škole bylo ve fakultní nemocnici v Plzni na Borech.
Rodinné poměry
[editovat | editovat zdroj]Na plese v Praze se seznámila se svým budoucím manželem Theobaldem Czerninem[12] (příslušníkem jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů Czerninů), civilním zaměstnáním kresličem a stavebním dělníkem. Svatba se uskutečnila 22. dubna 1961 ve Vejprnicích.[3]
Poté, co Theobald získal místo řidiče u Staveb silnic, byl jim přidělen byt v Bílině u Teplic, kde Polyxena pracovala jako zdravotní sestra v tamních lázních. Roku 1962 se rodině narodil syn Tomáš, v prosinci 1964 dcera Terezie. V roce 1964 se rodina přestěhovala do podnikového panelákového bytu v Chodově u Karlových Varů.
V době politického uvolnění v rámci Pražského jara 1968 celá rodina získala výjezdní doložku do zahraničí. O prázdninách tedy odjeli do Rakouska za Děpoldovými rodiči, kde je zastihla okupace Československa v srpnu 1968.[7] V nejistém období pak Czerninovi odcestovali do Západního Německa a do Švýcarska, kde si v Bernu vymohli prodloužení výjezdní doložky až do konce roku 1969; do ČSSR se pak vrátili v dubnu 1969.[13][7]
Na podzim 1969 Czernínovi odkoupili od staršího německého páru, který získal povolení přestěhovat se do Západního Německa, starou chalupu v Rudném u Nejdku.[14] Poté, co ji Theobald vlastnoručně zrekonstruoval k trvalému obývání, se sem rodina v roce 1971 přestěhovala. Mezitím se jim v listopadu 1969 se narodil syn Děpold, do nového bydliště pak syn Jan (* 1972) a dcera Gabriela (* 1975). Polyxena se stala ženou v domácnosti a byla s dětmi doma až do nástupu nejmladší dcery do školy.
Od roku 1981 pracovala Polyxena jako rehabilitační sestra v léčebně pro dlouhodobě nemocné, přičemž manžel Děpold pracoval v té době již delší dobu jako řidič sanitky.
Po sametové revoluci manžel restituoval rodové majetky Czerninů v Dymokurech. Všemi silami se pustili do postupné obnovy hospodářství, včetně zámku v Dymokurech, kam se syn Tomáš přestěhoval v roce 1998 a Polyxena s Theobaldem v roce 2000.[7][9][15]
Charitativní práce
[editovat | editovat zdroj]K roku 2013 byli s manželem aktivními členy Suverénního řádu Maltézských rytířů,[9] kde je členkou III. stavu.[3]
Je hluboce nábožensky založena.[7] V roce 1995 absolvovala v Hradci Králové katechetický kurs a začala vyučovat ve škole v Dymokurech náboženství.[15]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- 1 2 3 4 Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- 1 2 3 MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 237.
- ↑ Czernin z Chudenic. www.historickaslechta.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ LESŮ PÁN (Pátek Lidových novin). Silvarium - lesnický, dřevařský a myslivecký zpravodajský web [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 13. komnata Polyxeny Czerninové. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ Informační portál obce Křimice: Rodokmen [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- 1 2 3 KOVÁŘOVÁ, Iva. Theobald Czernin: Princezna mi padla do oka. Jičínský deník. 2013-02-16. Dostupné online [cit. 2020-08-08].
- ↑ Modrá krev: Czerninové. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠOVÁ, Dana. Czerninové a dymokurský statek ve dvacátém století. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu [online]. Bakalářská práce [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Theobald Czernin měl za komunistů odčinit hříchy předků, ale horníkem se stát nesměl | Osudy 20. století. Lidovky.cz [online]. 2016-06-11 [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ TOP 09. Návrat české šlechty. TOP 09 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ DRDA, Adam. Kdybych se stala lékařkou, asi bych neměla pět dětí…. www.mujrozhlas.cz [online]. Český rozhlas Plus, 2025-12-14 [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.
- 1 2 Šlechtična, která vyučovala náboženství. www.bihk.cz [online]. 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-26.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Czerninové, Modrá krev, Česká televize
