Polyxena Czerninová
| Polyxena Czerninová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Lobkowiczová |
| Narození | 28. dubna 1941 (82 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | všeobecná sestra |
| Choť | Theobald Czernin (od 1961)[1] |
| Děti | Tomáš Czernin Děpold Czernin[2] Theresie Gräfin Czernin von und zu Chudenitz[2] Johann Nepomuck Graf Czernin von und zu Chudenitz[2] Gabriella Gräfin Czernin von und zu Chudenitz[2] |
| Rodiče | Jaroslav Claude z Lobkowicz a Gabriela Marie z Korff-Schmising-Kerssenbrocku |
| Příbuzní | František Lobkowicz a Jaroslav František z Lobkovic (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Polyxena Czerninová, rozená Polyxena Lobkowiczová, celým jménem Maria Lapidata Polyxena Anna Klementina Jaroslava Aloisie Gabriela Terezie Kunhůta Melanie Pavla od Kříže Valburga Eleonora Leopoldina Antonie Odilie Jana Bosko Josefa[3] (* 28. dubna 1941 Praha[4][5]) je členkou křimické linie roudnické větve[6] rodu Lobkowiczů.[7] Je vdovou po Děpoldu (Theobaldu) Czerninovi a rovněž sestrou zesnulého ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze, někdejšího poslance Jaroslava Lobkowicze, opata tepelského kláštera premonstrátů Filipa Zdeňka Lobkowicze a Marie Sternbergové.[8] Její šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl princezna, sňatkem s Theobaldem Czerninem získala titul hraběnka.[9][10]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Jako desetiletá musela s rodinou nuceně opustit rodové sídlo, zámek v Křimicích. Její otec kníže Jaroslav Claude Lobkowicz mohl do roku 1951 vykonávat v zámku kastelána, poté se stal cestářem. Veškerý majetek byl rodině zabaven, jejím rodičům zůstalo pouze vybavení bytu. Rodina poté mohla přebývat v Křimicích, v kancelářích místního pivovaru. Díky mimořádné odvaze učitelů mohla vystudovat jedenáctiletou školu. Nadchla se poté pro medicínu. Přestože školu vystudovala s vyznamenáním,[11] vysokoškolské studium jí vzhledem k jejímu původu nebylo umožněno. Stala se tedy zdravotní sestrou. Její první zaměstnání po škole bylo ve fakultní nemocnici v Plzni na Borech. Pracovala zde až do svatby s Theobaldem Czerninem,[12] příslušníkem jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů – Czerninů. Se svým manželem se seznámila na plese v Praze. Svatba se uskutečnila 22. dubna 1961 ve Vejprnicích.[3] S ohledem na zaměstnání manžela u Staveb silnic jim byl přidělen byt v Bílině u Teplic, kde pracovala jako zdravotní sestra v tamních lázních. Roku 1962 se rodině narodil syn Tomáš, v prosinci 1964 dcera Terezie. V roce 1964 se přestěhovala s rodinou do podnikového panelákového bytu v Chodově u Karlových Varů. Uvolněná atmosféra roku 1968 přispěla k tomu, že rodina získala výjezdní doložku do zahraničí. Odjeli do Rakouska za Děpoldovými rodiči. Mezitím sovětská armáda obsadila Československo.[7]
Život v zahraničí[editovat | editovat zdroj]
Cestovali poté přes Německo do Švýcarska. V Bernu zde vymohla prodloužení výjezdní doložky až do konce roku 1969. V dubnu 1969 se však navrátili do Československa.[13][7]
Působení po roce 1969[editovat | editovat zdroj]
V listopadu 1969 se narodil syn Děpold. Od roku 1971 do roku 1993 žila s rodinou v Rudném u Nejdku. V této době se narodily další dvě děti, Jan (* 1972) a Gabriela (* 1975). S dětmi byla doma až do nástupu nejmladší dcery do školy. Poté pracovala jako rehabilitační sestra v léčebně pro dlouhodobě nemocné, manžel Děpold pracoval v té době již delší dobu jako řidič sanitky. Po sametové revoluci manžel restituoval rodové majetky Czerninů v Dymokurech. Všemi silami se pustili do postupné obnovy hospodářství, včetně zámku v Dymokurech, kde žije od roku 2000.[7][9][14]
Charitativní práce[editovat | editovat zdroj]
K roku 2013 byli s manželem aktivními členy Suverénního řádu Maltézských rytířů,[9] kde je členkou III. stavu.[3]
Je hluboce nábožensky založena.[7] V roce 1995 absolvovala v Hradci Králové katechetický kurs a začala vyučovat ve škole v Dymokurech náboženství.[14]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 237.
- ↑ Czernin z Chudenic. www.historickaslechta.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ LESŮ PÁN (Pátek Lidových novin). Silvarium - lesnický, dřevařský a myslivecký zpravodajský web [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e 13. komnata Polyxeny Czerninové. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ Informační portál obce Křimice: Rodokmen [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOVÁŘOVÁ, Iva. Theobald Czernin: Princezna mi padla do oka. Jičínský deník. 2013-02-16. Dostupné online [cit. 2020-08-08].
- ↑ Modrá krev: Czerninové. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠOVÁ, Dana. Czerninové a dymokurský statek ve dvacátém století. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu [online]. Bakalářská práce [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Theobald Czernin měl za komunistů odčinit hříchy předků, ale horníkem se stát nesměl | Osudy 20. století. Lidovky.cz [online]. 2016-06-11 [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ TOP 09. Návrat české šlechty. TOP 09 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Šlechtična, která vyučovala náboženství. www.bihk.cz [online]. 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-26.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Czerninové, Modrá krev, Česká televize
