František Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce František Lobkowicz (rozcestník).
Jeho Excelence
Mons. František Lobkowicz,
O. Praem.
I. biskup ostravsko-opavský
duchovní převor českého velkopřevorství
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeostravsko-opavská
SídloOstrava
Jmenování17. března 1990
Uveden do úřadu30. května 1996
NástupceMartin David
Heslo„Pro vita mundi“
„Pro život světa“
ZnakZnak
Zasvěcený život
InstitutRytířský řád křižovníků s červenou hvězdou od r. 1968 premonstrátský řád řeholních kanovníků
Svěcení
Kněžské svěcení15. srpna 1972
světitel František Tomášek
Biskupské svěcení7. dubna 1990, Praha
světitel František Tomášek
1. spolusvětitel Jan Lebeda
2. spolusvětitel Antonín Liška
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Světící biskup pražský (1990–1996)
  • Diecézní biskup ostravsko-opavský (1996–2022)
  • Duchovní převor řádu sv. Lazara (2004–2022)
Zúčastnil se
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození5. ledna 1948
Místo narozeníPlzeň, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí17. února 2022 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíOstrava, ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
RodičeJaroslav Claude Lobkowicz a Gabriela Korff-Schmising-Kerssenbrock
Příbuzníbratr: Jaroslav Lobkowicz
bratr: Filip Zdeněk Lobkowicz
sestra: Polyxena, provd. Czerninová
sestra: Marie Leopoldina, provd. Sternbergová
Povoláníkatolický kněz, teolog a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Václav Lobkowicz (5. ledna 1948 Křimice – 17. února 2022 Ostrava[1]) byl český římskokatolický duchovní a premonstrátský kanovník z rodu Lobkoviců. Roku 1990 byl vysvěcen na biskupa a sloužil jako pomocný biskup v pražské arcidiecézi, roku 1996 jej papež jmenoval sídelním biskupem nově vzniklé diecéze ostravsko-opavské. Dále působil jako duchovní převor českého velkopřevorství orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Pocházel z křimické větve českého šlechtického rodu Lobkoviců (Lobkowiczů). Šlo tak o prvního českého biskupa šlechtického původu od zániku habsburské monarchie v roce 1918 (s výjimkou arcibiskupů Pavla Huyna a Lva kardinála Skrbenského z Hříště, kteří do úřadu vstoupili ještě před vznikem Československa).

Život[editovat | editovat zdroj]

Znak biskupa Lobkowicze jako pomocného biskupa pražského
Znak biskupa Lobkowicze jako duchovního převora řádu sv. Lazara

Narodil se 5. ledna 1948 jako František z Assisi Karel Bedřich Klement Jaroslav Alois Leopold Gerhard Telesfor Odilio Jan Bosco Pavel Marie Václav Lobkowicz. Jeho rodiči byli Jaroslav Claude, kníže z Lobkowicz (1910–1985) a jeho manželka Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1917–2008).

V roce 1966 nastoupil na FF UK, o rok později ale přestoupil na CMBF v Litoměřicích. V roce 1968 vstoupil do řádu premonstrátů (řeholní sliby složil tajně 10. srpna 1972), v letech 1968–1969 studoval na teologické fakultě v Innsbrucku. Na kněze byl vysvěcen 15. srpna 1972 v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha (resp. Kapli svatého Jana Křtitele, Všech svatých a blahoslavené Panny Marie arcibiskupského paláce, neb červencový termín primice byl z důvodu zákl. vojenské služby nereálný) Františkem Tomáškem. V letech 1972–1974 vykonával základní vojenskou službu a od roku 1975 působil jako kněz v olomoucké arcidiecézi. Od roku 1984 byl farářem farnosti v Mariánských Horách. Dne 17. března 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem v Catabum Castra a světícím biskupem pražským (biskupské svěcení přijal 7. dubna 1990).

V letech 1992–2001 byl apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dne 30. května 1996 byl jmenován prvním biskupem nově založené ostravsko-opavské diecéze. Byl ústředním duchovním rádcem Junáka pro katolické skauty. V roce 2000 byl přijat do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Po rozdělení mezinárodní struktury řádu na dvě samostatné větve – na ekumenickou větev, tzv. sjednocenou maltsko-pařížskou obedienci, a ryze katolickou tzv. orleánskou obedienci – v roce 2004 se přihlásil k orleánské obedienci. 25. listopadu 2004 byl novým velmistrem Karlem Filipem Orleánským jmenován do funkce duchovního převora této obedience.[2][nedostupný zdroj] Byl taktéž nositelem církevního velkokříže tohoto řádu a záslužného kříže Pro Fide et Merite I. třídy.

V srpnu 2017 se aktivně zúčastnil týdenního celostátního setkání mládeže (CSM) v Korunní pevnůstce a na Svatém Kopečku v Olomouci. A v květnu 2021 promluvil také na oslavě 25. výročí jeho diecéze v katedrále Božského Spasitele v Ostravě.

Byl šest let vážně nemocný, podstoupil náročnou onkologickou operaci. Před smrtí byl několik dnů hospitalizován a 17. února 2022 zemřel.[3] Poslední rozloučení proběhlo 26. února 2022 v chrámu svatého Václava a katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Pohřben byl v kryptě kněžiště kostela sv. Václava poblíž hlavního oltáře na straně epištolní.[zdroj?]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Je potomkem českého šlechtického rodu Lobkowiczů a bratrem bývalého poslance za KDU-ČSL a TOP 09 Jaroslava Lobkowicze. Jeho dědeček Jaroslav Lobkowicz (1877–1953) doprovázel prezidenta T. G. Masaryka při jeho triumfálním návratu do vlasti 20. prosince 1918.[4] Jeho bratr Filip Zdeněk Lobkowicz je taktéž knězem, premonstrátem, a úřadujícím opatem tepelského kláštera.

Spolupráce s StB[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. října 2006 byl v Mladé Frontě Dnes publikován článek[5][6][7] Marie Rút Křížkové, informující o tom, že biskup František Lobkowicz byl v 80. letech několik let veden v registru svazků jako agent StB s krycím jménem Plzeňák.[8] Ve svém prohlášení z 11. prosince 2006 Lobkowicz uvedl, že jeho svědomí je „čisté“.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Zemřel ostravsko-opavský biskup Mons. František Václav Lobkowicz O.Praem.. www.doo.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Magistrální dekrety 49. velmistra OSLJ Karla Filipa d`Orléans
  3. ↑ Duchovno, nadhled, zabijačky i vtipy. Lidé vzpomínají na biskupa Lobkowicze. iDNES.cz [online]. 2022-02-19 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stanislav Minařík: Návrat presidenta Masaryka do vlasti, 279 str., nakladatelství Země, Smíchov, Tichá 9, titulní list a obálka Vratislav Hugo Brunner, vytiskl O. Janáček v Praze, březen 1920
  5. ↑ KŘÍŽKOVÁ/RED, Marie Rút. Z pohledu charakteristiky tajného spolupracovníka je ustanovení biskupem reálné / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Stín StB nad církví | Domov. Lidovky.cz [online]. 2006-11-30 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lidovky.cz - zprávy z domova i ze světa. Lidovky.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jako spolupracovník StB uveden např. v Cibulkových seznamech církevních spolupracovníků Archivováno 25. 5. 2019 na Wayback Machine..
  9. ↑ Prohlášení biskupa Františka Václava Lobkowicze [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 86. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 281. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
–
úřad vznikl 		Znak z doby nástupu 1. biskup ostravsko-opavský
30. května 1996 – 17. února 2022 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Martin David
Znak z doby nástupu Duchovní převor Českého velkopřevorství orleánské obedience
Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského
25. listopadu 2004 – 17. února 2022 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jiří Hladík
úřadující
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Lobkowicz&oldid=23117732“