V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jaroslav Claude Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Claude Lobkowicz
Erb rodu Lobkoviců
Erb rodu Lobkoviců

13. kníže z Lobkovic a vladař domu lobkowiczkého
Ve funkci:
1954 – 7. květen 1985
Předchůdce Bedřich z Lobkovic
Nástupce Jaroslav Lobkowicz

8. vévoda roudnický
Ve funkci:
1954 – 7. květen 1985
Předchůdce Bedřich Lobkovic
Nástupce Jaroslav Lobkowicz

Narození 18. června 1910
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. května 1985 (ve věku 74 let)
Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Gabriela Korff-Schmising-Kerssenbrock
Rodiče Jaroslav Lobkowicz a Marie Terezie z Beaufort-Spontinu
Děti Jaroslav Lobkowicz
Zdeněk Filip Lobkowicz
František Lobkowicz
Polyxena Lobkowiczová
Jaroslaw Prinz von Lobkowicz
Leopoldine Prinzessin von Lobkowicz
Franz Prinz von Lobkowicz
Zdendo Prinz von Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Claude Bedřich Alois kníže z Lobkovic (18. června 1910 Zámeček, Plzeň7. května 1985 Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-Křimice) pocházel z konopišťsko-křimické linie šlechtického rodu Lobkoviců.

Byl 13. knížetem z Lobkovic a vladařem domu lobkowiczkého, 8. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu (1954). Jeho otec Jaroslav z Lobkovic byl c. k. komořím císaře Františka Josefa I., matka Marie Terezie byla dcerou Fridricha Jiřího, 4. vévody z Beaufort-Spontinu, vlastníka Bečova nad Teplou.

Příbuzenstvo
otec Jaroslav z Lobkovic
matka Marie Terezie de Beaufort-Spontin
manželka Gabriela Korff-Schmising-Kerssenbrock
syn Jaroslav Lobkowicz
syn František Lobkowicz
syn Filip Zdeněk Lobkowicz
dcera Polyxena Lobkowiczová
dcera Marie Leopoldina Lobkowiczová
děd František Eugen z Lobkovic

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval vysokou školu zemědělskou. V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Za války byla na majetek uvalena vnucená správa. Po válce byl v roce 1945 majetek vrácen a v roce 1948 vyvlastněna půda nad 50 ha. V roce 1950 byla na majetek uvalena národní správa a zámek převzala Národní kulturní komise. Po znárodnění pracoval jako správce na zámku a po propuštění z funkce správce nastoupil jako cestář ke Správě silnic. V roce 1958 pracoval jako skladník v podniku Kniha v Plzni.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. července 1940 se v Praze oženil s Gabrielou z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (29. listopad 1917 Klatovy – 30. červenec 2008 Dymokury).[1][2] Narodilo se jim 5 dětí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 237. 
  2. Lobkowicz 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 193, 221. 
  • Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček, Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání