V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Marie Rút Křížková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Rút Křížková
Marie Rút Křížková přebírá ocenění od Alexandra Vondry (10. dubna 2012)
Narození 15. června 1936 (82 let)
Miličín, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatelka a básnířka
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2015)
Děti Ester Janečková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
dcera Ester Janečková
dcera Dagmar Křížková
dcera Svatava Havlíčková
vnuk Filip Havlíček

PhDr. Marie Rút Křížková (* 15. června 1936 Miličín) je česká literární historička, pedagožka a redaktorka. Působila jako mluvčí Charty 77. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena.

Život[editovat | editovat zdroj]

V mládí žila v Liberci, od roku 1972 žije v Praze.

V roce 1968 absolvovala dálkově FF UK, obor čeština – pedagogika, specializace literární historie (doktorát až v roce 1991). V šedesátých letech působila jako učitelka, za normalizace pracovala jako lesní dělnice a třídička pošty. Signatářkou Charty 77 se stala 13. ledna 1977, jako mluvčí působila od 2. února 1983 do 7. ledna 1984.

Profesně se věnuje zejména ediční přípravě a vydávání spisů Jiřího Ortena a české literární tvorbě v terezínském ghettu. Spolupracuje s pražským divadlem Miriam.

V rámci festivalu Ortenova Kutná Hora a stejnojmenné literární soutěže pro mladé básníky (v současnosti je předsedkyní poroty) založila a řídí edici První knížky, která každý rok představuje jeden básnický debut nadějného mladého autora.

Je matkou herečky a moderátorky Ester Janečkové, kterou má jako nemanželské dítě s Ortenovým starším bratrem Otou Ornestem.[1] Její další dvě dcery jsou Svatava a Dagmar.

Výpis z jejího životopisu (Archiv Bezpečnostních Složek) uvádí : "Politicky jsem nikdy nepracovala. Teprve v září 1968 jsem vstoupila do KSČ, v roce 1970 jsem byla vyloučena".

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Je mojí vlastí hradba ghett? (na tvorbě se podíleli i Kurt Jiří Kotouč, Zdeněk Ornest. Jsou to básně, próza a kresby terezínských dětí) – tato kniha v roce 1995 získala americkou národní cenu jako nejlepší dílo o holocaustu.
  • Zaživa (Opožděný samizdat. Verše z let 1954 – 1967) (2005)

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Svědectví, které nemohlo být vysloveno (svědectví z dob tvrdého komunismu, její výslechy, pronásledování a podobně. Vše je doprovázeno i oficiálními spisy StB) (2007)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 jí byla udělena Cena Václava Bendy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ester Janečková: Neumím se hádat, ona.iDNES.cz, 13. 6. 2006
  2. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2015 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2015 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]