Zdeněk Ornest
| Zdeněk Ornest | |
|---|---|
| Narození | 10. ledna 1929 Kutná Hora  Československo |
| Úmrtí | 4. listopadu 1990 (ve věku 61 let) Praha Československo |
| Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
| Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Příbuzní |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdeněk Ornest, rodným jménem Zdeněk Ohrenstein (10. ledna 1929 Kutná Hora – 4. listopadu 1990 Praha), byl český herec.
Život
[editovat | editovat zdroj]Zdeněk Ohrenstein pocházel ze židovské rodiny obchodníka s textilním a galanterním zbožím Eduarda Ohrensteina (1881–1936) a jeho manželky Berty, rozené Rosenzweigové (1890–1970). Rodina byla umělecky založená. Jeho starší bratr Jiří Orten byl známý český básník, druhý bratr Ota Ornest pak významný český divadelník, hercem byl i jeho synovec Jiří Ornest a herečkami jeho neteře Hana Ornestová a Ester Janečková. Za války byl jako dítě vězněn v terezínském ghettu, odkud byl převezen do Osvětimi a do koncentračního tábora v Dachau.[1][2] Po příjezdu vlaku do Osvětimi ho při třídění Josef Mengele poslal na smrt, ale podařilo se mu přeběhnout do fronty určené k přežití.[3]
Po válce maturoval na kutnohorském gymnáziu a poté studoval herectví na Pražské konzervatoři, která byla během jeho studií přeměněna na pražskou DAMU. Zde absolvoval v roce 1950. První angažmá získal v Krajském divadle v Olomouci, odkud v roce 1952 přešel do Hudebního divadla v Nuslích. V letech 1962 až 1990 hrál v pražském libeňském Divadle S. K. Neumanna, kde hrál významné role, mj. v inscenacích O. Krejči (P. Corneille: Magická komedie, 1975). Krátce před svou smrtí na popud svého bratra, režiséra a překladatele Oty Ornesta, působil v Městských divadlech pražských. Zemřel náhle za nevyjasněných okolností na přejezdu v Dejvicích v listopadu 1990, když ho zachytil vlak.[4]
Měl velmi kultivované vystupování, na divadle, ve filmu i v televizi velmi často hrával různé intelektuály, úředníky, lékaře, učitele apod. Jeho dobrá dikce jej předurčovala i pro hereckou práci v rozhlase a v dabingu. Skvěle recitoval, mj. verše svého bratra J. Ortena.
Práce pro rozhlas
[editovat | editovat zdroj]
- 1990 Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka, tragikomedie o muži, který nedokázal neříct anekdotu. Hudba Vladimír Truc. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Josef Červinka. Účinkují: Tomáš Töpfer, Růžena Merunková, Barbora Kodetová, Marie Marešová, Miloš Hlavica, Jiří Lábus, Zdeněk Ornest, Josef Velda, Oldřich Vízner, Martin Velda, Simona Stašová a Jaroslava Kretschmerová. Natočeno v roce 1990.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ornest Zdeněk. Židovská obec Brno [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Ornest. www.kampocesku.cz [online]. [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/223562235300046/ Kalendárium ČT 7. 1. 2024
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/223562235300046/ Kalendárium ČT 7. 1. 2024
- ↑ Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka. Dvojka [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 331
- Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 37, ISBN 80-86182-51-7
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 33, 109, 110, 116–7, 124–6, 145, 152, 182, 194, 338–340, 348, 360–362, ISBN 80-85625-19-9
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
- Čeští herci
- Čeští Židé
- Herci z Kutné Hory
- Vězni koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau
- Vězni koncentračního tábora Terezín
- Vězni koncentračního tábora Dachau
- Přeživší holokaustu
- Narození v roce 1929
- Narození 10. ledna
- Narození v Kutné Hoře
- Úmrtí v roce 1990
- Úmrtí 4. listopadu
- Úmrtí v Praze
- Oběti silničních dopravních nehod v Česku
- Židé v Kutné Hoře
- Pohřbení na Novém židovském hřbitově na Olšanech