Moravské divadlo Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moravské divadlo Olomouc
Moravske divadlo.jpg
Vznik 30. července 2005
Budova
Kód památky 13617/8-3614 (PkMISSezObr)
Další informace
Olomouc
Olomouc
Souřadnice
Adresa Tř. Svobody 432/33, Olomouc, 779 00, Česko
Ulice Horní náměstí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravské divadlo Olomouc je divadlo je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920.[1] Současným ředitelem je Ing. David Gerneš.

Budova divadla v empírovém stylu z let 1828–1830 s klasicistní fasádou na Horním náměstí v Olomouci postavená na místě původní měšťanské zástavby je od roku 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Moravské divadlo sídlí v budově, která byla postavena podle projektu vídeňského dvorního architekta Josefa Kornhäusela a otevřena 3. října 1830.[3]Divadlo s kapacitou cca 400 diváků patří k nejstarším divadelním budovám v Česku. V roce 1831 byl v budově divadla otevřen i společenský sál Reduta, dnes koncertní síň Moravské filharmonie, v níž se příležitostně hrávalo a dodnes hraje i divadlo.

Divadlo bylo ve městě s německou národnostní většinou čistě německou institucí. Na fasádě budovy byly po roce 1884 umístěny podobizny velikánů německé kultury – Schillera, Goetheho, Mozarta a Wagnera. Pro českou komunitu ve městě bylo divadlo symbolem německé dominance. Proto po roce 1918, kdy byla vyhlášena Československá republika nařídila radnice města, kde Němce vystřídali Češi, odstranit původní busty a dát fasádě divadla „český“ ráz.[4] Němečtí autoři byli odstraněni, zůstaly busty českých klasiků. Divadlo bylo jako české otevřeno 1. září 1920 operou Libuše.

V letech 1924-29 byla provedena rozsáhlá přístavba zadního traktu, v níž je umístěno provozní zázemí. Zásadní se stala přestavba hlavního objektu v letech 1940-41 podle návrhu Karla Fischera, kdy proběhla i úprava průčelí, která z něj odstranila veškerou figurální i dekorativní výzdobu z přelomu 19.a 20. století. Jednoduchá klasicistní fasáda je zakončena trojúhelníkovým štítem s plastikou sochaře Vojtěcha Hořínka znázorňující symboly divadla. Po stranách jsou nad okny umístěny terakotové vlysy. Nad vstupem byla původně od roku 1941 umístěna kamenná moravská orlice. Při obnově průčelí v 90. letech 20. století byla odstraněna a umístěna do lapidária Vlastivědného muzea Olomouc.[2]

Soubor Moravského divadla[editovat | editovat zdroj]

Moravské divadlo Olomouc je jediné divadlo se třemi uměleckými soubory na střední a východní Moravě. Do budovy divadla se chodí především na balet, opery, klasické operety, muzikály, činohry a pohádky, případně do přilehlého sálu Reduta na koncerty Moravské filharmonie. Dnes divadlo patří mezi významné nemovité kulturní památky, současně představuje živé kulturní centrum města i Olomouckého kraje. S dějinami olomouckého divadla je spojeno mnoho významných jmen. Patří k nim například Gustav Mahler, Eduard Haken, Beno Blachut, Iša Krejčí, Oldřich Stibor, Josef Bek či František Řehák. Ze známých hereček zde působily např. Nataša Gollová, Slávka Budínová, Marie Vášová, Zora Rozsypalová.[5]

Ředitelé od roku 1920[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Stuka-Wilkonski (1920–1921)
  • Antonín Drašar (1921–1931)
  • Stanislav Langer (1931–1943)
  • Julius Lébl (1943–1954)
  • Stanislav Křupka (1954–1957)
  • Svetozar Vítek (1957–1976)
  • Josef Srovnal (1976–1985)
  • Miroslav Klimeš (1985–1989)
  • Josef Josefík (1989–1996)
  • Václav Kožušník (1996–2002)
  • Daniel Wiesner (2002–2003)
  • Václav Kožušník (2003–2009)
  • Josef Podstata (2009–2013)
  • Pavel Hekela (2013–2018)
  • David Gerneš (od 2018)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TICHÁK, Milan. Příběhy olomouckých pomníků a hřbitovů. Olomouc: Burian a Tichák, 2016. ISBN 978-80-87274-35-4. S. 68. Dále jen „Tichák (2016)“. 
  2. a b Památkový katalog - 1000123465 - Moravské divadlo. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 
  3. ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 141-142. 
  4. Tichák (2016), str. 67.
  5. Moravské divadlo Olomouc | Historie. www.moravskedivadlo.cz [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRLÍK, V. Moravské divadlo Olomouc 1920–2000: almanach. Olomouc: Moravské divadlo Olomouc, 2000. 152 s.
  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století. Olomouc: Muzeum umění+NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]