František Vnouček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O českém politikovi ČSSD pojednává článek František Vnouček (politik).
František Vnouček
František Vnouček 1935.jpg
Narození 27. prosince 1903
Benešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. června 1960 (ve věku 56 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Ocenění zasloužilý umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Vnouček (27. prosince 1903 Benešov[1]24. června 1960 Praha) byl český herec a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

V divadle působil profesionálně od roku 1925. Byl angažován v letech 19261930 v Českém divadle v Olomouci, v letech 19301932 v Osvobozeném divadle a od roku 1932 v Národním divadle v Bratislavě[2]. V roce 1934 jej odtud angažoval do pražského Divadla na Vinohradech umělecký šéf Dr.Jan Bor[3]. Zde pak působil až do roku 1945[4]. Po 2. světové válce úzce spolupracoval např. s E. F. Burianem. Byl výrazně levicově orientovaný a byl znám také coby velký propagátor sovětského divadelního umění. Stal se po Jindřichu Honzlovi redaktorem časopisu Sovětské divadlo.[5] Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat.[6]

Vytvořil i několik desítek filmových rolí, z nichž patrně vůbec nejznámější je postava mladého středoškolského profesora Voříška ve známém filmu Cesta do hlubin študákovy duše.

Dle paměti Nataši Gollové byl homosexuál.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Benešov
  2. Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih- a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 606
  3. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd.Ústřední národní výbor hl.m.Prahy, Praha, 1958, str. 180
  4. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
  5. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 384, ISBN 978-80-200-1502-0
  6. VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6. S. 327. 
  7. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 437, ISBN 978-80-200-1502-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]