Jiří Šotola

Jiří Šotola
Jiří Šotola
	Jiří Šotola v roce 1965
Narození	28. května 1924; Smidary nebo Semily
Úmrtí	8. května 1989 (ve věku 64 let) nebo 8. srpna 1989 (ve věku 65 let); Praha
Povolání	spisovatel, scenárista, režisér, herec, dramatik, básník, překladatel, redaktor, dramaturg a prozaik
Alma mater	Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Témata	literární činnost, drama, překlad, žurnalistika, divadlo a herectví
Politická příslušnost	Komunistická strana Československa
Děti	Jovanka Šotolová Jitka Šotolová Michálková Jan Šotola
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Šotola (28. května 1924 Smidary – 8. května 1989 Praha)^[1] byl český básník, prozaik, dramatik, herec a divadelní režisér, kterého proslavily především jeho historické romány Kuře na rožni a Tovaryšstvo Ježíšovo.

Biografie

Po maturitě (1942) byl nuceně nasazen jako pomocný dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem a začal studovat dramatické oddělení Státní konzervatoře, studia mohl dokončit – vzhledem k uzavření škol, jež se týkalo i konzervatoře – až v roce 1947. Po válce vystudoval herectví na DAMU (1951); souběžně byl zapsán na FF UK (zde po šest semestrů studoval filosofii a estetiku; studia ale nedokončil).

Spolu s mj. Miroslavem Florianem a Karlem Šiktancem patřil mezi tzv. básníky všedního dne kolem časopisu Květen, kteří se snažili změnit tehdejší patosu plnou poezii a vrátit do ní realitu jako hlavní téma. Byl i šéfredaktorem Května, a to od roku 1958 do jeho zrušení^[1], po němž pracoval v časopise Kultura a v Literárních novinách. V letech 1964 až 1967 byl prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů.^[1]

Od roku 1970 měl zakázáno publikovat; v r. 1975 provedl „sebekritiku“ a jeho díla mohla opět vycházet.

Jako herec a režisér působil v divadle v Hradci Králové.

Šotolovu báseň Dezertér ze sbírky Za život zhudebnil v roce 1982 Jaromír Nohavica (jako Dezertér (Stál voják na dešti)).^[2]

Dílo

Náhrobní kámen (1946) – sbírka básní
Červený květ (1955)
Za život (1955)
Óda na hazard – zde projevuje kladný vztah k dobrodružství
Čas dovršený
Svět náš vezdejší (1957) – básnická sbírka, tzv. poezie všedního dne, laděno velmi pacifisticky, objevuje se zde varování před atomovou válkou.
Venuše z Mélu (1959) – básnická sbírka, milostná poezie (ukázka básně)
Bylo to v Evropě (1960) – protiválečná poema s židovskou tematikou, projevuje zde snahu pochopit „smysl dějin“. Dílo je oslavou socialismu.
Hvězda Ypsilon (1962) – básně s častým tématem stárnutí, smrti i koloběhu života, pravděpodobně jeho nejznámější sbírka. Základ sbírky tvoří čtyři básně na smrt V. Tháma, K. H. Máchy, přírodovědce J. B. Lamarca a politika Antonína Bendy. Myšlenkou zde je, že smrt hodnotí život.
Poste restante (1963) – sbírka, ve které jsou básně ve formě fiktivních dopisů, psaných židovské dívce své lásce z mládí. Tato dívka zde funguje jako jeho svědomí.
A co básník : antologie české poezie 20. století (1964)
Co a jak (1964) – sbírka básní; verše jsou velmi pesimistické, pochybuje zde o smyslu života
Podzimníček (1967) – sbírka básní
Psí hodinky (1968) – výbor ze sbírek Hvězda Ypsilon, Co a jak, Podzimníček a úryvek ze hry Antiorfeus
Oranžová ryba (1968) – výbor z milostné poezie s motivy hledání smyslu života v moderní době
Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) – historický román z doby po konci třicetileté války na panství Košumberk, kterou zahájil svoji prozaickou činnost; děj se soustřeďuje na hraběnku Marii Maximiliánu Slavatovnu, skromnou vdovu, která se zřekla majetku ve prospěch jezuitského řádu, další významnou postavou je i o svém poslání pochybující páter Had, člen Tovaryšstva Ježíšova (Jezuitů). Podle románu byl natočen stejnojmenný chorvatský film (2004).
Kuře na rožni (1974 v samizdatu, 1976 v nakladatelství Československý spisovatel) – mistrný román z doby napoleonských válek; hlavním hrdinou je zběh Matěj Kuře, který se přidá k potulným hercům a loutkařům; je úspěšný, dostane se až do Benátek. Po návratu do Čech je přijat do hraběcích služeb jako pořadatel divadelního představení na zámku v Litomyšli. Toto jeho působení ale dopadá jinak, než očekával. Román byl zdramatizován Zdeňkem Potužilem v Divadle na okraji v roce 1979.
Waterloo (1967) – divadelní hra
Julián Odpadlík (1970) – televizní hra
Ajax : Komedie o 3 dějstvích (1977)
Svatý na mostě (1978) – historický román; postava Jana Nepomuckého, pražského generálního vikáře, který byl r. 1393 na králův rozkaz shozen z mostu do Vltavy; Nepomucký je zde zobrazen jako „malý český člověk“, kterého přejely dějiny
Možná je na střeše kůň: Komedie o 3 obrazech (1980)
Pěší ptáci (1981)
Bitva u Kreščaku (1982)
volná trilogie:
- Malovaný děti (1983)
- Róza Rio (1986)
- Podzim v zahradní restauraci (1988)
Padalo listí, padala jablíčka (1985) – poeticko-skeptické drama
Osmnáct Jeruzalémů (1986) – novela o křížové výpravě zfanatizovaných dětí do Svaté země
A jenom země bude má : Máchovská variace : Hra o 2 dílech, (1987)
Podzim v zahradní restauraci (1988)
Cesta Karla IV. do Francie a zpět – drama
Antiorfeus – drama
Chicago – drama
Bellevue – drama
Příběh lásky a cti – scénář k filmu o J. Nerudovi a K. Světlé.

Přeložil několik básní B. Pasternaka, B. Sluckého.

Reference

↑ ^a ^b ^c Jiří Šotola na stránkách Slovník české literatury po roce 1945
↑ Archiv pod lupou, Dezertér (1982), Nohavica.cz [cit. 2023-12-21] (příběh zhudebnění básně Dezertér)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Šotola na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Šotola
Jiří Šotola ve Slovníku české literatury po roce 1945
Archiv Českého rozhlasu "Za básníkem všedního dne"

[slovnik-1] Jiří Šotola na stránkách Slovník české literatury po roce 1945

[dezerter-2] Archiv pod lupou, Dezertér (1982), Nohavica.cz [cit. 2023-12-21] (příběh zhudebnění básně Dezertér)

[1]

[2]