Václav Thám

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Šimon Václav Thám
Jan Šimon Václav Thám
Jan Šimon Václav Thám
Narození 26. října 1765
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí okolo 1816
Halič
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání herec, spisovatel, režisér, dramatik a divadelní herec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
bratr Karel Ignác Thám

Jan Šimon Václav Thám (26. října 1765 Praha[1] – okolo 1816 Halič) byl český básník, dramatik, překladatel, herec a režisér.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1765 ve Valdštejnském paláci v Praze Václavovi Thámovi z Rožďalovic a jeho ženě Magadaleně. Oba rodiče pocházeli z valdštejnského panství, byli osobně svobodní a působili na dvoře hrabat Valdštejnů.

V letech 17751780 navštěvoval akademické gymnázium v Praze a v letech 17801782 vystudoval filozofii [2]. V roce 1784 se stal úředníkem pražské policie. Po četných stížnostech na arogantní chování jeho i dalších mladíků v řadách policie (nemajíce potřebných zkušeností, dopouštějí se prý přehmatů a povyšují se nad občany, dávajíce jim s oblibou cítiti svoji úřední moc), byl nucen policejní službu opustit.[3].

Poté přešel k divadelní kariéře. Stal se jedním z hlavních činitelů Boudy, později i divadla U Hybernů. Roku 1793 jej kvůli problémům s alkoholem propustili z Mihulovy společnosti, ale vzápětí byl přijat do Vasbachovy společnosti.

Přispíval články do časopisů, v období 17891790 redigoval Schönfeldské král.pražské noviny.

Roku 1799 odjel z Prahy a hrál na různých místech nejen v Čechách. V letech 18121813 působil u Kronesovy společnosti, odkud přestoupil roku 1816 k společnosti Viovově.

Legendy a nejasnosti rodinného života a posledních let[editovat | editovat zdroj]

Podle všeobecně tradované verze první žena, dcera ředitele Heina, (nikoliv Jaquese Butteaua, jak uvádí Alois Jirásek v F. L. Věkovi) byla němá, ale po porodu začala mluvit. Od Tháma později utekla s nějakým hercem. Thám údajně šel k jejímu hrobu, kde zemřel.

Národní listy z roku 1889, tedy z doby, kdy vyšel teprve první díl Jiráskova F. L. Věka, ještě legendu o putování k hrobu nevěrné manželky neuvedly. Autor fejetonu však znal příběh němé manželky; pouze mu nebylo jasné, zda byl Václav Thám ženat jednou nebo dvakrát a ke které z manželek se příběh vztahoval.[4] Lexikon české literatury z roku 2008 již zpřesnil, že Václav Thám byl ženat dvakrát. Poprvé se oženil roku 1793 s Josefou, dcerou herce Heima, která zemřela asi roku 1793. Podruhé se oženil s německou herečkou J. Groisingerouvou, se kterou a s dalšími herci opustil Prahu a založili německy hrající divadelní společnost. Zemřel v Haliči roku 1816 nebo počátkem roku 1817.[5]

Stejně tak nelze potvrdit ani vyvrátit tradovaný příběh, že ostatky Václava Tháma byly z Haliče převezeny do Prahy a uloženy na Olšanských hřbitovech do hrobu jeho bratra Karla Ignáce. Tento hrob již dnes nelze identifikovat.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Napsal asi 50 her, zachovala se pouze část (z některých známe pouze názvy). Byl to jakýsi první český divadelník, sháněl lidi, kteří by byli schopni psát české hry. Sám také překládal z němčiny. Jeho hry jsou plné nadšení, ale kvalitou by dnes asi neobstály.

  • Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera
  • Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy
  • Švédská vojna v Čechách aneb Udatnost pražských studentů
  • Zpěvy z nejvýbornějších 12 zpěvoher
  • Básně v řeči vázané – sbírka básní od různých autorů

V roce 1785 vydal reprezentativní dvojdílný sborník-almanach Básně v řeči vázané. Oba díly se vždy člení na 3 části. Ve vstupním oddíle Thám shromáždil ukázky ze starší české poezie, včetně veršů Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic či Jana Amose Komenského, aby tak dokázal, že současná tvorba má své předchůdce a opory. Druhý oddíl sborníku vždy obsahoval překlady, a to hlavně z dobově módních německých anakreontiků opěvujících smyslové prožitky, přírodní krásy, víno a ženy. V závěrečných oddílech pak byla uvedena vlastní tvorba Thámova a jeho spolupracovníků, která měla rovněž anakreontický charakter.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu, kostel Panny Marie Na louži, PML N6
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 522
  3. Roubík, F.: Počátky policejního ředitelství v Praze
  4. Národní listy, 3.5.1889, s. 1, Ze života starých herců pražských
  5. MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha : Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 896–898.  
  6. Farnost Žižkov:I. olšanský hřbitov

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]