Bouda (divadlo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Královské-císařské vlastenecké divadlo (Divadlo Bouda)
Chybí zde svobodný obrázek
Stát České královstvíČeské království České království
Místo Královské hlavní město Praha
Budova
Otevření 11. května 1786
Uzavření 1789
Demolice 1789
Další informace
Adresa Koňský trh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divadlo Bouda (11. května 17861789) bylo založeno pod jménem Královské-císařské vlastenecké divadlo českou divadelní společností (Jan Šimon Václav Thám) kvůli zájmu o české hry. Stálo v Praze na Koňském trhu (nynější Václavské náměstí) a bylo dřevěné. Kvůli finančním potížím byla budova roku 1789 uzavřena a stržena.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bouda stála ve spodní části Václavského náměstí, kde dříve stávaly novoměstské kotce. Byť to byla lehká budova vystavěná jen z fošen, její jedinečnost spočívala v tom, že se zde hrálo česky. Nedostatek kvalitních českých autorů a překladatelů tím však zároveň vedl k poklesu kvality divadelních her. Hrály se zde především historické hry z českých dějin, dále oblíbené frašky a rytířské hry.

Pro své finanční potíže (dluhy) byla budova roku 1789 stržena. Poté divadelní společnost hrála na mnoha místech v Praze, od roku 1792 bylo toto divadlo přesunuto do zrušeného kláštera U Hybernů.

Likvidace budovy divadla bývá často vykládáno jako snaha potlačit češtinu, popř. jako projev nepřátelství německy mluvící části obyvatelstva. Pravda je ovšem taková, že se toto divadlo nebylo schopné uživit z důvodu nízké kvality představení a výhradně české produkci.[zdroj?]

Popis divadla[editovat | editovat zdroj]

Josef Jiří Stankovský v románu Vlastencové z Boudy (1877) popisuje budovu divadla takto:

Bouda tato, jak již z názvu vysvítá, dřevěná, uvnitř plátnem potažená a slámou vycpaná, stála uprostřed koňského trhu naproti hospodě „u císařských“, zadním průčelím proti kašně, na níž nalezala se socha knížete Václava později více do předu pošinutá. Bylo to stavení podlouhlé, nepříliš vysoké a dosti primitivně zbudované, podobající se spíše nějaké kůlně či boudě, jakou vídáme u nynějších majitelů zvěřinců a opičích divadel; nebylo ani natřeno. Pouze na průčelí jeho zavěšený císařský orel, kolem něhož skvěly se v obou zemských jazycích zlaté nápisy „c. k. vlastenecké divadlo“, označovaly, že nalezáme se před chrámem nádherné bohyně Thalie.
— Josef Jiří Stankovský: Vlastencové z Boudy[1]

Osobnosti spojené s Boudou[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Uváděné divadelní hry v Bouděː

  • Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera (Václav Thám)
  • Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy (Václav Thám)
  • Masné krámy (Prokop František Šedivý) – pražská fraška
  • Pražští sládci (Prokop František Šedivý) – pražská fraška

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STANKOVSKÝ, Josef Jiří. Vlastencové z Boudy. Praha: Theodor Mourek, 1877. Dostupné online. Kapitola Bouda a její předchůdcové, s. 72.