R.U.R.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: R.U.R. (opera).
R.U.R.
Autor Karel Čapek
Původní název R.U.R.
Jazyk čeština
Žánry science fiction a Vzpoura strojů
Datum vydání 1920
Některá data mohou pocházet z datové položky.
R.U.R. 1939

R.U.R. (zkratka z Rossumovi univerzální roboti) je vědeckofantastické drama o třech dějstvích Karla Čapka z roku 1920.

Autor zde varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za 1. světové války). V této hře poprvé zaznělo slovo robot, které na Karlovu výzvu navrhl jeho bratr Josef. „Ale já nevím,“ řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“ „Tak jim řekni roboti,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to. Karel Čapek původně uvažoval o slově „labor“.[1]

Divadelní hra byla přeložena do více než třiceti jazyků vč. esperanta.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Scéna z prvního dějství.

Úvodní dějství se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na ostrově výrobny robotů, kde žije pouze 6 mužů. Celou výrobu provádějí roboti. Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, která chce roboty zrovnoprávnit a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starého Rossumema a jeho synovce. Nakonec se vdá za ředitele Harryho Domina.

Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války.

Nakonec se několik robotů vzbouřilo, ustanovilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě porazilo a nenechalo nikoho přežít. Nakonec dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, protože on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života). Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, ten však spálila Helena předtím, než ji zabili.

Jednou v noci ho vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jednomu na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva. Tento závěr je poměrně jasný odkaz směrem k Bibli. A je velmi symbolický.

Roboti v R.U.R.[editovat | editovat zdroj]

Roboti v Čapkově hře nejsou roboty v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, jak o něm píše Mary Shelley. Jsou biologickými entitami, jejichž části se montují dohromady jako automobily.

V jistém smyslu se podobají nejmodernější koncepci živých forem stvořených člověkem (jako jsou replikanti ve filmu Blade Runner nebo Cyloni v nové verzi seriálu Battlestar Galactica). V Čapkově době ale neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství. Jeho roboti jsou biologické stroje, jsou sestaveni jako protiklad k tomu, že by rostli nebo se narodili.

Film[editovat | editovat zdroj]

V roce 1938 byl natočen podle této divadelní hry krátký 35minutový britský film produkovaný BBC.[2] V roce 2016 má být podle této hry natočen americký film, který bude režírovat James Kerwin.[3].

Opera[editovat | editovat zdroj]

V roce 1977 napsal podle hry R.U.R. stejnojmennou operu Zdeněk Blažek.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Světová premiéra hry R.U.R. měla být na Národním divadle v Praze. Jak však v roce 1927 uvedly Lidové noviny, původní termín byl odložen na 25. ledna 1921. Královéhradecký ochotnický soubor Klicpera, který měl mít premiéru téže hry krátce po Národním divadle, se o odložení nedozvěděl. Tak se světová premiéra odehrála 2. ledna 1921 v Hradci Králové.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lidové noviny, 24.12.1933, s.12, Karel Čapek: O slově robot
  2. http://www.imdb.com/title/tt0261938/
  3. http://www.imdb.com/title/tt1300594/
  4. Lidové noviny, 28.1.1927 odpol., s.1, Kde byla premiéra R.U.R.
  5. Databáze amatérského divadla, soubor Klicpera

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 110, 146, 169, 238
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 59, 71, 73, 74, 77, 122, 131, 150, 152, 169, 172, 185, 402, 406, 411, 438, 591, 605, 611–2, 647

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]