František Paul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Paul
Franta Paul a Růžena Ledvinová ve Viplerově operetě „Dvě srdce na prodej“
Franta Paul a Růžena Ledvinová ve Viplerově operetě „Dvě srdce na prodej“
Základní informace
Narození28. dubna 1898
Pardubice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. listopadu 1976 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníherec, režisér, hudební skladatel, textař, divadelní režisér, hudebník, zpěvák, překladatel a libretista
Manžel(ka)Eva Šenková
DětiJana Paulová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Paul (28. dubna 1898 Pardubice[1]8. listopadu 1976 Plzeň) byl český herec, zpěvák-tenorista, režisér, libretista, překladatel a hudebník (klavírista, varhaník a divadelní kapelník), 17. srpna 1921 v Pardubicích se oženil se svou kolegyní herečkou Vlastou Kleinovou (1900–1982), po rozvodu se 27. října 1927 v Moravské Ostravě oženil s operní zpěvačkou Boženou Smetanovou (1894), ale v roce 1947 i toto manželství skončilo, jeho třetí manželkou se stala herečka Eva Šenková, se kterou měl dceru herečku Janu Paulovou. Celkem měl 7 dětí.

Život[editovat | editovat zdroj]

S uměleckou činností začínal ještě jako gymnaziální student, kdy se učil hrát na klavír i na varhany, kromě toho také ochotnicky hrál divadlo. V 6. třídě gymnázia (v sextě) v roce 1916 ze studií zběhl a odešel hrát a zpívat k soukromým kočovným divadelním společnostem, kde působil až do roku 1919. Poté působil jako herec a zpěvák v několika oblastních divadlech (Plzeň, České Budějovice a Ostrava). V první polovině 30. let 20. století začal hrát na různých operetních v Praze a v Brně. Po válce byl 7 let šéfem operety v Olomouci, od roku 1954 působil v Hudebním divadle Karlín, kde nejen hrál a zpíval, ale pracoval zde zejména jako divadelní režisér.

Byl i výrazným slovním komikem a klaunem s dobrou mimikou, který se dobře uplatnil i v českém filmu, kde si bezmála za 40 let postupně zahrál několik desítek rolí, těžiště jeho filmové tvorby však spadá zejména do 30. a 40. let 20. století, od 50. let se před kamerou objevoval víceméně sporadicky. Před filmovou kamerou se objevil poprvé v roce 1933 ve snímku U svatého Antoníčka, naposledy pak v roce 1972 ve filmu Akce Bororo.

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1933 – U svatého Antoníčka, redaktor, režie Svatopluk Innemann
  • 1934 – Hej rup!, zřízenec u Worsta, režie Martin Frič
  • 1938 – Vzhůru nohama, režie Jiří Slavíček
  • 1940 – To byl český muzikant, muzikant Vocásek, režie Vladimír Slavínský
  • 1940 – Madla zpívá Evropě, dudák Voříšek, režie Václav Binovec
  • 1941 – Advokát chudých, veřejný posluha Randák, režie Vladimír Slavínský
  • 1941 – Kristián, vrchní Robert, režie Martin Frič
  • 1941 – Hotel Modrá hvězda, zpěvák, režie Martin Frič
  • 1942 – Karel a já, šofér, režie Miroslav Cikán
  • 1946 – Lavina, výčepní Václav, režie Miroslav Cikán
  • 1952 – Slovo dělá ženu, Jakubec, režie Jaroslav Mach
  • 1956 – Hrátky s čertem, lokaj, režie Josef Mach
  • 1972 – Akce Bororo, Cipro, režie Otakar Fuka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených Pardubice-Zelené Předměstí (1897-1899) , sign. 4470, ukn 7209, str. 158. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]