Akce Bororo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akce Bororo
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazyk Česky
Délka 93 min
Žánr Sci-fi
Námět Drahoslav Makovička
Scénář Otakar Fuka
Drahoslav Makovička
Irena Drahoňovská
Režie Otakar Fuka
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Svatopluk Matyáš
Božidara Turzonovová
Antonín Brtoun
Zita Kabátová
Jiří Pleskot
Otakar Brousek st.
Vlastimil Brodský
Hudba Petr Hapka
Kamera Josef Hanuš
Střih Jan Chaloupek
Výroba a distribuce
Premiéra 1. prosince 1973
Distribuce Ústřední půjčovna filmů
Akce Bororo na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akce Bororo je československý sci-fi film režiséra Otakara Fuky z roku 1972. Pojednává o setkání s mimozemskou civilizací a tajemném léku z Amazonie. Scénář byl napsán volně dle románu Expedice Élauné od Miroslava Hanuše.[1]

Děj filmu[editovat | editovat zdroj]

Charakteristika děje a natáčení[editovat | editovat zdroj]

Na začátku filmu je v pozůstalosti cestovatele Friče nalezena zmínka o zázračném indiánském léku. Kromě českého vědce pátrají po tomto léku i zahraniční špióni a krásná mimozemšťanka. Ukáže se, že lék je nadějí pro záchranu mimozemské civilizace. Proto po něm dva mimozemšťané pátrají. Při svém pátrání zahynou, ale krátce na to se na Zemi objeví jejich nástupci. Pátrání pak pokračuje jak v Československu, tak v Brazílii.

Film sám o sobě není nijak komplikovaný ani rafinovaný. To ostatně nebyla většina filmů té doby. Hvězdné na něm jsou herecké výkony – Božidara Turzonovová se svou měkkou češtinou a uvěřitelnou zranitelností jednoznačně kraluje. Dámy, mimochodem skvělá instruktáž co dělat, nabouráte-li auto. Seturi je jasný odkaz na Spocka ze Star Treku. Vlastimilu Brodskému věříte, že touží objevit planety kolem Mayi. Západní farmaceutičtí agenti jsou jaksepatří prohnilí, až se jeden pousměje. Film dále těží z dobře vybudované atmosféry prostředí. Opravdu jste v jižní Americe, plovoucí mrtvola v řece je jedním z nejlepších hororových efektů socialistického filmu a záběry z přeletu nad Tatrami jsou nádherné. Politika do filmu prosakuje jen v omezené míře, svazákem je jen hlavní hrdina. A to ještě ne moc. Příjemná, odpočinková a nezatěžující zápletka.

Film dostal mnohem menší rozpočet, než kolik se z výsledku zdá. Amazonka se točila na slepém rameni Dunaje a záběry z Rio de Janeira přivezla československá fotbalová výprava. Při točení scény přistání mateřské lodi zavládla soudnost a výsledek neurazí.

Film byl spolu s Morgianou „oceněný“ jako nejhorší film roku. Tehdejší kritika žánru sci-fi nepřála a vzhledem k politické situaci v době točení snímku se film ani nemohl dotknout „existenčních“ témat, jak se u sci-fi čeká. Nicméně, je to jeden z mála pravých českých vědeckofantastických filmů a své místo si na čestné poličce zaslouží.

Vlastní děj[editovat | editovat zdroj]

V pozůstalosti cestovatele Friče je doktorem Junkem, který se zná s paní Fričovou, nalezena zmínka o zázračném indiánském léku. Po tomto léku pátrají i dva mimozemšťané, Seturi a Ori-Ana, kteří Junka sledují. Aby se Ori-Ana dostala do Junkovy blízkosti, „náhodou“ mu nabourá auto. Junkovi se představí jako Zuzana Kettnerová, která žije s rodiči v Brazílii. Junek Ori-Anu pozve do restaurace. Když se spolu procházejí, Junek se podivuje nad tím, že jí nevadí intenzivní letní světlo, načež mu Ori-Ana odpoví, že je na intenzivní světlo zvyklá, protože u nich doma je světlo ještě intenzivnější. Junek se do Ori-Any zamiluje a stráví spolu nějaký čas v Tatrách. Junek s Ori-Anou navštíví dr.Burgera, astronoma, který se zajímá o hvězdu Mayu, neboť se domnívá, že by okolo ní mohli obíhat planety. Ori-Ana se podívá do dalekohledu a Burgerovi vypráví, že okolo Mayi obíhají dvě planety a popíše mu je. Burger jí ale nevěří. V Tatrách zjistí dr.Junek náhodou, že Ori-Aniny sluneční brýle jsou vlastně fotoaparát, na kterém jsou zachyceny různé snímky Junka. Rovněž nachází fotografie stromu Bororo a pochopí, proč se Oriana snažila využít jeho známosti s paní Fričovou. U Fričů pak změní v mapě polohu kmenu Bororo a snaží se tak svést Orianu na falešnou stopu. Ori-Ana pak tuto mapu nachází v deníku Alberta Friče a se Seturim odléta do jižní Ameriky. Do jižní Ameriky odlétá i dr.Junek, aby zjistil, že v místech, kde má žít kmen Bororo, stojí hlavní město Brazílie. Proto alespoň navštíví doma Zuzanu Kettnerovou (Orianu), načež zjistí, že žena, kterou v Praze pod tímto jménem poznal, je někdo úplně jiný.

Po Junkově návratu do Československa ho opět kontaktuje Ori-Ana a Seturi. Junek Orianu donutí k vysvětlení její činnosti, nevěří však, že se jedná o mimozemšťanku.

Ori-Ana požádá Junka, aby ji vzal na místo, kde má přistát kosmická loď mimozemšťanů. Cestou jsou přepadeni cizímí agenty, přičemž Junek uprchne a Seturi je, při pokusu zachránit Orianu, zastřelen. Paní Fričové se rozstoná pes, a tak mu dá lék, který jí zbyl po manželovi. Junek se rozhodne lék prozkoumat a s kolegou provedou experiment. Ten ale dopadne katastrofálně, načež si Junek uvědomí, že za to může voda, protože ve Fričově pozůstalosti je o léku zmínka, že „stačí jenom kapička vody navíc a Bororo už ne život, Bororo pak nic“. Dojdou k závěru, že to je důvod, proč Frič nechtěl lék zpřístupnit pro veřejnost, neboť by mohl být použit jako účinná zbraň.

Ori-Ana pátrá po Junkovi u paní Fričové, kde se dozví, že Dr. Junek asi zkoumá v laboratoři starý indianský lék, který mu dala. Ori-Ana vyhledá na hvězdárně Dr. Burgera a žádá jej o pomoc a nakontaktování na Junka. Cestou vlakem za dr. Junkem je agenty otrávena a skončí v nemocnici, kde jí však lékaři nedokážou pomoci. Burger informuje o situaci Junka, který se snaží Ori-Anu zachránit Bororem. Ona to však odmítne a umírá. Při následné honičce agentů s Dr. Junkem agenti zahynou.

Junek se vrátí k práci ve výzkumné laboratoři. Po nějaké době je mu oznámeno, že má návštěvu. Tou návštěvou jsou dvojníci Seturiho a Ori-Any.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Božidara Turzonovová Ori-Ana alias Zuzana Kettnerová
Svatopluk Matyáš doktor Junek
Vlastimil Brodský docent Burger
Zita Kabátová – (mluví Blanka Bohdanová) Draga Fričová
Otakar Brousek docent Nousek
Antonín Brtoun Seturi
Oldřich Lukeš Zeman, ředitel výzkumného ústavu
Václav Štádler špion Scarletti
Otto Ševčík Krause, bývalý nacista
Jiří Krampol Krauseho spolupracovník
Karel Augusta inženýr Šebestík
Jiří Pleskot Chaloube
František Paul redakor Cipro
Lorna Vančurová skutečná Zuzana Kettnerová
Olga Jungová matka Zuzany
Radovan Lukavský hlas A. V. Friče

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 18. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]