Václav Binovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Binovec
Narození 18. září 1892
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. února 1976 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Binovec, pseudonym Willy Bronx, (18. září 1892 v Praze[1]29. února 1976 v Praze) byl český filmový scenárista a režisér, filmový organizátor, funkcionář a podnikatel, který – mimo jiné – proslul svojí kolaborací s nacistickými okupanty v letech 19391945 v období Protektorátu Čechy a Morava. Nicméně jedná se o jednu z průkopnických osobností moderní české kinematografie.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Václav Binovec se u svého otce vyučil drogistou, ale nakonec vystudoval reálku v Praze. V letech 1910 – 1911 sloužil v armádě jako jednoroční dobrovolník a v roce 1916 narukoval do války. Stal se poručíkem rakousko-uherské armády. V bojích byl těžce zraněn do hlavy a v roce 1917 uznán stoprocentně invalidním [2].

První zkušenosti s filmem[editovat | editovat zdroj]

U filmu začínal už před první světovou válkou, kdy jezdil po Evropě a získával informace a zkušenosti s tehdy novým odvětvím zábavního průmyslu v nově vznikajících filmových ateliérech. Po válce, v roce 1918, založil svoji vlastní produkční a distribuční firmu Wetebfilm, do které vložil veškerý rodinný majetek. Po smrti otce prodal i jeho obchod Na Poříčí, aby uhradil své dluhy. Jeho firma filmy dovážela (např. ze Sovětského svazu [3]) i tvořila. Často natáčel v Německu. Jeho životní družkou a tvůrčí partnerkou byla tehdy jedna z prvních hvězd éry němého filmu Suzanne Marwille.

Herec, režisér, producent[editovat | editovat zdroj]

Jeho firma však v polovině 20. let zanikla. Z této éry českého němého filmu je patrně umělecky nejvýznamnější jeho snímek Děvče z Podskalí z roku 1922. V některých ze svých filmů vystupoval i jako herec (např. role apače Freda ve filmu A vášeň vítězí z roku 1918 – zde hrál pod pseudonymem Willy Bronx) [4].

Mezi jeho nejhodnotnější filmy patří válečná drama Jízdní hlídka z roku 1936 a Poručík Alexander Rjepkin z roku 1937 a dále také tragikomedie Městečko na dlani z roku 1942, natočená na motivy známého románu Jana Drdy. V roce 1940 natočil snímek Madla zpívá Evropě s velmi talentovanou herečkou a zpěvačkou Zdenkou Sulanovou.

Kolaborace[editovat | editovat zdroj]

V době protektorátu otevřeně kolaboroval s okupační mocí, za což byl také po 2. světové válce odsouzen a tři roky vězněn. Václav Binovec vstoupil již v roce 1926 do Národní obce fašistické, a v roce 1939 do organizace Vlajka, ze které byl ale v roce 1940 vyloučen [5]. Několik týdnů před nacistickou okupací vstoupil do Národního tábora fašistického, kde byl zvolen místopředsedou. 16. března 1939 se podílel na nepovedeném fašistickém pokusu o arizaci ateliérů na Barrandově [6]. Během natáčení filmu Městečko na dlani byl patrně z jeho osobního popudu podruhé zatčen nacistickým gestapem herec a písničkář Karel Hašler[7], který v roce 1941 zahynul v koncentračním táboře Mauthausen. Kromě toho poslal Binovec v roce 1942 udání na Emila Sirotka, které adresoval přímo ministrovi Emanuelu Moravcovi [8]. Další umělecká tvorba mu po válce již nebyla dovolena.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Rocha na Žižkově v Praze
  2. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 31, ISBN 80-86182-51-7
  3. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 32, ISBN 80-86182-51-7
  4. Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930, Orbis, Praha, 1959, str. 201
  5. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 35, ISBN 80-86182-51-7
  6. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 25, ISBN 80-86182-51-7
  7. Karel Hašler má v Praze konečně pomník – rozhlas.cz, 31. 10. 2009
  8. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 33, ISBN 80-86182-51-7

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 180
  • Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu. Propaganda, kolaborace, rezistence, Libri, Praha, 2007, str. 219-231, ISBN 978-80-7277-347-3
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930, Orbis, Praha, 1959, str. 201, 203–4, 206, 208–9, 213, 216–7, 219, 222, 224, 227–8, 230, foto 111, 112
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 39, 100, 102, 160, 169, 198, 204, 216, 231
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, 2006, str. 25–35, 40–2, 95–6, 98, 100–103, 106–111, 113, 125, 135, 159, 162, 171, 192–9, 205, 230–4, 240–2, 248, 252, 270–3, 290, ISBN 80-86182-51-7
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 54. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 99-100. 
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 58, 60, 61, 117, 119, ISBN 80-85837-35-8
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 175–6, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 188–9, 205, ISBN 80-85625-19-9
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 514. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]