Miloš Konvalinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Konvalinka
Základní informace
Narození 3. ledna 1919
Nové Město na Moravě, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 27. listopadu 2000 (ve věku 81 let)
Brno
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Konvalinka (3. ledna 1919 Nové Město na Moravě27. listopadu 2000 Brno) byl český dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem hudebního skladatele Karla Konvalinky. Základy hudebního vzdělání tak získal v rodině. Absolvoval reálné gymnázium v Brně a vstoupil na brněnskou konzervatoř. Studoval skladbu u Jaroslava Kvapila, dirigování u Quido Arnoldiho a klavír u Františka Schäfera.

Po absolvování konzervatoře působil jako operní dirigent v divadle v Göttingenu. Po skončení 2. světové války byl jednu sezónu korepetitorem a dirigentem v Divadle 5. května v Praze a poté opět jednu sezónu v Městském divadle v Ústí nad Labem (dnes Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem). V roce 1948 se stal šéfem opery v Košicích a v letech 19491951 působil v Karlových Varech jako hlavní dirigent Karlovarského symfonického orchestru.

V roce 1951 trvale zakotvil v Olomouci. Tři roky byl zástupcem šéfa Moravské filharmonie a současně pracoval jako redaktor vysílání symfonické a komorní hudby v olomouckém rozhlasovém studiu. Řídil rozhlasové nahrávky většiny československých symfonických a komorních orchestrů. Roku 1973 se stal šéfem opery Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci (dnes Moravské divadlo Olomouc).

V roce 1977 odešel do Prahy a stal na dva roky šéfem opery Národního divadla. Od února působil jako ředitel hudebního vydavatelství Panton. Pracoval v různých funkcích ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a jako host vystupoval na koncertech předních našich i zahraničních orchestrů. Byl často zaměstnán jako dirigent v rozhlasových studiích a vydal na 80 gramofonových nahrávek a na svém kontě má i okolo 30 operních inscenací.

V polovině 80. let odešel do důchodu a odstěhoval se do Brna. K dirigentskému pultu se už vracel jen příležitostně.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Jarní symfonie, 1941–43
  • Suita ke hře Nazima Hikmeta: Josef a bratří jeho, 1954
  • Symfonická báseň pro housle a velký symfonický orchestr, 1956

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Stará viola (písně, 1944)
  • Vyznání (písňový cyklus, 1954)
  • Milovaná zem (kantáta, 1955)
  • Zem, z níž jsme vyšli (písňový cyklus, 1960)

Melodram[editovat | editovat zdroj]

  • Frývaldov, 1954

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Miniatury, 1939
  • Fantazie, 1944
  • Dvě dumky, 1954

Komorní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Téma s variacemi pro hoboj a klavír, 1940
  • Dvě skladby pro housle a klavír, 1944

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška. Praha 1961
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Karel Steinmetz: K jubileu Miloše Konvalinky, olomouckého dirigenta. Kulturní měsíčník 7, 1982, č. 1, s. 41–42
  • Oldřich Pukl: Československý rozhlas a Československá televize. Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984, s. 79–87
  • Alena Martínková Čeští skladatelé současnosti. Praha 1985
  • Vladimír Gregor: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987, s. 25–27 a 180–181
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy 2. Ostrava 2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]