Přeskočit na obsah

František Schäfer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Schäfer
Základní informace
Narození3. dubna 1905 nebo 30. dubna 1905
Břeclav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. července 1966 (ve věku 61 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba
Povoláníklavírista, hudební skladatel a hudební pedagog
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Schäfer (3. dubna 1905, Břeclav[1]29. července 1966, Brno) byl český klavírista, hudební skladatel a hudební pedagog.

Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec, František Schäfer (18751962), byl profesorem hudby na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Svého syna vyučoval hře na klavír od tří let až do jeho vstupu na konzervatoř.

Nejprve studoval na reálném gymnáziu v Příboře, ale již v době gymnaziálních studií byl mimořádným posluchačem dirigentského a klavírního oddělení brněnské konzervatoře. Na klavír byl nejprve žákem Ludmily Tučkové a po maturitě na gymnáziu se stal žákem Jaroslava Kvapila. Absolvoval již v roce 1925 a následující dva roky studoval na mistrovské škole v Praze u Viléma Kurze.

Vojenskou službu absolvoval v Místku, Opavě a v Brně-Židenicích, ale po roce byl z armády propuštěn a nastoupil jako učitel hry na klavír na hudební školu v Moravských Budějovicích. V roce 1929 se stal korepetitorem a učitelem obligátního klavíru na brněnské konzervatoři. Byl rovněž korepetitorem Zemského divadla a studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1935 byl na konzervatoři jmenován řádným profesorem klavíru a působil zde až do své smrti. V letech 19461949 učil rovněž na Janáčkově akademii múzických umění, ale z politických důvodů musel toto místo opustit. Nicméně v roce 1958 se na Akademii vrátil. Během svého působení na obou školách vychoval Schäfer řadu významných českých umělců.

Jako skladatel se věnoval převážně svému hlavnímu nástroji, klavíru, ale psal i hudbu komorní a symfonickou. Jako klavírista byl oceňován pro svou vytříbenou techniku a smysl pro slohovou čistotu. Jeho repertoár zahrnoval hudbu od baroka po hudbu 20. století.

  • 16 etud op. 16 (1937)
  • 10 preludií op. 8 (1938)
  • Furiant op. 11 (1939)
  • Romantica op. 12 (1939)
  • 3 sonatiny pro mládež op. 6/1 (1940)
  • 3 sonatiny pro dospívající mládež op. 6/2 (1940)
  • 5 klavírních studií op. 10 (1940)
  • 3 koncertní sonatiny op. 14 (1940)
  • Sonáta c moll op. 15 (čtyřvětá, 1942)
  • Koncertní fantazie na ruské národní písně op. 19 (1945)
  • 10 minutových etud op. 23 (1950)

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Koncertní Allegro pro klavír a orchestr op. 4 (1938)
  • Rapsodie Radhošť pro klavír a orchestr op. 17 (1943)
  • Koncert pro klarinet a orchestr op. 13 (1944)
  • Koncert pro flétnu a orchestr op. 21 (1949)
  • Fantasie pro violoncello a orchestr op. 20 (1949)
  • Koncert pro pozoun a orchestr op. 22 (1955)
  • Koncert pro lesní roh a orchestr op. 24 (1956)

Komorní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Klavírní trio (1925, absolventská práce)
  • Smyčcový kvartet op.1 (1933)
  • Preludia a fugy op. 18 (varhany, 1945)
  • Ave Maria (zpěv a varhany, 1947)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Věra Lejsková, Vlastimil Lejsek: František Schäfer – profil umělce a pedagoga (Břeclav, 1995).
  • Jan Žemla: Klavírní oddělení Konzervatoře v Brně (Diplomová práce. Konzervatoř Brno, 2006).
  • Věra Lejsková: Narodili se před sto lety. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích 2006, č. 15, s. 32-34.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]