Karel Konvalinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Konvalinka
Základní informace
Narození 21 prosince 1885
Rosice, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. října 1970 (ve věku 84 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel, hudební pedagog a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Konvalinka (21 prosince 1885 Rosice28. října 1970 Brno) byl český hudební skladatel, pedagog a dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na učitelském ústavu v Soběslavi. Učil na školách v Moravci, Dolní Rožínce a v Novém Městě na Moravě. Hudební vzdělání si doplnil soukromým studiem u Jaroslava Křičky a K. B. Jiráka. Založil smyčcový orchestr Hudební sdružení učitelů, se kterým koncertoval v řadě moravských měst. Za první světové války bojoval na haličské frontě. Po vzniku Československa se stal dirigentem hudebního spolku Smetana, se kterým nastudoval i operní představení (František Škroup: Dráteník, Vilém Blodek: V studni, Jaroslav Křička: Ogaři).

Od roku 1932 působil v Brně. Nejprve byl učitelem, od roku 1939 ředitelem národní školy. V roce 1941 byl předčasně penzionován. Po osvobození pracoval jako archivář Ústřední pedagogické knihovny.

Jeho syn, Miloš Konvalinka, pokračoval v rodinné tradici a stal známým dirigentem a hudebním skladatelem.

Mezi jeho hlavní inspirační zdroje patřila lidová píseň, zejména lidové písně z Horácka. Většinu jeho děl tvoří písně a sbory na slova lidové poesie a předních českých básníků. Zabýval se metodikou hudební výchovy a publikoval i v odborných časopisech.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Písně[editovat | editovat zdroj]

Dětské písně[editovat | editovat zdroj]

  • Slunečka - dětské písně s klavírem (1-10)
  • Miloškovy popěvky (1925)
  • Mamince (1932)
  • Z dětských let (1944)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Chorál (1919)
  • Hymnus (1920)
  • České, moravské a slovenské tance (1924)
  • Horácké lidové koledy (1929)
  • 32 lidových tanců (3 řady, 1941)
  • Uspávanka pro ženský sbor (1931)
  • Slovenská balada (mužský sbor na slova lidové poesie 1923)
  • Vánoční balada (mužský sbor na slova Konstantina Biebla, 1930)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Nálady pro klavír (1917)
  • Hudba léta (klavír, 1922)
  • Malá suita (1923)
  • Divertimento (1928)
  • Serenáda (1929)
  • Taneční suita (klavír, 1931)
  • Malá klavírní suita (1937)

Pedagogické dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Hudební výchova zpěvem se zřetelem k reformě vyučování zpěvu školnímu. Praha, Kočí, 1919
  • Hudební výchova podle metody Lasiho (1934)
  • Svět maličkých; říkadla, popěvky, a písničky pro školy mateřské, obecné a dětské školy intonační a rytmické. Praha, Školní nakladatelství, 1935
  • Průprava ke zpěvu sborovému (1936)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Věra Rudolfová: Kraj návratů a setkání - medailonky osobností kulturního života Vysočiny, Tišnov 2006, Sursum, ISBN 80-7323-135-2
  • Gardavský Čeněk: Skladatelé dneška, Panton, Praha 1961

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]