František Škroup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Škroup

František Jan Škroup na kresbě Jana Vilímka
Základní informace
Rodné jméno František Jan Škroup
Narození 3. června 1801
Svatá říše římská Osice, Svatá říše římská
Úmrtí 7. února 1862 (ve věku 60 let)
Nizozemsko Rotterdam, Nizozemsko
Žánry opera a klasická hudba
Povolání dirigent, hudební skladatel, zpěvák, varhaník, flétnista a hudební pedagog
Hlasový obor tenor a baryton
Významná díla Česká hymna
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
Dráteník (opera)
Rodiče Dominik Josef Škroup
Příbuzní Jan Nepomuk Škroup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jan Škroup, též Franz Johann Skraup (3. června 1801 Osice[1] u Hradce Králové7. února 1862, Rotterdam Nizozemsko) byl český hudebník, dirigent a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině osického kantora a skladatele Dominika Josefa Škroupa jako páté dítě. V hudbě a zpěvu jej vzdělával otec odmala; od svých 8 let již veřejně vystupoval s hrou na flétnu. V letech 18121813 byl vokalistou ve sboru u kapucínů v pražské Loretě a v Týnském chrámu. V letech 18141819 vystudoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1819 odjel do Prahy, kde na pražské universitě absolvoval dva roky studia filosofie a v roce 1822 pokračoval studiem práv [2]. Na studium si vydělával vyučováním hudbě a zpěvu, a vypomáhal ve sboru Stavovského divadla. Studia nedokončil, protože převážily jeho hudební a divadelní zájmy a společenské styky. V Praze se stýkal s mnoha divadelníky, Štěpánkem, Tylem, Klicperou, i skladateli, mj. dnes zapomenutým skladatelem Janem Aloisem Jelenem.

Brzy se do popředí jeho zájmu dostalo ochotnické divadlo a spolu s dalšími vlastenci založil v roce 1823 první českou operní družinu, která si vzala za úkol provozovat v Praze představení českých oper.

23. prosince 1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa Weigla Rodina švejcarská, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch (i finanční) přispěl k tomu, že od té doby bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení. Úspěch této a dalších oper zpívaných česky byl pro Škroupa podnětem ke zkomponování první české opery Dráteník na libreto J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle 2. února 1826. Povzbuzen jejím úspěchem začal komponovat další opery na Chmelenského české texty – Oldřich a Božena, Libušin sňatek. Tyto opery však již nedosáhly takového úspěchu.

V roce 1827 byl jmenován druhým kapelníkem Stavovského divadla, v roce 1837 se pak stal jeho prvním kapelníkem. Tím byl pak po dobu 20 let. Nesmrtelnost mu zajistila hudba ke frašce Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které při premiéře konané 21. prosince 1834 poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou.

Byl výborným dirigentem a za svého působení ve Stavovském divadle nacvičil mnoho klasických oper, skládal řadu předeher a scénických hudeb k některým hrám a fraškám. Získal si také zásluhy jako skladatel českých písní a sborů. V letech 18361845 působil jako varhaník synagogy v Dušní ulici (Praha).

V roce 1857 byl po 30 letech působení ze Stavovského divadla propuštěn do penze pro neúspěch svých oper a pro neshody s tehdejším ředitelem divadla Stõgrem. Otevřel si pěveckou školu, kde v letech 18571859 vyučoval. Jeden rok byl i ředitelem Žofínské akademie [2]. V roce 1860 přijal místo kapelníka u německé opery ve městě Rotterdamu. Po necelých dvou letech zde 7. února 1862 zemřel a je pohřben na rotterdamském protestantském hřbitově.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženat. Jeho první manželkou byla zpěvačka Vilemína Škroupová, rozená Koudelková, se kterou měl dvě dcery. Jeho druhá žena, Karolina Kleinwächterová (*1819), byla dcerou bankéře a ředitele Pražské paroplavební a plachetní společnosti Karla Kleinwächtera a vnučkou podnikatele Karla Antona Ballabena, mj. majitele usedlosti Balabenka. Ze sedmi dětí v hudební oblasti vynikl syn Alfréd (*1843), pozdější skladatel a dirigent[3] a dcera Božena, která hudbě vyučovala.

Škroup často pobýval v Trnové nad Vltavou, nejprve u místního faráře, později na velkostatku patřícímu k nejstarší české rolnické škole, který zde roku 1838 koupil jeho bratr Václav Škroup. Podle Františka Škroupa je pojmenovaná nedaleká Škroupova vyhlídka na vltavské údolí (podle trnovské tradice právě v Trnové vznikl nápěv písně Kde domov můj) a Trnová nechala na počest jeho zdejších pobytů vydat turistickou známku.[4][5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

František Škroup na obraze Antonína Machka z roku 1840

Jako pěvec působil jako tenor a baryton. Jako vedoucí muž opery Stavovského divadla má velkou zásluhu na tom, že právě v tuto dobu se v Praze hráli (poprvé) významní hudební skladatelé, např. Richard Wagner (Škroup se zasloužil o uvedení Wagnerovy opery Tannhäuser 25. listopadu 1854 ve Stavovském divadle, která je zajímavá také tím, že se jednalo o první provedení Wagnerovy opery na území Rakouského císařství).[6] Podle mínění odborníků byli hráni ve slušné kvalitě.

Většina jeho děl jsou opery, které na české poměry měly velice slušnou úroveň, na světové poměry však rozhodně nestačily a nelze tvrdit, že by zasáhl do světové hudby. Skládal jak na české, tak na německé texty.

  • Dráteník, 1825, premiéra byla 2. února 1826, tato zpěvohra bývá tradičně považována za počátek české opery. Libreto k ní napsal J. K. Chmelenský. F. Škroup zde zpíval hlavní roli.
  • Oldřich a Božena, česká premiéra roku 1828, poté hrána ještě roku 1847. Německy byla tato opera hrána pod názvem Uldarich a Božena a premiéru měla v r. 1833.
  • Der Prinz und die Schlange, premiéra 1829, česky pod názvem Princ a had neb Amor mezi Amazonkami roku 1835
  • Die Drachenhöhle, premiéra 1832
  • Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, hudba
  • Libušin sňatek, premiéra 1835, s velkými změnami uvedena znovu 1850 (prakticky jde o nové dílo)
  • Pouť k chrámu umění, 1846
  • Columbus, napsáno 1855, premiéra v českém překladu F. Pujmana 1942, německy nebylo hráno

Složil hudbu k písni Kde domov můj.

Dále byl redaktorem sbírky Věnec ze zpěvů vlasteneckých, 1839.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Osice
  2. a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 491
  3. http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/trnova/rodokmen.htm
  4. Historie obce Trnová, Trnovská krčma
  5. Průvodce Okolo Brd: Trnová: Osobnosti – František Škroup (1801-1862), Prostor o. p. s. – architektura, interiér, design, text nedatován
  6. KUČERA, Jan Pavel. Drama zrozené hudbou : Richard Wagner. Praha : Paseka, 1995. 266 s. ISBN 80-7185-002-0. S. 124.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]