Karel Antonín Ballabene

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Antonín Ballabene
Narození 1743
Frankfurt nad Mohanem Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí 24. září 1884 (ve věku 60–61 let)
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Příbuzní Karolina Kleinwächterová mladší, František Škroup
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Antonín Ballabene (září/prosinec 1743 Frankfurt nad Mohanem24. září 1804 Praha) byl německý podnikatel a bankéř italského původu působící v Praze, jedna ze zásadních postav průmyslové revoluce v Čechách. Vlastnil dům v Dlouhé ulici na Starém Městě pražském, později zakoupil usedlost s pozemky v Libni, která dle něj dostala své jméno, Balabenka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Rodina Ballabenů pocházela původem z Itálie, Karel Antonín se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem na území tehdejší Svaté říše římské.

Bankéř a podnikatel[editovat | editovat zdroj]

Roku 1773 přišel do Prahy a roku 1776 zde založil bankovní dům se sídlem v Dlouhé ulici, Nádvoří u Zeleného stromu č. 729. Jako společník firmy působil jistý Schindler. Banka byla jedna z prvních, často společně s dalšími obchodními a bankovními domy (např. Friess et Co. Wien), která poskytovala úvěry pro vznik a rozvoj manufaktur a průmyslových výrob, a to ještě před instalací prvního parního stroje v Čechách, díky této strategii firma prosperovala.

Křižovatka Balabenka na počátku 20. století, nalevo přestavěná usedlost

Karel Ballabene dále rozšířil své podnikání na výrobu a prodej textilu ve spojení s podnikatelem J. G. Bergerem: produkty společnosti se vyvážely do Saska, Rakouska či Španělska. Stal se investorem a spolumajitelem rafinerie na zpracování třtinového cukru na Zbraslavi (první takové zařízení v Čechách), byl úspěšným provozovatelem speditérství a povoznictví. V letech 17971798 se finančně podílel na obnově pražské továrny na výrobu porcelánu zničené požárem. Karel Ballabene byl také přísedícím směnečného a merkantilního soudu. Nějakou dobu byla v držení rodiny též usedlost Bertramka.

V 80. letech 18. století zakoupil usedlost zvanou Ulbrichtka s přilehlými pozemky v Libni, kam se s rodinou přestěhoval. Nechal zde mimo jiné vybudovat rozsáhlé květinové zahrady.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za své pracovní zásluhy byl císařem Františkem I. jmenován c. k. dvorním radou. Stal se také jedním z hlavních mecenášů Pražské společnosti pro podporu vdov a sirotků (Prager Societät zur Unterstützung der Witwen und Weisen).

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Karel Antonín Ballabene zemřel 24. září 1804 v Praze ve věku 60 nebo 61 let a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Prostor někdejší usedlosti Balabenka, definitivně zaniklé roku 1993

Karel Antonín Ballabene byl ženatý, byl otcem několika dcer. Jeho dcera Karolina se oženila s Karlem Kleinwächterem, podnikatelem a pozdějším ředitelem Pražské paroplavební a plachetní společnosti, který po Ballabenově smrti převzal rodinnou firmu. Na Ballabence založil také hudební školu. Karolina Kleinwächterová mladší (1819–1893), vnučka Karla Ballabena, se při společenských večerech v Ballabence seznámila se svým pozdějším manželem, Františkem Škroupem, kapelníkem a autorem hudby české národní hymny.

Na pozemcích usedlosti, novorenesančně přestavěné v 70. letech 19. století, postupně vzniklo městské náměstí s křižovatkou, v období První republiky pak monumentální rohový funkcionalistický nájemní dům. Stavba rozsáhlé usedlosti definitivně zanikla při demolici roku 1993 kvůli výstavbě dálničního mostu propojujícího Libeň s Prosekem.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]