Pavel Landovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pavel Landovský
Narození 11. září 1936
Havlíčkův Brod
Úmrtí 10. října 2014 (ve věku 78 let)
Kytín
Povolání herec, spisovatel, dramatik, divadelní herec a filmový herec
Zaměstnavatelé Činoherní klub
Burgtheater
Ocenění Medaile Za zásluhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pavel Landovský na státním pohřbu Václava Havla
Krušnohorské divadlo v Teplicích, kde Landovský začínal
Střední průmyslová škola Teplice, kde Landovský získal maturitu

Pavel Landovský (11. září 1936 Havlíčkův Brod10. října 2014 Kytín), přezdívaný Lanďák, byl významný český herec a dramatik, disident, signatář Charty 77. Tento mimořádně nadaný, osobitý a poctivý herec se bez formálního dramatického vzdělání v průběhu let propracoval mezi nejoriginálnější české divadelní a filmové herce.[zdroj?] Do svých filmů ho obsazovali nejlepší čeští režiséři (Jiří Menzel, Jiří Krejčík, Pavel Juráček, Miloš Forman, Jan Svěrák).

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal jako řadový statista v teplickém divadle. V roce 1960 začal hrát v Severomoravském oblastním divadle v Šumperku, v letech 1961–1963 působil v Západočeském divadle Klatovy, 1963–1965 ve Východočeském divadle Pardubice. V roce 1966 zakotvil na jedenáct let v pražském Činoherním klubu, kde byl spolutvůrcem jeho nejslavnější éry (Revizor, Strýček Váňa). Landovského angažmá ukončil mocenský zásah v době normalizace (1976). V roce 1978 v pražském Bytovém divadle Vlasty Chramostové hrál ve hře Play Macbeth roli Makbetha. Po návratu z Rakouska hrál v letech 1990–2008 v Divadle Na zábradlí, v Národním divadle, v Divadle v Dlouhé a Divadle Hybernia. Působil také jako příležitostný dramatik (kromě divadla psal i pro Československý rozhlas).

Landovský byl vynikající jako řecký proutník v kunderovské adaptaci Já, truchlivý bůh, nezapomenutelný je jako sládek v Havlově Audienci. Hrál v řadě legendárních československých filmů, v Ostře sledovaných vlacích, Markétě Lazarové či Adelheid. Populární byl také jeho major Terazky v adaptaci Švandrlíkových Černých baronů.[1]

Landovský se zasloužil o zveřejnění textu Charty 77, protože její první opisy se podařilo Václavu Havlovi odeslat poštou poté, co Landovský ve svém autě ujel StB, která je pronásledovala. Po podpisu Charty 77 byl opakovaně vyslýchán StB a v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska (1978). Zde se stal hercem prestižního vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 hrál opět doma v České republice. V posledních letech trpěl cukrovkou a po prodělané cévní mozkové příhodě byl upoután na invalidní vozík. Pavel Landovský zemřel doma v pátek večer 10. října 2014 na infarkt myokardu. Poslední rozloučení s umělcem se konalo v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze 17. října 2014.

Jeho manželkou byla v letech 1962–1973 dramatička a scénografka Helena Albertová.[2] Syn Jakub je právníkem a komunálním politikem, partnerem dcery Beatrice byl básník J. H. Krchovský.[3][4]. Jeho synovcem je herec Pavel Slabý.

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Případ pro vesnického policajta
  • Hodinový hoteliér – Činoherní klub (rež. Evald Schorm, výprava Libor Fára (j. h.), hudba Petr Skoumal; 1969), dále např. Žižkovské divadlo Praha (rež. Jiří Menzel; 1990) ... Divadlo na Vinohradech (rež. Ivan Rajmont; 2014), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci (rež. Ondřej Pavelka; 2014); zpracováno jako rozhlasová hra v Českém rozhlasu (rež. Josef Melč, hlavní role: Rudolf Hrušínský a Radovan Lukavský) [5]
  • Supermanka
  • Sanitární noc
  • Noční linka (1978) – rozhlasová hra, premiéra 1978 (pod jménem Karla Steigerwalda)[6]
  • Objížďka (1978) – rozhlasová hra [7]
  • Arest
  • Protentokrát zbohatnem.

Všechny hry vyšly souborně v roce 2013.[8]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VARYŠ Vojtěch. Zemřel herecký bouřlivák Pavel Landovský. In: Zprávy.Tiscali.cz [online]. 11. 10. 2014 13:24 [cit. 10. 9. 2016]. Dostupné z: http://zpravy.tiscali.cz/zemrel-herecky-bourlivak-pavel-landovsky-243848
  2. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=244&hl=helena+albertov%C3%A1+
  3. http://www.lidovky.cz/landovskeho-syn-jakub-nikoho-se-nebal-serval-i-estebaky-pi3-/lide.aspx?c=A141016_155959_lide_ele
  4. http://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/59594/pavel-landovsky-odjakziva-jsem-jednal-zcela-bez-okolku.html
  5. Pavel Landovský: Hodinový hoteliér na stránkách Českého rozhlasu
  6. Pavel Landovský: Noční linka na stránkách Virtuální národní fonotéka
  7. Pavel Landovský: Objížďka na stránkách Českého rozhlasu Dvojky. 12. října 2014 v 20:00.
  8. LANDOVSKÝ, Pavel. Hodinový hoteliér a jiné hry. Příprava vydání Lenka Jungmannová. Praha : Akropolis, 2013. 344 s. ISBN 978-80-7470-036-1.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBERTOVÁ, Helena; LANDOVSKÝ, Pavel. Lanďák. Praha: XYZ, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7388-317-1.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 20, 33, 34, 531, 540.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 27–30.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 365.  
  • LANDOVSKÝ, Pavel. Hodinový hoteliér a jiné hry. Příprava vydání Lenka Jungmannová. Praha : Akropolis, 2013. 344 s. ISBN 978-80-7470-036-1.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 318.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]