Adelheid (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adelheid
Země Československo
Jazyk čeština
Délka 99 min
Žánr Drama
Námět a scénář Vladimír Körner
Režie František Vláčil
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Petr Čepek (poručík Chotovický)
Emma Černá (Adelheid Heidenmannová)
Jan Vostrčil (nadstrážmistr Hejna)
Pavel Landovský (četník Jindra)
Miloš Willig
Karel Hábl
Josef Němeček
Bohumil Vávra
Produkce Jindřich Götz
Hudba Zdeněk Liška
Johann Sebastian Bach
Johann Strauss
Kamera František Uldrich
Střih Miroslav Hájek
Výroba a distribuce
Premiéra 1969, Československo Československo
Adelheid na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adelheid je český film režiséra Františka Vláčila, natočený v roce 1969 podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera. Děj se odehrává v Sudetech krátce po skončení druhé světové války. Do vesnice je jako správce znárodněného majetku přidělen bývalý voják ze západní fronty (Petr Čepek), je ubytován ve vile po místním aktivním nacistovi, kde se setkává s jeho dcerou (Emma Černá). Ve filmu se stýkají traumata obou hlavních postav, způsobená prožitými událostmi. Atmosféru filmu úspěšně doplňuje a spoluvytváří sborová hudba ve stylu germánské majestátní hudby Richarda Wagnera od skladatelů Bacha a Strausse mladšího. Film byl natáčen v Kryštofově Údolí[1] u Liberce a na zámečku v Lužci[2] u Lubence na Podbořansku.

Vyrobilo Filmové studio Barrandov ČSSR roku 1969.

Děj filmu[editovat | editovat zdroj]

Úvodní scénou filmu je záběr na projíždějící parní vlak jedoucí podzimní krajinou. Sedí v něm Češi a Slováci, kteří pravděpodobně jedou osídlit daný kraj, jímž je kterási část Opavska. Je tam i mladý muž v kožené bundě. Jakmile vlak zastaví a vtrhnou do něj četníci, mladý muž se dostane do podezření, že je Němec. Četníci ho přinutí vystoupit. Vyvolá potyčku, ve které dostane ránu do hlavy. Jedna Češka na něj dokonce plivne. Na četnické stanici nadstrážmistr Hejna (Jan Vostrčil) dlouho odmítá uznat jeho dokumenty, podle nichž má dovolení od vysokého důstojníka na ochranu a na místo v zámečku Schwarzbach (Černý potok). Celkově se k němu četník chová arogantně, ale nakonec podlehne. Mladý muž, bývalý poručík britského královského letectva Viktor Chotovický, jenž pro žaludeční vředy strávil válku ve vojenském skladu, odmítá přijmout samopal na svou ochranu. Cestou na zámeček potká mladou selku, která mu ukáže správný směr a varuje, aby se vyhnul blízké louce, která je ještě plné neodklizených min. Dále se dozvídáme, že náš hrdina už z rodiny nikoho nemá.

Jeho nový domov, malý zámeček na opuštěném místě na venkově, je prázdný, chladný a plný nepořádku. Procházeje se zásadně se zbraní, překvapí ho mladá Němka drhnoucí podlahu. Komunikace mezi nimi je obtížná, jelikož oba umí jen své rodné jazyky. V dalších dnech se Viktor Chotovický ubytovává a přijímá od ní stravu. Dozvídáme se, že je zde kvůli terapii svých žaludečních vředů: Musí jíst vydatně a často. Při návštěvě nadstrážmistra Hejny se dozvídáme, že mladá slečna je dcerou největšího místního německého zločince Heidenmanna, kterému tento zámeček patřil a ona že zde pochopitelně bydlela. V současné době je ve vazbě v Olomouci a pravděpodobně bude oběšen. Chotovický žádá četníka o Adelheid; chce si ji držet jako hospodyni, která mu bude vařit. V dalších dnech se Chotovický chce s Adelheid sblížit: Věnuje jí cigarety a učí se pár německých výrazů.

Po noční pitce s Hejnou a jeho mladším kolegou (Pavel Landovský) je Chotovický oba vyhání, protože ho štve, že nadstrážmistr střílí do nástěnného obrazu. Nadstrážmistr naštván slibuje, že mu Adelheid odvede. Poručík a Adelheid spolu stráví noc v posteli (předtím ji tam posílá). Další den jí poručík vypráví zážitky ze svého života. Česky, proto mu nerozumí. Stráví spolu další noc. Ráno přijdou za Adelheid dvě staré Němky se vzkazem, že její otec byl oběšen soudem. Poručík se k ní přesto chová přívětivě, ona ho však odmítá. Někdo na něj střílí zvenku. Zjišťuje, že se někdo s klíčem dostal dovnitř. Po návratu z lesa má Chotovický záchvat. Napije se vody z vodovodu, Adelheid mu pomáhá. Později přichází nadstrážmistr. Varuje ho před bratrem Adelheid, který prý nezemřel na východní frontě, nýbrž se potlouká po okolí a představuje nebezpečí. Poručík tomu nevěnuje pozornost. Dále vyměňuje přítomnost Adelheid (za to, že neodejde do sběrného tábora) za cenu dvou lahví koňaku. Nadstrážmistr zůstává přes noc. Ráno poručík nachází stopy vniku neznámého vetřelce a v koupelně mrtvolu nadstrážmistra v kaluži krve. V jedné místnosti nachází mladého muže se samopalem. Adelheid na něj volá jménem: „Hans!“. Jen těsně se poručík uhne střelbě ze samopalu. Za zavřenými dveřmi předstírá zásah. Po příchodu Hanse Heidenmanna se oba perou na život a na smrt. Boj přeruší Adelheid, která Chotovického udeří několikrát tyčí. Při jeho probírání do vědomí k němu přicházejí četníci a vojáci.

Další scéna se odehrává po výslechu četníky a vojáky, kteří zastupují policii. Chotovický s ovázanou hlavou s pomocí tlumočnice sděluje zadržené Adelheid, že ji odvezou do Olomouce a že on má proti ní svědčit. On jí ale odpouští a říká jí, že je jediná, koho na tomto světě má. Ptá se jí, jestli ho celou dobu tak nenáviděla. Ona se tváří udiveně a vysvětluje, že nevěděla, co od něj má čekat. Jasno jí bylo, když jí tehdy poslal do postele, ať na něj čeká. Nabízí jí pomoc. Náhle mu ji odvedou. Následuje rozhovor mezi štábním kapitánem a jeho podřízeným. Náhle přiběhne další podřízený: Obviněná je na toaletě a neotvírá. Jsou vypáčeny dveře. Adelheid je oběšená. Chotovický odchází do zasněžené krajiny. Lomcuje brankou od hřbitova, ale je zamknuto. Poslední záběr filmu je na německý kříž obklopený zasněženou krajinou, po které Chotovický kráčí k v úvodu filmu zmíněnému minovému poli...

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.krystofovoudoli.cz
  2. Zámek Lužec okres Louny