Černí baroni (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černí baroni
Původní název Černí Baroni
Země Československo
Jazyky čeština, slovenština
Délka 110 minut
Žánr komedie
Námět Miloslav Švandrlík
Scénář Miloslav Švandrlík
Zdeněk Sirový
Režie Zdeněk Sirový
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Pavel Landovský – major Haluška („Terazky“)
Bronislav Poloczek – kapitán Ořech
Alois Švehlík – kapitán Honec
Jiří Schmitzer – poručík Hamáček
Miroslav Donutil – poručík Troník
Rudolf Hrušínský ml. – MUDr. Hořec
Václav Postránecký – generál
Daniel Landa – zupák, svobodník Halík
Ondřej Vetchý – vojín Kefalín
Vladimír Javorský – vojín Jasánek
Milan Šimáček – vojín Vata
Boris Rösner – vojín JUDr. Macháček
Zdeněk Podhůrský – vojín Vločka
Michal Dosedla – Nalezenec
Jan Kraus – Voňavka
Jaromír Dulava – Štětka
Václav Vydra nejml. – Šternberk
Milan Gunár – Kotlár
Jiří Fero Burda – Ciml
Michal Dlouhý – Fišer
Miroslav Táborský – Voháňka
Milan Sandhaus – mistr Francl
Štěpánka Lisá – svazačka
Josef Somr – hostinský
Hana Čížková – Magda
Josef Dvořák – nadporučík Mazurek
Produkce Space films
Hudba Luboš Fišer
Kamera Jiří Macháně
Střih Ivana Kačírková
Výroba a distribuce
Premiéra 4. červen 1992
Distribuce Space films, MTT
Černí baroni na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černí baroni je česká filmová komedie z roku 1992 režiséra Zdeňka Sirového natočená na motivy stejnojmenné knihy Miloslava Švandrlíka.

Film představuje „pétepáky“ – příslušníky Pomocného technického praporu (Ondřej Vetchý, Václav Vydra, Boris Rösner, atd.) – praporu, tvořeného lidmi tehdy označovanými jako třídní nepřátelé komunistického Československa padesátých let 20. století (intelektuálové, lidé buržoazního původu, sedláci, věřící atd. – zkrátka režimu nepřátelské „reakcionářské“ živly). Jejich velitelé – důstojníci (Pavel Landovský, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík) nejsou příliš vzdělaní, zato politicky velmi aktivní (například na otázku „Kdo zaútočil na Zimní palác v Petrohradě?“ odpoví kpt. Ořech při inspekci „křižník Potěmkin“). Z jejich střetů pak vzniká spousta absurdních situací parodujících poměry tehdejší doby.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

„Bože môj, oni mi tuná jebú.“ (major Haluška při inspekci cel)
„Boha jeho, zase jebú.“ (major Haluška při inspekci kamenolomu nachytá vojína Jasánka se svazačkou)
„Já, soudruzi, já ale nesouložil...“ (vojín Jasánek se obhajuje před komisí důstojníků)
„Čo bolo, to bolo, terazky som majorom.“ (major Haluška kapitánu Ořechovi)
„Jestlipak si myslíte, soudruzi, že to přežil? No přežil, protože mu to politicky myslelo, vy šmejdi!“ (poručík Troník)
„...samopal má kadenci: ta ta ta ta ta, a někdy i mnohem rychlejší....“ (poručík Troník)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]